Co chystá MUO na rok 2025?

Muzeum umění Olomouc (MUO) zažilo v roce 2024 mimořádný nárůst návštěvníků. Celkem jej navštívilo téměř 100 tisíc osob, což znamená nárůst o 67 % oproti roku 2023. Tento pozitivní trend značí, že MUO se postupně vrací k úrovni návštěvy před pandemií.

Největší muzejní projekt Trienále SEFO 2024, který zahrnoval pět výstav v Muzeu umění, edukační aktivity, ale také happeningy či výstavy po celé Olomouci, zaznamenal přes 25 tisíc vstupů. Nejnavštěvovanější krátkodobou výstavou byla Ohňová dramata v Arcidiecézním muzeu Olomouc, kterou zhlédlo přes sedm tisíc lidí. A jaké jsou plány Muzea umění Olomouc na rok 2025?

MUO v roce 2025: Bohatý výstavní program

Jiří Suchánek: Perplex

18. 1. – 9. 2. 2025

Muzeum moderního umění. Galerie

Kinetická robotická instalace Perplex pracuje s principy reflexí, koncentrací, odrazů a odlesků zvuku a světla. Tři rotující parabolická zrcadla ohledávají prostor prostřednictvím světelných a zvukových záblesků naprogramovaných v nepředvídatelném uspořádání. Instalace zkoumá možnosti mechanického vlnění a testuje, jak lze s omezeným množstvím zdrojů a s pomocí trvalého pohybu prostorovou situaci zhušťovat a komplikovat. Jiří Suchánek se v instalaci odkazuje k počátkům využití akustiky ve vojenském průmyslu. Parabolická akustická zrcadla se ve Velké Británii využívala pro detekci nepřátelských stíhaček a tvar paraboly se postupně transformoval i do moderního radaru. Suchánek s možnostmi reflexe na parabolickém zrcadle experimentuje, místo pasivního příjmu však pracuje s jejich záměrným a kontrolovaným přenosem a vytváří tím novou prostorotvornou kvalitu.

PERPLEX. Josef Suchánek Perplex. Foto Jakub Wittka

Metamorfózy

30. 1. – 6. 4. 2025

Arcidiecézní muzeum Olomouc, Galerie

Výstavní projekt odkazuje ke slavnému dílu antického básníka Publia Ovidia Nasa (43 př. n. l.–17/18 n. l.) s názvem Proměny, přesněji k jeho osmé knize příběhů z řecké mytologie. Společným jmenovatelem rozsáhlého básnického díla se staly fyzické nebo duchovní proměny. Vystavená umělecká díla provedou návštěvníky čtyřmi navzájem propojenými příběhy (Labyrint, Boj Thésea s Mínotaurem, Ariadna, Daidalos a Íkaros), které v jisté formě zůstávají přítomné i v kulturním povědomí dnešního člověka. Zájemci zde budou moci vyzkoušet speciální edukační exponáty, které je blíže seznámí s materiálem vybraných uměleckých děl. Budou si moci ověřit vlastními smysly, že takový materiál podléhá neustálým proměnám vlivem prostředí a působením času.

V. Trienále umění knihy Martin

27. 2. – 25. 5. 2025

Muzeum moderního umění, Salon + Kabinet
Autorskou knihu jako významnou uměleckou formu představí Muzeum umění na výstavě, která prožila svou premiéru na sklonku roku 2024 ve slovenském Martinu na 5. ročníku Trienále umění knihy, jehož spoluorganizátory jsou instituce z Olomouce, Vroclavi, Bratislavy a Budapešti. Návštěvníci spatří díla autorů ze středoevropského regionu, která přinášejí nový pohled na knihu jako médium a posouvají hranice vizuálního umění.

Od roku 2010 se Muzeum umění Olomouc společně s Turčianskou galerií v Martině autorsky podílí na pravidelné mezinárodní prezentaci autorských knih. Představuje autorskou knihu jako umělecké dílo –unikátní kombinaci a souzvuku uměleckých, řemeslných či technických disciplín s osobním tvůrčím jazykem a specifickou vizí.

