Mistři klasické hudby: Ferenc Liszt
Kdo byli největší mistři klasiky? Jak žili, s čím bojovali? Jak souvisela hudební tvorba a historické milníky? Přečtěte si každý týden o jednom ze slavných skladatelů od renesance po 20. století. Díky spolupráci s nakladatelstvím Muzikus se celý následující rok (a ještě kousek navíc) můžete těšit na sérii profilů těch nejzásadnějších mistrů klasické hudby.
Po celý rok 1811 byla na obloze vidět kometa. Tento úkaz lidé odjakživa spojovali s představou budoucích válek, konce světa či jiných mimořádných událostí. Ještě než se 22. října toho roku ve vesnici Raiding u Soproně v Maďarsku narodil Adamu a Anně Lisztovým syn Franz (nebo maďarsky Ferenc), předpověděli mu cikáni z nedalekého tábora neobyčejný život. Už za několik let bylo zřejmé, že se nemýlili.
Otec byl úředníkem ve službách prince Mikuláše Esterházyho, kromě toho byl také talentovaným amatérem ve hře na violoncello. Rád si zahrál v Esterházyho kapele na zámku v Eisenstadtu, kam pravidelně přijížděli takoví velcí hudebníci jako Cherubini, Haydn a další. V šesti letech malý Franz často poslouchal otce, jak hraje na klavír. Už v tomto věku projevoval značný zájem o lidovou a cikánskou hudbu, která zněla všude v okolí při lidových slavnostech. Ozvěny uhrančivých melodií a rytmů v něm zůstaly už napořád a promítly se do řady pozdějších skladeb. Stejně tak ho však fascinovala i hudba církevní a zároveň se v něm později probouzelo velmi silné náboženské cítění. Těžko říci, jestli se takové vlohy dědí, ale víme, že Lisztův otec byl do svých 19 let novicem františkánského řádu. Kdyby ho tehdy nebyli vyloučili pro „nestálou povahu“, kdo ví, jak by se hudební dějiny v 19. století dále vyvíjely.
Adam Liszt začal svého synka učit na klavír. Sedmiletý Franz byl neobyčejně bystrý a hned se pokoušel také o improvizace a vlastní komponování. V roce 1820 nadchl posluchače na koncertech v Soproni a Poszoném. Myšlenky Adama Liszta se začaly čím dál více upínat k Vídni, která tehdy platila za hlavní město hudby – žil zde Beethoven a před ním Mozart a Haydn. Rozhodnutí odjet vázlo na nedostatku peněz. V archivech dnes leží četné písemné prosby k princi Esterházymu s Adamovou žádostí o finanční pomoc. Byly marné. Po úspěšném koncertě v Bratislavě však uspořádala skupina uherských šlechticů sbírku, aby umožnila mladému géniovi další hudební vzdělání. Odchodem celé rodiny do Vídně se začala další kapitola v životě budoucího virtuóza a skladatele.
Více čtěte na webu nakladatelství Muzikus.
Comments
