Bio Oko bude hostit besedu s odborníky na téma sebevražd, následovat bude pochod pro ty, jejichž blízcí si vzali život
Cesta domů a Národní ústav duševního zdraví zvou 12. září do pražského Bia Oko na program Když si blízký vezme život. V 17 hodin začne v kinosále beseda s terapeuty pracujícími s pozůstalými a s odborníkem na prevenci sebevražd. V 19 hodin pak z kina vyjde druhý ročník pochodu pro pozůstalé Svíčka za ztracený život. Celý program je přístupný zdarma a koná se v rámci Týdnů pro duševní zdraví, při příležitosti Světového dne prevence sebevražd.
„Proč to udělal? Mohl jsem tomu zabránit? Jak to říct dětem a přátelům? Kdo mi pomůže a komu se raději vyhnout? Proč si na život sáhnou i děti, může být sebevražda dědičná? Jak se žije s vědomím, že můj blízký odešel dobrovolně?“ nastiňuje témata, kterými se bude beseda zabývat, moderující novinářka a publicistka Alena Scheinostová. Ta je zároveň autorkou sborníku Sebevražda… a jak dál?!, vydaného letos nakladatelstvím Cesta domů.
„Těší nás, že účast přislíbili Alexandr Kasal z Národního ústavu duševního zdraví, Martin Pešek z poradny pro pozůstalé Luctus a Sylvie Stretti z Poradny Vigvam,“ vyjmenovává Alena Scheinostová.
„V Cestě domů sice pracujeme v hospici s lidmi, u kterých je úmrtí očekávatelné, ale na naši poradnu a služby se obrací i spousta lidí, kterým někdo zemřel náhle, tragicky nebo i vlastní rukou. To jsou velká témata, před kterými se nedají zavírat oči,“ vysvětluje ředitelka Cesty domů Ruth Šormová. Na jaře vydaný sborník s rozhovory, články, vzpomínkami pozůstalých a adresářem služeb nachází uplatnění nejen mezi pozůstalými, ale i mezi odborníky z psychosociální sféry a zainteresovanou veřejností.
Na besedu naváže společná procházka do parku Stromovka. „Přijít o blízkého člověka je bolestné a pozůstalým se může zdát, že je před nimi dlouhá až nekonečná cesta. V zahraničí se již řadu let konají akce na podporu pozůstalých po sebevraždě. Na podzim 2022 jsme se proto rozhodli uspořádat první ročník akce Svíčka za ztracený život,“ přibližuje Alexandr Kasal, vedoucí skupiny Výzkum a prevence sebevražd Národního ústavu duševního zdraví. „Společně jsme zavzpomínali na blízké, poslechli si pár slov od Martina Peška z organizace Luctus a také dali prostor všem těm, kteří chtěli sdílet svůj příběh či poselství. Byla slyšet slova vzájemné podpory a porozumění. Na konci jsme společně zapálili svíčku a v tichu vzpomínali,“ popisuje Kasal průběh loňského večera.
V ČR si každý rok vezme život přes 1 200 lidí. „Každá dokonaná sebevražda je obrovskou tragédií a má dalekosáhlý dopad. Uvádí se, že každou sebevraždou je hluboce zasaženo nejméně 6 dalších osob. Lidí, kteří potřebují podporu, aby se s takovou událostí dokázali vypořádat. Ta však nebývá často dostupná, neboť v případě sebevraždy se jedná o tzv. stigmatizující úmrtí. To znamená, že pro zasažené je velmi těžké o způsobu úmrtí mluvit, neboť se obávají negativního hodnocení ze svého okolí. Pokud říkáme, že smrt a umírání je ve společnosti tabuizované téma, o sebevraždě to platí dvojnásobně,“ píše terapeut Martin Pešek v doslovu knihy Jaguárovo sbohem, kterou nakladatelství Cesta domů vydá v září a bude také představena během besedy. Španělský autor Joanjo Garcia v příběhu pro čtenáře od 15 let tematizuje dobrovolný odchod ze života dospívajícího člověka a dopad tohoto činu na jeho blízké.
Cesta domů provozuje domácí hospic na území hl. m. Prahy. Komukoliv z České republiky poskytuje poradenské služby v oblasti péče o nevyléčitelně nemocné a umírající. Pacientům poskytuje v jejich vlastním prostředí zdravotní služby 24 hodin denně 7 dní v týdnu a jejich blízkým podporu v každodenní péči. Pomáhá pozůstalým v době zármutku. Zároveň se snaží o zvýšení povědomí v oblasti paliativní péče formou vzdělávání odborníků a osvětových kampaní.
www.cestadomu.cz | www.umirani.cz
Comments
