Výstava Drtikol_Pinkava v Příbrami představuje legendy fotografie

Příbramská galerie ke 140. výročí narození Františka Drtikola představuje originální fotografie a ušlechtilé tisky Františka Drtikola společně s fotografiemi současného autora Ivana Pinkavy.
Ačkoliv Františka Drtikola a Ivana Pinkavu dělí v datech narození 80 let, oba se prostřednictvím ateliérové inscenované fotografie lidských těl, tváří nebo předmětů vztahují k zásadním momentům života – smrti, sexualitě, bolesti, krizi, touze, kráse a spiritualitě. Drtikol svůj výtvarný styl opakovaně měnil na základě historických a aktuálních tendencí nebo v souladu se svou osobní proměnou a hledáním (piktorialismus, symbolismus, kubismus, abstrakce). Pinkava inspirace a citace z duchovních a vizuálních dějin evropské kultury transformuje do vlastního stylu, navazujícího na silnou tradici fotografické moderny.

Ivan Pinkava, Adam, 2002
Základem výběru z fotografického díla Františka Drtikola jsou převážně fotografie, olejotisky a bromolejostisky z dvacátých a třicátých let 20. století, například Matka Země nebo Akt se schody a vázou, méně známá jsou dvě díla z období Drtikolova působení v Příbrami: Akt s kordem a busta Hlava ženy.
Fotografie Ivana Pinkavy zastoupené na výstavě mají těžiště ve figurativní tvorbě posledních dvaceti let. Vedle opuštěných lidských postav najdeme i osamocené předměty v inscenované prázdnotě fotografického ateliéru. Vystaveny jsou kromě současných barevných prací převážně bromostříbrné fotografie. U Františka Drtikola dominují ženské modelky, u Ivana Pinkavy muži.

František Drtikol, Matka Země, 1931, ze sbírky PPF Art
V textech o díle Ivana Pinkavy zaznívají pojmy jako „zjevení“ (Petr Jindra), „život v mýtu“ (Pavel Dvořák), nebo dle Lucie L. Fišerové nejsou autorovy fotografie v kontextu tradicionalisty nárokovaného sakrálního umění dostatečně náboženské. Sám Ivan Pinkava hovoří o „vyprázdněném mýtu“. Prostřednictvím postav ve svých fotografiích poukazuje na archetypální podstatu existenciální úzkosti člověka.
Anna Fárová interpretuje Drtikolovy poznámky k pozdním fotografiím figurek a siluet: „…kompozice zůstává dílem umělce, ale idea je zkušeností mystika. Cílem a smyslem Drtikolovým je světlo. […] Ve svých mystických fotografiích vyjadřoval kosmický význam vášní, tužeb po nejvyšším cíli – Bohu.“ František Drtikol byl svými duchovními žáky považován za osvíceného, sám o sobě hovořil jako o Světlonoši.
Drtikol zaznamenal za svého života strmý kariérní růst a později na dlouhá desetiletí zažil naprosté nepochopení, práce Ivana Pinkavy jsou respektované v podstatě od počátku jeho kariéry v devadesátých letech 20. století. Díky skoro čtyřicetileté odmlce, kdy byl František Drtikol téměř neviditelný, se období zásadních výstav i publikací obou umělců časově překrývají na přelomu tisíciletí. Připomeňme Rudolfinum (Drtikol 1998, Pinkava 2004) nebo UPM (Drtikol 2013).

Ivan Pinkava, Melancholy, 2004
Obraz Františka Drtikola jako geniálního fotografa (Anna Fárová, 70. léta 20. století) byl postupně transformován na obraz mystika, který svá hledání a nalézání vyjevoval v mnoha výtvarných technikách. Ivan Pinkava v 90. letech 20. století vystavoval především v kontextu fotografie, od konce tisíciletí je jeho práce vnímána zejména v souvislostech současného výtvarného umění.
Drtikol ve svém díle představuje ženu v mnoha symbolických podobách a jeho deníkový i vizuální odkaz jako mystika zní: Jsem nositelem Poznání. Základní sdělení fotografií Ivana Pinkavy by mohlo znít: Existenciální pochybnosti jsou mým zdrojem, přitom hluboce věřím v Naději.
Text Jan Freiberg

Pohled do výstavy Drtikol_Pinkava, Pinkava_Drtikol, Galerie Františka Drtikola Příbram
Doprovodný program
K výstavě můžete navštívit bohatý doprovodný program. Autorské čtení s Janem Němcem z knihy o Františku Drtikolovi bude 27. dubna od 17 hodin. Na druhého května je naplánována komentovaná prohlídka výstavy s Ivanem Pinkavou a kurátorem Janem Freibergem a workshop bromolejotisku s fotografy Tomášem Raslem a Janem Horáčkem proběhne v sobotu 13.5. Ve čtvrtek 25. května nás čeká Příbramský ateliér Františka Drtikola ve virtuální realitě II. Prohlédneme a zažijeme novou verzi interaktivního díla sochaře a architekta Vojtěcha Radakulana doplněného hlasem herce Pavla Nového, na základě úryvků z knihy Dějiny světla Jana Němce. Za účasti Vojtěcha Radakulana, Pavla Nového a Jana Freiberga.
Drtikol_Pinkava, Pinkava_Drtikol
Galerie Františka Drtikola Příbram
31.3. – 28.5. 2023,
kurátor výstavy Jan Freiberg, , otevřeno 9-17 kromě pondělí