Moravská galerie v Brně nabízí dvě výstavy Adrieny Šimotové

18 října, 2026
TZ
umění

Screenshot

Moravská galerie v Pražákově paláci uvádí dvě nové samostatné výstavy, dvě výstavní intervence, trojí obohacení stálých expozic, jeden nepřehlédnutelný objekt, jednu prezentaci knižní ilustrace a dalšího vítěze ceny Michala Ranného. Dnes dám doporučujeme dvě působivé výstavy Adrieny Šimotové.

Adriena Šimotová: Brno ’86

Očekávaná výstava zve do přízemí Pražákova paláce. Je koncipována ve stále populárnějším formátu „výstava o výstavě“. Vrací se ke slavné prezentaci Adrieny Šimotové v brněnském Domě pánů z Kunštátu. Před čtyřiceti lety výstavu Práce na papíře připravil v příznivé společenské atmosféře počínající perestrojky Jiří Valoch. Na vernisáž se za umělkyní, kterou normalizační režim do té doby izoloval od možnosti vystavovat v domácím prostředí, sjeli početní zástupci tuzemské nonkonformní scény a dali najevo svou společnou vůli po svobodné tvorbě. „Dnes si ji připomínáme i proto, že se stala význačnou událostí s obecnějším dosahem. Podstatnou roli hraje fakt, že vernisáž jedinečným způsobem fotograficky dokumentovali Hana Hamplová a Bohdan Holomíček, autorčina díla a situace spojené s jejich tvorbou a prezentací pak Oto Hájek. Shromáždění na nádvoří Domu pánů z Kunštátu se díky jejich práci stává symbolickým obrazem pozitivní vzájemnosti,“ říká jeden z kurátorů současné výstavy Pavel Brunclík. A takto na jaro 1986 v Brně vzpomínala sama Adriena Šimotová (1926–2014): „Vládlo jakési bratrství, které bylo jediným mým štěstím za dlouhou, dlouhou dobu. A měla jsem sama pocit, že to, co bilancuji, není snad ještě skvělé, ale je to pravda. Kdosi, snad Chalupecký, mi řekl: „Prý to byla úplná manifestace.“ Odpověděla jsem, že ne, že to bylo něco zcela nového: nebylo to proti nim, ale bez nich. A to je víc.“

Aktuální výstava ovšem rekonstruuje i výtvarný obsah někdejší prezentace, a to shromážděním maxima z tehdy vystavených děl. „Pocházejí z osmdesátých let, kdy Adriena Šimotová, poté, co opustila malířství, rozpracovala své práce v papíře. Efemérní techniky jí umožnily zobrazovat tělesnost méně pateticky. Její zkoumání těla směřuje od osobního k obecnějšímu. A její osobitý styl ji činí nezaměnitelnou,“ komentuje Šimotové práce v papíře kurátor Ondřej Chrobák. Perforováním, řezáním, mačkáním či otisky zaznamenávala Adriena Šimotová, zasažená mj. ztrátou partnera Jiřího Johna a odcházením rodičů, stopy po pomíjivé existenci člověka. Moravská galerie vystavuje například její velkoformátová díla a trojrozměrné papírové objekty. Práce pocházejí ze sbírek Moravské galerie, Národní galerie Praha a z dalších soukromých i institucionálních zdrojů, včetně spolupořádajícího Nadačního fondu Adrieny Šimotové a Jiřího Johna.

Výstava je součástí projektu „network Valoch“ (viz níže) a koná se u příležitosti nedožitých stých narozenin autorky i k připomenutí letošních osmdesátin Jiřího Valocha. Potrvá od 16. 10. 2026 do 28. 2. 2027.

Ilustrační tvorba Adrieny Šimotové

Výstava bibliofilií ze sbírek Moravské galerie v Knihovně MG ve 3. patře Pražákova paláce
je dalším příspěvkem k letošnímu stému výročí narození Adrieny Šimotové. Čtenáři zde najdou tituly, jejichž společným jmenovatelem je ilustrace od Adrieny Šimotové. Převážně jde o výtisky z devadesátých let dvacátého století. Podle historika umění Jiřího Šetlíka považovala Šimotová ilustraci za samostatný obor grafiky. „Byla natolik sblížená s literaturou, že mohla porovnávat způsoby slovního vyjadřování s vlastní obrazností,“ cituje z jeho katalogového zápisu k výstavě Adriena Šimotová – Tvář/Face v Bratislavě v roce 2004 kurátorka a vedoucí Knihovny Moravské galerie Judita Matějová. Ilustrace Adrieny Šimotové doprovodily např. sbírky poezie Vladimíra Holana, Violy Fischerové či Rainera Marii Rilkeho.

Uvidíte je od 16. 10. do 6. 11. 2026.