Telegraficky: Botticelli v kině

14 září, 2021
Jana Kománková
film, kultura

Botticelli – Florencie a Medicejští je další dokument z cyklu Umění v kině. Právě nyní je v českých kinech.

Na Umění v kině je super hned několik věcí:

Vidíte zblízka detaily obrazů, ke kterým byste se fyzicky nemohli přiblížit.

Dozvíte se historický kontext, který budete asi znát jen trhaně. Pravidelně se o adorovaných umělcích dozvídáte i ty méně hezké věci, což historické osobnosti zlidští a vám dodá dojem, že historie se prostě opakuje. V tomhle byl skvělý film Tintoretto, kdy právě to, že se autoři nebálo říci na něj i ty horší věci, vyvstal z plátna plastický umělec a ne nějaká položka z historie..

A taky je super koukat se na kunsthistoriky, kteří s radostí, šťávou a v povznesené náladě sdělují, proč je ten který malíř nebo dílo skvělé. Tohle je speciální radost, jakých by mělo být na světě víc.

Právě nyní je na pár týdnů v našich kinech film o Sandrovi Botticellim. Tajemný muž, o kterém se dozvídáme hodně díky jeho obrazům a málo díky písemným pramenům.

Dokument Botticelli – Florencie a Medicejští režíroval Daniele Pini – můžete ho znát jako režiséra filmu Tajemní impresionisté. Filmem provází britský herec Stephen Mangan a účinkují v něm i znalci umění z Itálie a USA. Florencie 15. století nám je ukázána jako místo velkých slavností a velkých emocí… když se vám někdo znelíbil, zapíchli jste ho.

Co může citlivějším duším vadit, je veliká pompa, se kterou jsou ztvárněny hrané části: různé scény z Botticelliho obrazů nebo z historie tu přehrávají snové postavy ve vlajících oděvech, krev teče velikými kapkami, poháry vína padají na zem etc., herci často zbytečně přehrávají, až nevíte, zda se koukáte na osmdesátkový videoklip nějakého brakovějšího synthipopového tvůrce, nebo na dokument o renesanci. A je otázka, zda má smysl Venuši dlouze a opakovaně představovat jako živou ženu – zda neměla zůstat jen tím tajemným obrazem.

Celkově ale film působí úžasně. Kamera malby zkoumá do úžasných detailů, není skoupá na detaily tváří, ornamentálních květin ani fascinujících kovových odlesků, kunsthistorici mají erudici i elán a celkově po té hodině a půl člověk odchází inspirován až pohnut. Už se těším na další film ze záslužné série.