Aktualizace: Výstava Josefa Bolfa vernisáž mít nebude
Aktualizace 12.10.
„Omlouváme se, ale vzhledem k situaci, která panuje v rámci Covidu, jsme nuceni zrušit vernisáž výstavy Josefa Bolfa.
Výstava bude otevřena nejdříve od 26. 10.,“ uvádí galerie.
Původní článek:
Galerie současného umění a architektury v Českých Budějovicích chystá výstavu Josefa Bolfa. Vernisáž reflektuje aktuální situaci:
„S ohledem na bezpečnost návštěvníků vernisáže výstavy Josefa Bolfa ve čtvrtek 15. října si dovolujeme oznámit rozšíření času jejího průběhu na rozmezí 15-20 hodin. Po celou tuto dobu se ve výstavě setkáte s autorem a kurátorem výstavy. Tradiční úvodní slovo nahradí krátké komentované prohlídky výstavy. Náhradou za běžný průběh vernisáže vám bude osobní péče o váš kulturní zážitek.
Výstavní prostor bude průběžně větrán. Pro návštěvníky bude zajištěna dezinfekce rukou. Vstup do vnitřních prostor Domu umění bude možný výhradně v pokrývkou úst a nosu. Počet návštěvníků výstavy v jednom okamžiku nepřekročí limit deseti osob. Návštěvníky, kteří budou vyčkávat na vstup do galerie, prosíme o setrvání ve venku před Domem umění. Těšíme se, že se navzdory těmto omezením na vernisáž zavítáte,“ uvádí galerie.
JOSEF BOLF – Některé (ne všechny) budoucnosti
Galerie současného umění a architektury – Dům umění města České Budějovice
Vernisáž výstavy: ve čtvrtek 15. 10. 2020 v 15:00 – 20:00 hod.
Výstava trvá: 16. 10. – 15. 11. 2020
Kurátor výstavy : Jiří Ptáček
Po dílčí retrospektivě v Národní galerii Praha na sklonku loňského roku a po jarní výstavě v Galerii výtvarného umění v Ostravě mohou rovněž návštěvníci českobudějovické Galerie současného umění a architektury blíže poznat práci jednoho z nejvyhledávanějších českých umělců střední generace. Významná část obrazů vznikala přitom přímo pro potřeby této výstavy.
Patrně nejdůležitějšími ideami Bolfových nových obrazů jsou vazby času a prostoru coby neoddělitelných veličin – a také možnosti, které malíř má v postihování jejich abstraktní a komplikované povahy. Bolf se přitom dlouhodobě věnuje figurativní malbě, v níž je lidská postava usazena do více či méně reálného krajinného rámce. Také v tomto případě se tak výchozí platformou zpracování zmíněných témat stala v principu tradiční iluzivní malba. Bolfův umělecký vývoj charakterizuje pozvolné rozvíjení a proměňování. Neprovázejí ho nečekané, prudké zvraty. V nových obrazech proto vidíme jeho typickou techniku vyškrabávání motivů skrze vrstvu černého nátěru, která však více než dříve odhaluje pestře barevné vrstvy podmalby. Strakatá, různou měrou poodhalená pozadí však už jen posilují psychedelický účin obrazů, jež jsou na první pohled ucpané množstvím prvků, podivně zkroucenými prostory, vícenásobnými perspektivami a zoomy, vzájemně do sebe přecházejícími nebo zrcadlícími se. Jen v náznacích je v nich přítomen Bolfův obvyklý důraz na vyprávění, tolikrát zúročený nejen v malbě, ale i v kresbách, komiksech nebo několika loutkových či animovaných filmových experimentech.
V případě této výstavy se názvem Josef Bolf přihlašuje k imaginaci z povídky „Zahrada, v které se cestičky rozvětvují“ proslulého argentinského spisovatele Jorgeho Luise Borgese – a zejména pak k její klíčové části, kdy se ústřední postava dozvídá o koncepci zahrady/knihy, jíž jeho dávný předek napsal s cílem vystihnout množnou povahu časů. „Na rozdíl od Newtona a Schopenhauera váš předek nevěřil v jednotný, absolutní čas“, je mu objasňováno vědcem, který kus života zasvětil rozluštění smyslu zmatečného a zdánlivě nesmyslného rukopisu: „Věřil v nekonečné série časů. Věřil v narůstající, závratnou síť časů, které se rozbíhají všemi směry, sbíhají se a běží rovnoběžně. Tato spleť časů, jež se přibližují, rozvětvují nebo se po celá staletí k sobě chovají nevšímavě, zahrnuje všechny možnosti. Neexistujeme ve většině časů. V některých existujete vy a já ne.“ Borgesova monumentální vize, ale de facto i fyzikální poznatky o hlubších vlastnostech prostoročasu, lze v případě nových obrazů Josefa Bolfa považovat za jistá vodítka. Umožňují nám snadněji přijmout směr, kterým se jako malíř vydal, když prostor začal zahlcovat útržky scén, situací, chuchvalců a svazků. Zároveň jde však o tvorbu vnitřně velmi intuitivní, v níž jeho některé budoucnosti vznikají bez přípravy, v uvolněném proudu imaginace a malby. V mnoha okamžicích jsou pro autora stejně překvapivé, jako mají být pro pozdější diváky.
Jsou Bolfovou vlastní fantastikou, jakkoliv ani u těchto budoucností není od věci připomenout, že vznikají z přítomnosti, možná i z rozšířeného a sdíleného pocitu zahlušenosti a ztráty jistot a ukotvení. Umělcem jsou dovedeny pouze do jedné z možných krajností.
Výstava „Některé (ne všechny) budoucnosti“ je v neposlední řadě také Bolfovým návratem do Domu umění po dvaadvaceti letech. Když zde vystavoval poprvé, byl čerstvě absolventem Akademie výtvarných umění v Praze a zároveň členem volného uměleckého seskupení Bezhlavý jezdec. Jeho i skupinová hvězdy právě stoupaly, avšak ještě vůbec nebylo jisté, zda jejich kategorizace nejsou mylné a my nakonec nezjistíme, že se jednalo pouze o meteority, které rychle shoří během pádu k zemi. Všichni její čtyři členové se ale nakonec stali respektovaným představiteli českého umění. Ostatně kurátor Michal Škoda nám je v minulosti náležitě představil. A je mu ke cti, že právě v případě Bolfa, který přišel na řadu jako první, prokázal odvahu i předvídavost. Obrazy z jeho diplomové práce přitom byly skvělé. Malba v nich mutovala v neočekávané novotvary a zcela svobodně si nabírala z vizuálních zdrojů postindustriální civilizace a popkultury. V roce 2020 je Bolf o poznání vážnější. Namísto křiklavé odezvy vnějšího světa nabízí budoucnosti působící jako nepřívětivá, temná zásvětí. Optimismus můžeme čerpat snad pouze z toho, že se nemá jednat o budoucnosti všechny. Zároveň ale díky shodě okolností, že ho výstava zastihla ve chvíli, kdy se opět dal průchod psychedelickým rysům svého myšlení, se i touto výstavou v pomyslném oblouku navrací k smyslové i mentální závrati, jíž vyvolávaly už jeho obrazy před dvěma dekádami.
Galerie současného umění a architektury / Dům umění města České Budějovice
Náměstí Přemysla Otakara II. 38, České Budějovice 370 01, CZ / tel.: 420 386 360 539
www.dumumenicb.cz otevřeno denně mimo pondělí 10–13 / 13.30 –18. 00
Comments
