Čtvrtek na Colours byl dnem velkých hlasů
Kaleo, foto: Eva Dang
Počasí v Ostravě má vzestupnou tendenci, a tak ve čtvrtek pršelo málo a byly i o něco vyšší teploty. Na své si přišli jak fanoušci rockové, soulové, tak i elektronické muziky.
Na hlavním pódiu se ve večerních hodinách vystřídaly dvě kytarovky. Indie rockoví Kensington z Nizozemska a blues rockoví Kaleo z Islandu. Holanďani servírovali porci energického rocku, a tak jako pověstná třešnička na dortu zapůsobila balada Sorry zhruba v polovině programu. Kensington také hodně těžili z toho, že mají dva charismatické zpěváky, kteří se dokonale doplňovali. Oproti nim Kaleo začali hodně pomalu, skoro až písničkářsky s výlety do bluesu nebo country. Jejich setlist ale postuem času získával energii. Největší hity No Good a Way Down We Go zazněly pochopitelně až v poslední třetině koncertu. Za povšimnutí určitě stojí osoba frontmana JJ Juliuse Sona. Osmadvacetiletý zpěvák s imageí Jamese Deana má osobitý chraplák, který je rozpoznatelný hned po několika vteřinách.
Posuny v programu, které nastaly díky absenci London Grammar, odnesli zejména příznivci černé muziky. V jeden čas tak proti sobě hráli Brit Jakob Banks s kořeny v Nigérii a Američanka Ruthie Foster. Šestadvacetiletý Brit se do paměti posluchačů také zapíše jako muž s velkým hlasem, možná tím největším, jakého letošní Colours nabídnou. Trochu připomíná populárního Rag’n’Bone Mana. Jeho problém byl, že stále jakoby tlačil na pilu. Kdyby jeho projev někde ubral a někde naopak přidal, tak by díky gradaci měl větší efekt. Tak, jak zpíval v Ostravě, nedal se sice přehlédnout a přeslechnout, ale po pár písních už trochu nudil. Každopádně ti, co si loni našli Michaela Kiwanuku, tak letos mohli objevit další soulové polínko z britských ostrovů. Oproti Jakobovi Ruthie Foster měla být poklidnější. Studiové nahrávky napovídaly blues, folk nebo i gospel. Američanka ale živě je živelnější a s publikem umí dobře navázat spojení.
Pozitivní vibrace šly i ze šapitó s electronic stage. Vrcholem večera byl set pařížského DJe Romaina Delahaye alias Molécule, který nahrál při teplotě -22.7°C v jedné odlehlé vesnici v Grónsku. Promo materiál sliboval tracky o opětovaném spojení člověka s přírodou a že v nich lze slyšet brutální kontrasty, od konfrontace se spalujícím mrazem přes výbuchy sluneční energie až po hledání ticha v krajině bortících se ledovcových gigantů…. Návštěvníky festivalu bavila také DJka Charlotte de Witte z Belgie se svým tvrdším techno setem. Škoda že program po půlnoci opět zvolnil.
Každopádně předpověď na pátek a sobotu už hlásí slunce a další velké hvězdy, Joss Stone, Jessie J, Grace Jones nebo Kyga, tak uvidíme. Rozhodně je na co se těšit.
Comments