V. Trienále umění knihy Martin

Steklíkova Harakiri (výstava o výstavách)

27. 2. – 25. 5. 2025

Muzeum moderního umění, Galerie
Jan Steklík (1938–2017) je bytostný kreslíř, iniciátor akcí v přírodě, tvůrce a zaznamenavatel subtilních situací ve světě výtvarném i v tom „skutečném“. Výstava uvede jeho tvorbu představenou na sedmnácti opavských výstavách spolu s reprezentativní dokumentací těchto expozic a performancí, které se uskutečňovaly od počátku 80. let až do doby nedávné. Muzeum umění poprvé představí také sérii kreseb, kterou zakoupilo v roce 2022, a několik objektů a soch zapůjčených ze soukromých i veřejných sbírek.

Milan Dobeš. Oslava barvy, světla a pohybu

Průkopník kinetického a konstruktivistického umění v Československu

20. 3. – 7. 9. 2025

Muzeum moderního umění, Trojlodí

Muzeum umění nabízí průřezovou výstavu nestora mezinárodní výtvarné scény Milana Dobeše (1929), slovenského malíře, grafika, tvůrce instalací a objektů. Přerovský rodák Milan Dobeš, který většinu ze svých pětadevadesáti let prožil na Slovensku, začínal impresionisticky laděnými krajinomalbami a městskými exteriéry Bratislavy vytvořenými v době studia na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě (1951–1956) a pokračuje kubizujícími obrazy jeho modrého období. K dalším vystaveným dílům – geometrickým kresbám a grafikám, v nichž základní prvek tvoří kruh a jeho segmenty – se přidávají objekty a instalace, v kterých začíná pracovat se světlem a postupně nabývají kinetický a konstruktivistický charakter.

Milan Dobeš, Pohyb IV, 1985

Kristova cesta na Golgotu ulicemi Jeruzaléma

Restaurovaná grafika ze sbírky Muzea umění Olomouc

10. 4. – 6. 7. 2025

Arcidiecézní muzeum Olomouc, Kaple sv. Jana Křtitele
Teprve nedávno obohatil sbírku staré grafiky Muzea umění Olomouc výjimečný barokní tisk augsburského kreslíře, rytce a nakladatele Johanna Daniela Herze staršího (1693–1754) – Pohled na Jeruzalém s Kristovými pašijemi – z doby kolem roku 1735. Jde o vůbec největší známou grafiku, jaká byla ve své době vytištěna z jedné měděné matrice na jeden list ručního papíru (81,9 x 121 cm). Dílo prošlo náročným restaurováním a veřejnosti bude nyní představeno vůbec poprvé.

Zobrazení starověkého Jeruzaléma z ptačí perspektivy obsahuje obrovské množství detailů, biblických staveb a míst, zaplněných davem lidí, mezi nimiž lze rozeznat všechny důležité epizody Kristova velikonočního příběhu, odehrávajícího se současně v jednom okamžiku.

Město na třech pahorcích

Středověká Olomouc pohledem archeologie

7. 5. – 31. 8. 2025

Arcidiecézní muzeum Olomouc, Galerie

Hmotné kultuře středověké Olomouce 7. až 15. století se věnuje výstava v Arcidiecézním muzeu Olomouc. Poprvé v historii budou moci návštěvníci vidět pohromadě všechny nejvýznamnější archeologické objevy, které byly v Olomouci učiněny od 19. století až do dnešních dní. Výstava odhalí, jaké byly počátky a rozvoj osídlení Olomouckého kopce ve středověku. Vysvětlí historický význam tří zdejších návrší – Svatopetrského, Svatováclavského a Svatomichalského, kde stálo sídlo olomouckých knížat a dva kamenné hrady. Věnuje se také počátkům olomouckého biskupství, zaniklým církevním stavbám a podobně.

