Pálení čarodějnic, rituály, pověry a kouzla… jako u řady dalších svátků nastává půvabný mashup tradic několika historických epoch.

Filipojakubská noc je noc z 30. dubna na 1. května. Křesťanská církev si 1. května připomíná den, kdy byla vysvěcena římská bazilika s ostatky apoštolů Filipa a Jakuba.

V našich krajích se novodobě slaví především „pálením čarodějnic“, které milují jak obyvatelé vesnic, tak ohněchtiví měšťané.

Oslava má dávnou historii sahající ke keltskému svátku Beltain (beltane, beltine, v Irsku Cétshamhain), který se slaví obvykle prvního máje, mezi jarní rovnodenností a letním slunovratem. Jeho dávné podoby měly existovat už stovky let před naším letopočtem. Tradičně se v těchto dnech vyháněl dobytek na pastvu a probíhala řada dalších důležitých aktivit spojených s hospodářstvím. Různé zvyky spojené s ohněm se prováděly mnohdy jako symbolická ochrana hospodářských zvířat.

Keltské svátky

Tato noc je zároveň, spíše shodou okolností, Valpuržinou nocí – zejména ve Švédsku a zbytku Skandinávie bylo 30.4. zpívat a pořádat shromáždění k uctění oblíbené světice, která přišla z Anglie do Německa  a prožila tam pohnutý život mučednice. Ve Finsku se spojení Valpuržiny noci a Beltain dohromady jmenuje Vappu. Ke spojení dávných tradic s oslavou zmíněné princezny Valburgy (svatořečené 1. května) dochází ostatně v různé míře skoro ve všech evropských zemích.

Svatá Valburga

Ohnivá tradice

Oheň, který keltské obyvatelstvo zapalovalo, byl symbolem životodárné síly – v některých zemích bylo také zvykem uhasit oheň doma v kamnech a pecích a pak ho znovu zapálit z „obecní“ vatry. V Británii bylo navíc žádoucí vatru mít na kopci a zapalovat ji co nejprimitivnějším, nejtradičnějším způsobem.

Beltainový oheň na skotském Calton Hill (Edinburgh Beltane Festival)

V západní společnosti tyto rituály v novověku vymizely, ale v řadě zemi včetně ČR zůstávají jako kulturní a zábavná záležitost. Jak připomíná Wikipedie, „zvyk pálení ohňů v předvečer prvního máje není zmiňován v žádných staročeských pramenech a podle Čeňka Zíbrta vznikl pod německým vlivem.“

Ve městech jsou poslední roky ohně oblíbenou zábavou a někdy se spojují s moderní technikou (viz freetekno festivaly Czarotekk). Na venkově se naopak udržují i další rituály z minula, jako stavění májky a házení hořících košťat.

Mělo se i za to, že tuto noc se otvírají poklady.

Půlnoc má znamenat největší bitvu se zlými silami, případně rovnou čarodějnický sněm sabat. Někteří pověrčiví obyvatelé se proto před čarodějnicemi i různě chránili, například svěcenou křídou. Mělo se i za to, že tuto noc se otvírají poklady (například u Erbena ale najdeme poklad na Velký pátek, nedopadne to však dobře). Jiní naopak údajného zvýšeného provozu magických sil využívají k provádění různých více i méně bizarních rituálů. Polouhaslý oheň se dá například využít k přeskakování (při přeskoku si má člověk něco přát). Bezpečnější je zavěšování barevných fáborků na břízku nebo vrbku, můžete na ně napsat, co si přejete.

Letos se u nás hromadné akce konat nemají kvůli koronaviru, oficiální stanovisko je venku oslavovat nejvíce po dvou, pokud spolu více lidí nežije v jedné domácnosti.

Comments

comments