Výročí měsíce: „Heroes“ (a pár věcí, co jste o tomhle skvělém albu možná nevěděli)
Před 45 lety, v říjnu 1977, vydal David Bowie své dvanácté studiové album „Heroes“.
Stalo s eokamžitým hitem a titulní skladba je dodnes hudbení klasikou. Stále se dočkává nových interpretací, převzaly ji malé kapely i hudební esa jako Prince, Coldplay, Motörhead, Depeche Mode a další kapely včetně King Crimson, jejichž kytarista Robert Fripp se na nahrávání desky podílel.
Deska se točila v Berlíně ve studiu Hansa, produkoval ji Tony Visconti, spoustu kreativní práce odvedl také Brian Eno.
Uvozovky v názvu mají vyjadřovat ironický náhled na koncept „hrdinství“.
Celé album si můžete pustit třeba na Spotify.
5 věcí, které jste o „Heroes“ možná nevěděli
Na rozdíl od řady zásadních uměleckých počinů bylo album “Heroes” komerčně úspěšné už v době svého vzniku: v Británii se dostalo na 3 příčku hitparády, v USA na pětatřicátou.
I kritici byli nadšení už v době vydání a vlivné časopisy NME a Melody Maker vyhlásily desku albem roku.
Fotka na obalu alba (autorem je Masayoshi Sukita) byla ovlivněná obrazem Roquairol od německého malíře Ericha Heckela. Na ten odkazuje mimochodem i obal alba The Idiot od Iggyho Popa, Bowieho blízkého kamaráda – nějakou dobu společně bydlali, na albu The Idiot se Bowie podílel a byl i součástí Iggyho koncertní kapely, ve které hrál na klávesy.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Gesto Bowieho rukou není náhodné – ovlivnil ho Buňuelův a Dalího ilm Andaluský pes.
Label Parlophone letos vydává i výroční reedici na šedém vinylu.