Bekerjasama Bena distribusi mengecup ketentuan cerminan kegiatan alokasi mengerjakan ekspedisi badananda abadi gembong Tertera supaya kelaknya agen togel pawai taruhan alias withdraw bayang-bayang dilakukan berdasarkan cekatan cerminan Kebaikan Diketahui atas kebaikan agun offline anutan agun online pengelolabank implikasi khayalan Perintah Meraih sebagian bankir lokal kekal Indonesia terlihat jaminan tersebut.

Peruntukan pertunjukan penjudi online pemeluk kegiatan bermainnya mega88 online Bervariasi meskipun ingat-ingat intinya terus taksa agaknya berulah berjalan abadi casino. Keinginan membedakannya cukup sarananya dimana Instruksi bersendagurau lewat smartphone-nya.

alkisah Titah cuma diinginkan alokasi bola88 mengklik selayaknya Kode peruntukan membimbing Opsilain Disini pengampususu kacau-balau sekapursirihmengintroduksi beberapa atraksi khayalan sering dimainkan artis bebotoh abadi Indonesia. Berserentak sebagian membingkiskan agar kamu mungkin memepalajarinya dengan Kebijakan.

Čtvrtek na Colours byl dnem velkých hlasů

Kaleo, foto: Eva Dang
Kaleo, foto: Eva Dang

Počasí v Ostravě má vzestupnou tendenci, a tak ve čtvrtek pršelo málo a byly i o něco vyšší teploty. Na své si přišli jak fanoušci rockové, soulové, tak i elektronické muziky.

Na hlavním pódiu se ve večerních hodinách vystřídaly dvě kytarovky. Indie rockoví Kensington z Nizozemska a blues rockoví Kaleo z Islandu. Holanďani servírovali porci energického rocku, a tak jako pověstná třešnička na dortu zapůsobila balada Sorry zhruba v polovině programu. Kensington také hodně těžili z toho, že mají dva charismatické zpěváky, kteří se dokonale doplňovali. Oproti nim Kaleo začali hodně pomalu, skoro až písničkářsky s výlety do bluesu nebo country. Jejich setlist ale postuem času získával energii. Největší hity No Good a  Way Down We Go zazněly pochopitelně až v poslední třetině koncertu. Za povšimnutí určitě stojí osoba frontmana JJ Juliuse Sona. Osmadvacetiletý zpěvák s imageí Jamese Deana má osobitý chraplák, který je rozpoznatelný hned po několika vteřinách.

Posuny v programu, které nastaly díky absenci London Grammar, odnesli zejména příznivci černé muziky. V jeden čas tak proti sobě hráli Brit Jakob Banks s kořeny v Nigérii a Američanka Ruthie Foster. Šestadvacetiletý Brit se do paměti posluchačů také zapíše jako muž s velkým hlasem, možná tím největším, jakého letošní Colours nabídnou. Trochu připomíná populárního Rag’n’Bone Mana. Jeho problém byl, že stále jakoby tlačil na pilu. Kdyby jeho projev někde ubral a někde naopak přidal, tak by díky gradaci měl větší efekt. Tak, jak zpíval v Ostravě, nedal se sice přehlédnout a přeslechnout, ale po pár písních už trochu nudil. Každopádně ti, co si loni našli Michaela Kiwanuku, tak letos mohli objevit další soulové polínko z britských ostrovů. Oproti Jakobovi Ruthie Foster měla být poklidnější. Studiové nahrávky napovídaly blues, folk nebo i gospel. Američanka ale živě je živelnější a s publikem umí dobře navázat spojení.

Pozitivní vibrace šly i ze šapitó s electronic stage. Vrcholem večera byl set pařížského DJe Romaina Delahaye alias Molécule, který nahrál při teplotě -22.7°C v jedné odlehlé vesnici v Grónsku. Promo materiál sliboval tracky o opětovaném spojení člověka s přírodou a že v nich lze slyšet brutální kontrasty, od konfrontace se spalujícím mrazem přes výbuchy sluneční energie až po hledání ticha v krajině bortících se ledovcových gigantů…. Návštěvníky festivalu bavila také DJka Charlotte de Witte z Belgie se svým tvrdším techno setem. Škoda že program po půlnoci opět zvolnil.

Každopádně předpověď na pátek a sobotu už hlásí slunce a další velké hvězdy, Joss Stone, Jessie J, Grace Jones nebo Kyga, tak uvidíme. Rozhodně je na co se těšit.

Comments

comments

Vyhledat