Zemřel Niki Lauda, vzpomínáme s filmem Rivalové
V pondělí zemřel Rakušan Niki Lauda, motoristická legenda a trojnásobný mistr světa Formule 1 z let 1975, 1977 a 1984.
Niki Lauda se ve svých pozdějších letech věnoval podnikání v leteckém průmyslu, nicméně proslul hlavně jakožto vynikající jezdec, který v druhé polovině sedmdesátých let minulého století soupeřil s britským závodníkem Jamesem Huntem o titul mistra světa. Jejich rivalita se stala ikonickou díky 1. srpnu 1976, kdy se na německé trati Nürburgring konala další zastávka světového šampionátu Formule 1. Tehdy šlo o deštivý závod a Lauda směřoval k obhajobě mistrovského titulu. Suverénně se hnal za svým sokem, když v tom jeho vůz zničehonic ve více než dvousetpadesáti kilometrové rychlosti narazil do plotu, jenž ho odrazil zpět na dráhu. V důsledku exploze palivové nádrže nastal požár. Lauda zůstal v obrovských teplotách zaklíněn uvnitř. Podařilo se ho zachránit, ale těžce se to podepsalo na jeho zdraví i vzhledu. Přesto Lauda o dvaačtyřicet dní později do Formule 1 opět usedl a dále usiloval o mistrovský titul, který mu na konci sezony unikl o jediný bod. Mistrem světa se stal James Hunt.
Nejen o výše zmíněné události pojednává hraný snímek Rivalové z roku 2013. Film, který napsal Peter Morgan a zrežíroval Ron Howard, nabízí skvěle vystavěný dramatický příběh, v jehož čele stojí dva naprosto odlišní muži; Lauda je zobrazen jako profesionál s jediným cílem, kdežto populární Hunt holduje alkoholu a ženám. Snímek je situován do romantické doby Formule 1, kdy největšími sponzory byly tabákové firmy, fotografové na trati uskakovali před přijíždějícím vozem, jezdci si užívali bujarého života – a přesto byli druhý den schopni jet. Atmosféru nasáklou vysokooktanovým benzínem a silnými životními příběhy podtrhují nádherné záběry, dobově stylizované barvy, soundtrack, v němž nechybí David Bowie – a také hudba, jejímž autorem je mistrovský skladatel Hanz Zimmer.
Rivalové jsou jedinečný filmový zážitek, důstojná vzpomínka na prvotřídní závodníky Nikiho Laudu a Jamese Hunta, ale také i nostalgický pohled do minulosti, kdy Formule 1 byla nebezpečný životní styl, ne jen vrcholový sport.