Do Brna za pražským metrem i intimní ženskou identitou

V polovině dubna jsme se vypravili z Prahy do Brna, abychom si důkladně prohlédli pražské metro, respektive jeho orientační systém. A to i ty jeho části a komponenty, které v pražském metru dnes už neuvidíte. V Pražákově paláci, který spravuje Moravská galerie v Brně, je totiž k vidění výstava mapující celoživotní dílo jednoho z nejvýznamnějších grafických designérů a typografů české poválečné generace, Jiřího Rathouského. Od jeho narození uplynulo 20. dubna 2024 sto let. A právě infografika pražského metra je jedním z vrcholů Rathouského tvorby.

Výstava Systém Rathouský Metro ● Typo ● Info Design v Pražákově paláci

Výstava Systém Rathouský Metro ● Typo ● Info Design v Pražákově paláci představuje průřez celoživotní tvorbou typografa a grafického designéra Jiřího Rathouského (20. dubna 1924–5. září 2003). Prezentuje jeho systematický způsob myšlení v oboru vizuální komunikace. Sám Rathouský se prezentoval myšlenkou, že „Grafický design má mít svou neopakovatelnou atmosféru, musí být nápaditý a hlavně původní. Systém komunikace jako celek má na nás působit jednotným dojmem – a tak to má být.“ Originalitou a komplexností grafických řešení předjímal Jiří Rathouský dnešní dobu. Náleží k nejvýznamnějším českým designérům a typografům druhé poloviny 20. století. Prezentace hlavních oborů jeho tvůrčího designu a koncepčního myšlení vychází z podrobného výzkumu jeho pozůstalosti, kterou Moravská galerie získala do svých sbírek koupí od dědiců v roce 2017.

Výstava Systém Rathouský Metro ● Typo ● Info Design v Pražákově paláci

Výstavní expozice je rozdělena do tematických celků podle oborů, v nichž autor vytvořil svá vrcholná díla. Seznamuje s Rathouského knižní grafikou, ilustracemi, autorskými písmy, plakátovou tvorbou, firemními identitami, infosystémy hotelů, obchodních domů a center služeb v panelových sídlištích. Znalost jména Jiřího Rathouského je pro většinové publikum neznámá, ačkoliv je autorem tak výjimečných zakázek, jako jsou orientační systémy pražského metra a Jižního Města II, které řešil tvůrčím způsobem s originalitou a citem pro věc sobě vlastním. Moravská galerie v Brně poprvé představuje veřejnosti Rathouského dílo v jeho nejdokonalejších formách. Vedle systému metra řešil graficky i komplexní systém pražské městské hromadné dopravy. Infografiku metra obohatil návrhem písma Metron a vytvořil i sadu číslic Digita pro digitální hodiny Pragotron umístěné v jeho stanicích. Metro jako Rathouského nejvýznačnější a nejpopulárnější designérská práce tvoří leitmotiv autorovy výstavy v Pražákově paláci.

Výstava Systém Rathouský Metro ● Typo ● Info Design v Pražákově paláci

Jiří Rathouský se narodil v Praze. Po maturitě na reálném gymnáziu v Praze-Karlíně (1945) začal studovat architekturu na ČVUT v Praze a po čase přestoupil na katedru výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy, kde byli jeho profesory Cyril Bouda a Martin Salcman. V roce 1949 byl jako politicky nespolehlivý v důsledku komunistických čistek ze studií vyloučen, pouhé dva měsíce před závěrečnou státní zkouškou. Ukončení studia mu bylo umožněno až po pádu komunismu v roce 1991. V roce 1946 byl přijat do Svazu čs. výtvarných umělců. Začínal jako ilustrátor novin, časopisů a dětských knih.

Výstava Systém Rathouský Metro ● Typo ● Info Design v Pražákově paláci

Velkou část Rathouského tvorby zaujímá právě knižní grafika. Vytváří komplexní přístup k řešení knižních edic, počínaje návrhem knižních značek pro jednotlivá nakladatelství (např. Albatros, Academia, Československý spisovatel, Olympia), pro něž vymýšlí i symboly jednotlivých knižních edic. Na knižních obálkách, vazbách a titulech uplatňuje svá autorská písma (Alphapipe, Comenius či Oidipus). Jeho obliba grafických znaků se navíc projevuje v designu dekorativních grafických motivů, jimiž občas uvádí, odděluje nebo zakončuje kapitoly v knihách.

Výstava Systém Rathouský Metro ● Typo ● Info Design v Pražákově paláci

Promyšleným jednotným konceptem s využitím vlastních autorských písem proslul Jiří Rathouský v oborech informačního designu a orientačních systémů. Počátkem sedmdesátých let navrhl infografiku hotelu Thermal v Karlových Varech, pro nějž vzniklo jeho písmo Barell s využitím soudkovitého tvaru liter, následně použil písmo Barell také v grafickém řešení knižních obálek pro nakladatelství Československý spisovatel v edici Klubu přátel poezie roku 1976.

