Alkohol: Rychlá cesta k zábavě, ale i poškození nervového systému a narušení střevní rovnováhy

Látka, která povzbuzuje náladu, otupuje smysly a dodává pocit euforie. Alkohol je běžnou součástí společenského života, která k oslavám, večírkům a nejrůznějším akcím zkrátka patří. Jaký vliv kromě dočasného pocitu štěstí na člověka však skutečně má? Od zhoršení zažívání přes rozvoj nejrůznějších zánětů až po narušení hormonální rovnováhy – nežádoucích následků je hned několik! V rámci každoroční akce suchý únor, které se pravidelně účastní přibližně 13 % české dospělé populace, si představme, jaké procesy se v těle po požití alkoholu odehrávají, proč je třeba v pití zohlednit i genetické predispozice a jaká pozitiva může přinést dočasná nebo úplná abstinence.

Přestože je pití alkoholu považováno v podstatě za společenskou normu, je důležité si uvědomit, jak velkou zátěž pro tělo může představovat, a to i v případě pár skleniček na rodinné oslavě či firemním večírku. Jakmile se dostane do lidského organismu, játra ho začnou metabolizovat na látku zvanou acetaldehyd. Tato organická sloučenina je pro člověka obzvlášť toxická – způsobuje záněty a oxidační stres, poškozuje buňky a zásadně ovlivňuje centrální nervovou soustavu člověka. Tento stav dobře známe, jedná se totiž o pocit opilosti. Jaké procesy v těle při něm ale skutečně probíhají?

Trpí játra, ale i mikrobiom

Přestože jsou dočasná euforie a uvolnění v danou chvíli kýženým efektem, který za pitím alkoholu většina lidí hledá, jde pouze o důsledek hned několika závažných narušení nervového systému. „Ethanol posiluje odpověď receptorů na inhibiční neurotransmiter GABA, čímž dochází k útlumu mozkové aktivity, a snižuje také funkci glutamátu, který hraje klíčovou roli v náladě, myšlení a společně s dopaminem, GABA, acetylcholinem, serotoninem a noradrenalinem reguluje také motoriku a rovnováhu. Z tohoto důvodu opilý člověk často není schopen plně ovládat své pohyby, mění chování a pociťuje značné zpomalení svého uvažování. Stav opilosti je velmi individuální. Odvíjí se od genetiky, hmotnosti a zda si jedinec před pitím dal něco k jídlu, či nikoliv. Obecně se ale uvádí v rozmezí, když hladina alkoholu v krvi dosáhne přibližně 0,3 až 1,2 promile,“ vysvětluje Ing. et Ing. Barbora Procházková, Ph.D., jež se mimo jiné podílí také na vývoji genetických testů a testování střevního mikrobiomu v Chromozoom. Také hormonální systém není před pitím alkoholu plně v bezpečí. Při požití totiž dochází k narušení produkce testosteronu a estrogenu, což má značný vliv na správnou funkci metabolismu a regeneraci tkání. Genetička varuje, že rovněž dochází k poškození buněčných membrán a DNA. „Alkohol navíc snižuje hladinu důležitých antioxidantů, narušuje rovnováhu dopaminu a serotoninu, vyčerpává vitamíny B1, C, a hořčík a také zvyšuje zánětlivé procesy v těle,“ dodává.

Obzvlášť nebezpečný je alkohol pro střevní mikrobiom. Jeho pití totiž snižuje počet prospěšných bakterií (zejména bakterie Lactobacillus a Bifidobacterium) a naopak podporuje růst patogenních druhů, jako jsou například Escherichia coli či Clostridium perfringens. Kvůli tomu mohou střeva ztrácet svou ochrannou bariéru, a stávají se tak propustná a náchylná k výskytu nejrůznějších zánětů. Přestože je jakákoliv konzumace alkoholu pro mikrobiom vysoce riziková, nárazové požití většího množství představuje obzvlášť velkou zátěž. Ačkoliv se střevní mikrobiom do jisté míry zvládne obnovit sám, je důležité proces regenerace urychlit a následky kompenzovat pomocí vyvážené stravy a životního stylu. Podle Procházkové je vhodné zvýšit příjem prebiotik přirozeně se vyskytujících například v česneku, čekance nebo cibuli a vhodné je také zařadit polyfenoly a rozpustnou vlákninu. Neměli bychom zapomínat ani na probiotika v podobě fermentovaných potravin, jako jsou jogurt, kefír, kysané zelí, kimchi apod. Také je vhodné zařadit omega-3 mastné kyseliny, které podporují růst prospěšných bakterií a snižují zánět ve střevě, čímž přispívají k rovnováze mikrobiomu a ochraně střevní bariéry.

