Mistři klasické hudby: Anton Bruckner
Kdo byli největší mistři klasiky? Jak žili, s čím bojovali? Jak souvisela hudební tvorba a historické milníky? Přečtěte si každý týden o jednom ze slavných skladatelů od renesance po 20. století. Díky spolupráci s nakladatelstvím Muzikus se celý následující rok (a ještě kousek navíc) můžete těšit na sérii profilů těch nejzásadnějších mistrů klasické hudby.
Bruckner nebyl zázračným dítětem. Hudbě se věnoval samozřejmě – jako ten, který má převzít otcovo učitelské povolání. Ale poslouchat varhany v blízkém St. Florianu mu bylo mnohem milejší než dětské hry s vrstevníky. Anton byl bystrý, ve škole brzy přeskočil děti svého věku a pomáhal otci vyučovat mladší školáčky. Když mu bylo devět, stal se žákem Johanna Baptisty Weiße, varhaníka v blízkém Hörschingu. Tam poznal církevní díla Bachova, Händelova, Haydnova a Mozartova. A tady někde začala rozpolcenost Brucknerova světa. Skladby hudebních mistrů, které se mu dostaly do rukou v mládí, byly už v době rozkvétajícího romantismu (o němž však v okolí Ansfelden neměli tušení) historií. Na druhé straně měl Anton od mládí určitý sklon k pompéznosti. Když byl roku 1867 do Vídně převážen v Mexiku popravený císař Maxmilián z rodu Habsburků, byl Bruckner připraven okamžitě tam odjet, aby mohl spatřit císařovu mrtvolu. Zúčastnil se exhumací Schubertovy i Beethovenovy, jen aby se mohl dotknout jejich lebek. Těmito podivnostmi vysvětlují psychologové zvláštní ritualitu Brucknerovy tvorby, do níž ovšem jaksi nepatřičně pronikají „pohanské“ prvky.
Ve třinácti letech se stal choralistou v klášteře St. Florian. Byl očarován klášterní obrazovou galerií, knihovnou, ale hlavně barokními varhanami. Srovnatelné varhany měl tehdy v Rakousku jen vídeňský chrám sv. Štěpána. Anton upoutal brzy svou varhanní hrou a schopností improvizace. Ta byla velmi vítaná, když v patnácti letech začal mutovat a musel být vyřazen ze sboru. V říjnu 1840 vstoupil Bruckner v Linci do přípravného kurzu pro pomocné učitele na triviálních školách. K hlavním vyučovacím předmětům zde patřilo náboženství a hudba. Pokud učitel projevil schopnost ke kompozici snadných skladeb, měl větší vyhlídky na uplatnění. V Linci tehdy existoval hudební spolek, na jehož koncertech slyšel Bruckner poprvé symfonie vídeňských klasiků.
Více čtěte na webu nakladatelství Muzikus.
Comments