MĚSTO NA TŘECH PAHORCÍCH. Řádkový komorový kachel s reliéfem bájné obludy s korunovanou lidskou hlavou, Olomouc

Mánes opět na Moravě

22. 5. – 31. 8. 2025

Arcidiecézní muzeum Kroměříž, Galerie

Výstava, kterou v kroměřížském Arcibiskupském zámku pořádá Národní galerie Praha, je věnovaná dílům malíře, grafika a designéra Josefa Mánesa. Díla pocházející převážně ze sbírek Národní galerie jsou uspořádána do okruhů spojených s jeho moravským pobytem. Nechybí studie krojů, přírody a zachycení života na panském sídle. Muzeum umění poskytuje výstavě technickou podporu.

Malá architektura

Nábytková a interiérová tvorba Dřevopodniku Holešov

19. 6. – 12. 10. 2025

Muzeum moderního umění, Salon + Kabinet

Dřevopodnik Holešov se jako jediný od konce padesátých do devadesátých let 20. století systematicky zabýval výrobou nábytku a interiérových doplňků z dřevolaminátu – ohýbaných dřevěných lamel. Architekt Ludvík Volák, hlavní osobnost podniku, navázal na skandinávskou inspiraci, přičemž jeho práce dosáhla vysokých funkčních i estetických kvalit. Nebývalého zjevení na československém trhu si povšimli architekti, kteří Dřevopodnik přizvali ke spolupráci na lukrativních státních zakázkách. Vznikly tak jedinečné interiéry československých ambasád, pavilonů EXPO, hotelů, kanceláří ČSA či kulturních a restauračních zařízení, které v symbióze s četnými uměleckými díly představují to nejlepší z československé výtvarné kultury. Zakázková spolupráce s předními československými autory a malosériová výroba učinila z nábytku cenné, ale mnohdy nedostupné kusy.

MALÁ ARCHITEKTURA, Interiér Československého pavilonu v Ósace, 1970

„Dviženije“

19. 6. – 12. 10. 2025

Muzeum moderního umění, Galerie

Neoavantgardní futurologické uskupení Dviženije („pohyb“) v šedesátých a sedmdesátých letech 20. století v četných projektech invenčně rozvíjelo kinetismus, kybernetiku, kosmické utopie i umění performance. Kolektivní tvorba uskupení kolem Lva Nusberga se zájmem o antropocén, lidské tělo, budoucnost života na planetě nebo hru s politickým establishmentem dodnes působí inspirativně a provokativně ve smyslu estetickém i kulturně-politickém. Muzeum umění pod vedením profesora curyšské univerzity Tomáše Glance představí unikátní korpus prací a dokumentaci z archivu historiků umění Jindřicha Chalupeckého, Jiřího Padrty a fotografa Jana Ságla, doplněné o další zápůjčky.

Architektonická grafika ze sbírek Arcibiskupského zámku v Kroměříži

16. 10. 2025 – leden 2026

Arcidiecézní muzeum Olomouc, Galerie

Zobrazování architektury v grafice od 16. do 19. století představí výstava ze sbírky Arcibiskupství olomouckého uložené na zámku v Kroměříži. Hlavní devízou grafiky je možnost replikace obrazu, a proto se stává účinným nástrojem šíření a zprostředkovávání architektonických kánonů a forem. Velmi brzy repertoár architektonické grafiky obohatily také veduty, následované alby věnovanými městským sídlům i jednotlivým stavbám včetně například zahradní architektury či interiérového mobiliáře. Mezi nejvýznamnějších exponáty lze zařadit bohatě ilustrovaná alba barokních architektů Paula Deckera a Johanna Bernharda Fischera z Erlachu, soubory pohledů na antické památky i soudobou barokní italskou architekturu a zahrady od Giovanniho Battisty Faldy nebo dílo jednoho z nejoriginálnějších italských grafiků 18. století Giovanny Battisty Piranesiho.