Výstava Systém Rathouský Metro ● Typo ● Info Design v Pražákově paláci

V retro stylu navrhl vizuální identitu pražského hotelu Intercontinental, pro niž použil autorské písmo Intergothic Titling (1971). Komplexním originálním grafickým řešením s experimentálními grafickými prvky vyniká Rathouského návrh orientačního systému panelového sídliště Jižní Město II v Horních Kunraticích u Prahy (1979–1985). Pracoval zde s grafickými symboly Země, Slunce, Voda, Vzduch, Fauna a Flóra, jež podle jeho názoru nesou ekologická poselství. Jimi jednotlivé části sídliště vizuálně propojil a sjednotil celou aglomeraci znakem ledňáčka, který odkazuje k symbolice používané českým králem Václavem IV. Jako polidšťující prvek anonymity panelového sídliště vymyslel na začátku ulic informační tabule s charakteristikou a významem jednotlivých osobností, po nichž ulice získaly své označení. Textové části obsahují jeho autorské písmo Civitas (1979). Jižní Město II představuje první československý experiment, jak obarvit městský celek a usnadnit jeho obyvatelům orientaci ve složité městské zástavbě. Ve svých zakázkách Jiří Rathouský průběžně pracoval s pohybem a osvětlením.

Výstava Systém Rathouský Metro ● Typo ● Info Design v Pražákově paláci

Většinou textové plakáty vycházející z Rathouského obliby typografie. Zakázky často získával od kulturních institucí, muzeí, galerií, divadel, výstavních síní i z oblasti obchodního designu; již od padesátých let pracoval na zakázkách pro ministerstvo zemědělství. Mezi jeho prestižní klienty patřilo Národní technické muzeum, Uměleckoprůmyslové museum v Praze, Památník národního písemnictví, Národní galerie v Praze i Moravská galerie v Brně, která mu v roce 1969 uspořádala samostatnou výstavu Typo+Grafika. Navrhl plakát a doprovodné tiskoviny pro Bienále Brno 1974; na brněnském bienále užité grafiky pravidelně vystavoval a získával ocenění. Dlouhodobě vytvářel plakáty pro Národní divadlo v Praze. Obrazově odlišnou a graficky šťastnou výjimku tvořily dnes již ikonické Rathouského plakáty z šedesátých let pro filmové muzikály Starci na chmelu a Dáma na kolejích.

Výstava Systém Rathouský Metro ● Typo ● Info Design v Pražákově paláci

Během svého života vytvořil Rathouský okolo dvou set vizuálních firemních stylů pro kulturní instituce, firmy, výstavy i individuální osobnosti. Mnohé zakázky z oboru reklamní grafiky, plakátu a výstavního designu na mezinárodních výstavách realizoval v padesátých a v průběhu šedesátých let se svou životní partnerkou, designérkou Dorou Novákovou. Společně také navrhli v roce 1958 logo, vizuální styl a plakáty pro Laternu Magiku na Expo Brusel ´58. Příležitost obdivovat práci Jiřího Rathouského a připomenout si jeho přínos české grafické tvorbě budete mít do února příštího roku.

Výstava s názvem Marie Tomanová: Kate, For You

Zatímco expozice věnované celoživotní tvorbu Jiřího Rathouského čeká návštěvníky hned v přízemí budovy, v nejvyšším patře Pražákova paláce můžete vidět malou výstavu, která tvoří přízemní expozici dokonalý protiklad, a to nejen umístěním. Výstava s názvem Marie Tomanová: Kate, For You je výsledkem dlouholeté fotografické spolupráce autorky s Kate, Češkou žijící v New Yorku. Portréty časosběrnou metodou zachycují různé etapy jejího života od roku 2017 až do současnosti. Výstava přináší intimní pohled na hledání identity, který Tomanová dále zpracovává v krátkometrážním filmu Kate 2025, který vznikl specificky pro tuto výstavu.

Byt Jiřího Valocha – instalace

Pokud vám po prohlídce dvou aktuální výstav ještě zbydou síly, určitě si nezapomeňte projít i stálé expozice, které se nachází v ostatních patrech Pražákova paláce – a kam je vstupné mimochodem dobrovolné. Ve druhém patře Pražákova paláce se nachází stálá expozice moderního umění zaměřená na prezentaci tvůrců české moderny a meziválečné avantgardy (Bohumil Kubišta, Antonín Procházka, Jan Zrzavý, Václav Špála, Josef Čapek, Josef Šíma, Jindřich Štyrský, Toyen atd.).

Z reakcí na projekt Kateřiny Šedé Každej pes jiná ves

V prvním patře přináší nedávno instalovaná expozice vybrané kapitoly a příběhy umění po roce 1945. Její osu tvoří umělecká sbírka a archiv Jiřího Valocha – klíčové osobnosti nejen kulturního Brna. Výstava dokumentuje zásadní projevy nového umění a mapuje jeho lokální předpoklady i mezinárodní přesahy. Expozici doplňuje výstavní intervence Ladislav Novák 100, která připomíná stoleté výročí od narození průkopníka intermediálních forem umění a fónické poezie Ladislava Nováka (narozen 1925 v Třebíči).

A nakonec se nezapomeňte sklouznout ikonickou železnou skluzavkou a pak jít doplnit síly do skvělé galerijní kavárny Morgal.

Comments

comments