Ilustrační foto, zdroj Adobe Stock

Sklony k pití mohou být i geneticky podmíněné!

Genetické predispozice hrají významnou roli v riziku zvýšené potřeby pití a sklonu k alkoholismu, zejména prostřednictvím genů ovlivňujících metabolismus alkoholu a reakci mozku na jeho účinky. „Příkladem mohou být geny ADH1B a ALDH2, které ovlivňují metabolismus alkoholu v těle. ADH1B urychluje přeměnu ethanolu na acetaldehyd, zatímco ALDH2 zajišťuje jeho další odbourávání. Pokud je aktivita ALDH2 snížená, dochází k hromadění acetaldehydu, který je pro tělo toxický. Geneticky může být ovlivněn také dopaminový a opioidní systém, které se podílejí na vnímání odměny při pití – varianty genů DRD2 a OPRM1 mohou zvyšovat citlivost na účinky alkoholu, což u některých lidí vede k intenzivnějšímu pocitu euforie a posiluje tak sklony k pití. Genetické predispozice ale ovlivňují i stresovou reakci a impulzivitu,“ upozorňuje Procházková.

Nevyplácí se podceňovat ani epigenetické procesy, které skrze nejrůznější spouštěče mohou pocit potřeby velmi jednoduše vyvolat. Jde například o chronický stres, trauma, nevhodnou výživu, nedostatek spánku nebo i opakovanou expozici alkoholu. Není však třeba ztrácet naději! Zdravé návyky, jako je pravidelný pohyb, kvalitní spánek, vyvážená strava bohatá na omega-3 mastné kyseliny, hořčík a vitamíny skupiny B, vyhýbání se spouštěčům závislosti a budování pevných sociálních vztahů, mohou pomoci regulovat dopamin a stresové hormony, a tím do jisté míry zmírnit i genetické predispozice a sklony k nadměrné konzumaci.

Pít jen s mírou, nejlépe vůbec

Jak tedy k alkoholu přistupovat? Obecně platí, že jeden drink pro ženu a 2 pro muže představují přijatelné riziko, kterému se dospělí jedinec může denně vystavit. Velkou roli však hraje i to, jaký druh alkoholu sklenice obsahuje. Pokud je volba mezi pálenkou a například červeným vínem, je v tomto ohledu menším zlem druhá varianta. Obsahuje totiž alespoň malé množství pro tělo prospěšných látek v podobě antioxidantů a na rozdíl od tvrdého alkoholu, nepřináší tak velkou zátěž pro játra i celý organismus. Nicméně jakákoliv forma alkoholu a množství je pro tělo zkrátka nežádoucí. Přestože se ethanolu člověk zbaví přibližně do jednoho dne, jeho dlouhodobé účinky na správnou funkci lidského organismu mohou přetrvávat týdny až měsíce. Pro příležitostné konzumenty alkoholu tak může být suchý únor ideální příležitostí, jak efektivně podpořit celou řadu vnitřních procesů a zregenerovat nejen neurotransmitery a střevní mikrobiom, ale i přetížená játra.

Ačkoliv je pro člověka částečná abstinence přínosná, nejlepší je se alkoholu vyhnout úplně, a to hned z několika důvodů. „Prospívá nejen mozku, játrům, mikrobiomu, srdci a kůži, zároveň díky lepšímu spánku stabilnějším emocím a nižšímu výskytu zánětů v těle pozitivně ovlivňuje také psychiku člověka,“ dodává genetička. Změny můžeme pozorovat také na svém vzhledu. Mizí nežádoucí otoky v obličeji, kruhy pod očima i nedokonalosti pleti, zlepšuje se kvalita vlasů, hydratace pokožky a díky lepší regulaci metabolismu a hormonální rovnováze dochází také ke zpevnění postavy.

Comments

comments