Proč Japonci někdy řeknou ano, i když ve skutečnosti myslí ne? Z jakého důvodu si mimořádně cení skromnosti? Kvůli čemu je pro japonské ženy obtížné dosáhnout lepšího sociálního postavení? A proč je v Japonsku velmi důležitá neustálá výměna dárků? Odpovědi najdete v knize JAPONSKÁ MYSL. JAK POROZUMĚT SOUČASNÉ JAPONSKÉ KULTUŘE (Malvern 2024).Studenti japonské Univerzity Ehime v Macujamě pod vedením svých profesorů napsali soubor osmadvaceti esejů vycházejících z klíčových konceptů japonské kultury. Každý esej podává čtenářům informace o převažujících kulturních hodnotách, postojích, vzorcích chování a komunikačních stylech v moderním Japonsku — informace důkladné, ale přesto podané přístupnou formou. Za každým textem následují otázky, jež vedou k zamyšlení nad proměňující se povahou japonské společnosti. „Je to iniciační četba pro každého, kdo se zajímá o Japonsko,“ komentuje publikaci její odborný redaktor, japanolog Tomáš Jurkovič. Kniha vychází v překladu Kruhu J. M. Sailera. 

V knize Japonská mysl nabízí autoři západním čtenářům zasvěceného průvodce, který jim pomůže pochopit jedinečné aspekty japonské kultury. Čtenáři této knihy získají ucelenou představu o japonské společnosti a jejích základních hodnotách.

Mezi zkoumaná témata patří: aimai (nejednoznačnost), amae (závislost na laskavosti druhých), amakudari (sestup z nebe), činmoku (mlčení v komunikaci), gambari (vytrvalost), giri (společenská povinnost), haragei (doslova „umění břicha“; implicitní, nevyslovená komunikace), kenkjó (zdání skromnosti), wabi-sabi (jednoduchost a elegance) a zótó (dávání darů) a také diskuse o výchově dětí, osobním prostoru a rolích žen v japonské společnosti.

Díky námětům k diskusi a otázkám za každou kapitolou je tato kniha snadno použitelným úvodem do charakteristických rysů japonské společnosti a neocenitelným zdrojem informací pro každého – obchodníky, cestovatele nebo studenty – a nakonec pro každého, kdo se zajímá o japonskou kulturu.

Roger J. Davies, Osamu Ikeno: JAPONSKÁ MYSL. JAK POROZUMĚT SOUČASNÉ JAPONSKÉ KULTUŘE (anotace nakladatelství)

Z anglického originálu The Japanese Mind. Understanding Contemporary Japanese Culture vydaného nakladatelstvím Tuttle Publishing v roce 2002 přeložil Kruh J. M. Sailera.

Odborná redakce Tomáš Jurkovič.

Jazyková korektura Jakub Fráňa.

304 stran, MOC 347 Kč

Vydalo nakladatelství Jakub Hlaváček – Malvern roku 2024.

Vydání první.

www.malvern.cz

Ukázka z knihy

Kenkjo

Japonská ctnost skromnosti

Skromnost či pokora patří k nedůležitějším aspektům slušného chování v Japonsku. V japonské společnosti se od lidí očekává skromnost, nehledě na jejich společenské postavení; to znamená, že se musí naučit projevovat své osobní nadání, znalosti nebo bohatství vhodným způsobem. Lidem se v zásadě nedoporučuje, aby se prosazovali, a naopak jsou vedeni k tomu, aby měli ohled na druhé. Tento postoj ilustruje slavné japonské přísloví: „Hřebík, který vyčnívá, bude zatlučen“ (Deru kui wa utareru), což znamená, že ti, kdo své schopnosti staví na odiv příliš otevřeně, se vystavují riziku, že je druzí nekompromisně uvedou do patřičných mezí. Naopak existují dvě stará přísloví, která vyzdvihují ctnosti pokory, „Klas na stéblu rýže uzraje a zvadne“ (Bosacu miga ireba  ucumuku), což znamená, že lidé by neměli být hrdí a povýšení, ale že žádoucími vlastnostmi jsou skromnost a zdvořilost, i když jsou třeba zralejší, zkušenější a chovají se distingovaněji než ostatní. Duch těchto rčení pomáhá udržovat skupinovou ideologii Japonců, a postoj, jehož jsou výrazem, přetrvá ve společnosti tak dlouho, dokud budou v japonském jazyce existovat formy řeči, jimiž se vyjadřuje úcta a skromnost (keigo). Pokud jde o interkulturní komunikaci, klíčová role, kterou hraje skromnost v japonském způsobu myšlení, často vede ke zmatkům a nejednoznačné komunikaci, protože vede k tomu, že jsou Japonci při komunikaci s příslušníky jiných národů příliš sebekritičtí a nenápadní. 

Comments

comments