ARCHITEKTONICKÁ GRAFIKA. Heinrich Müntzel podle Karla Friedricha Schinkela, Carský zámek Orianda na Krymu – carské místnosti poblíž přijímacího sálu, 1846

Životy. Umělci perem Karla van Mandera

9. 10. 2025 – 11. 1. 2026

Muzeum moderního umění, Obrazárna

Zní to možná neobvykle, ale svým způsobem bude spoluautorem výstavy nizozemského malířství 15. a 16. století v Muzeu umění Olomouc jeden z tehdejších umělců – Karel van Mander (1548–1606). Ve své době byl a dodnes je jedním z nejuznávanějších nizozemských malířů. Naprosto výjimečný je však jako autor díla Het Schilder-boeck (Malířská kniha) publikovaného prvně v roce 1604, v němž přinesl klíčové informace o životech a dílech svých předchůdců i současníků. „Výstava i výběr umělců se bude rozvíjet podobně jako vyprávění Manderovy knihy,“ přibližuje kurátor Miroslav Kindl. „Prostřednictvím obrazů, kreseb, grafických listů a knih představí nejen významná díla nizozemského malířství 15. a 16. století, ale také principy raně novověkého uměleckého sběratelství a intelektuální svět prvních monografistů.“

Součástí projektu je také vůbec první český překlad Manderova díla Het Schilder-boeck, které bylo a stále je základem pro odbornou práci historiků umění, aniž by ovšem ztratilo na přitažlivosti pro laické publikum.

VAN MANDER. Lucas Gassel, Odpočinek Svaté rodiny na útěku do Egypta, 2. čtvrtina 16. století. Arcibiskupství olomoucké

„Kvarky a škvarky“

Olomoucká výtvarná scéna a příbuzné zóny 1990–2020

6. 11. 2025 – 12. 4. 2026

Muzeum moderního umění, Trojlodí, Salon+ Kabinet
Výstava a obsáhlá doprovodná publikace završí „volnou trilogii“, která postupně mapuje výtvarné dění na střední Moravě od roku 1945 až do současnosti. Naváže tak na dřívější zásadní projekty „Oznámení o Ikarově letu.“ Olomoucká šedesátá léta v zrcadle výtvarné kultury z roku 1998 a Skleník. Kapitoly z dějin olomoucké výtvarné kultury 1969–1989 z roku 2009. Vedle volné tvorby (malba, plastika, kresba, grafika, sochařství, fotografie) bude patřičná pozornost věnována rovněž užitému umění (zejména grafickému designu), architektuře, umění ve veřejném prostoru, galerijnímu a institucionálnímu provozu a významným festivalům multižánrového zaměření.

CENTRAL: Scéna pro živé umění vstupuje do druhého roku

CENTRAL, scéna pro živé umění MUO, má za sebou první rok fungování, během kterého se zde uskutečnilo 140 akcí různého zaměření. Tento prostor navštívilo v roce 2024 celkem 11 tisíc diváků, kteří se mohli těšit na divadelní představení, koncerty, filmové projekce, autorská čtení a festivaly.

Program CENTRALU v roce 2025 bude pokračovat v této rozmanitosti. Mezi klíčové události bude patřit příchod dalšího festivalu – Ekologické dny Olomouc. Tento festival, který se po pandemické přestávce vrací, je důležitým příspěvkem k diskusi o udržitelnosti a přírodních tématech.

Důležitou součástí dramaturgie zůstává divadlo. Diváci tak mohou zhlédnout například monodrama Máma pražského Divadla pod Palmovkou (středa 19. 2.) v režii Tomáše Soldána s vynikající Terezou Dočkalovou v hlavní roli. Zahraniční produkci představuje inscenace Imagine: Hellos and goodbyes (3. 3.) v podání Farn Kollektiv z německého Freiburgu. Titul oceňovaného režiséra Tobiase Staaba se věnuje fenoménu AI a vznikl v komunikaci právě s umělou inteligencí. CENTRAL se chce věnovat i nejmladší divadelní generaci, a proto uvede autorskou inscenaci Až bude nejhůř (7. 4.) studentů katedry loutkového a alternativního divadla pražské DAMU.

Další pražský soubor Lachende Bestien se zase rozhodl po svém úspěšném podzimním hostování rozloučit v CENTRALU se svou oceňovanou inscenací Kohlhaas, která má podtitul skoro ekoteroristická.

Do konce sezony čeká diváky také 5 loutkových titulů nebo třeba druhý ročník plesu Muzea umění Olomouc pod názvem OPEN ART PLES.

Comments

comments