Laureát Ceny Jindřicha Chalupeckého 2025 a BBA Artist Prize 2024, Dominik Adamec (*1995, Frýdek-Místek, žije v Berlíně), přichází s novým cyklem, který reflektuje lidskou touhu po nesmrtelnosti a vnímání smrti v současné společnosti. Cyklus The End of Pyramids zahrnuje především sochy, které současně fungují jako pohřební urny, knihu – zkoumající hlubší vztahy i příčiny dnešního stavu, ale také sérii předloh pro tetování, které lze chápat jako memento mori. Skrze rozličná média tak autor komentuje stav současné společnosti, konzumerismus a konečnost, přičemž nás provokuje k zamyšlení nad pomíjivostí existence i naší odpovědností v době, kdy se ke smrti stále častěji obracíme zády.

„Mé urny nejsou pouze kritikou individuálního jednání, ale i společenských stereotypů a mají potenciál podněcovat k sebereflexi během života,“ říká Dominik Adamec.

Výstavní projekt prezentovaný v pražské Karpuchina Gallery – The End of Pyramids, je vedle své komplexity také vůbec prvním Adamcovým cyklem, v němž vybočuje ze svého tradičně sochařského média a pracuje s autorskou knihou (Sterben ist mein Gewinn), kterou sám chápe jako klíč nejen k danému cyklu, ale také k jeho chimérické metodě. Kniha proto hraje ve výstavě výchozí pozici i významovou vrstvu, kterou divák může prostoupit. Mimo to je ale také průvodcem k až dvoumetrovým sochám-urnám umístěným v instalaci.

Touha po nesmrtelnosti

„Touha člověka zanechat po své smrti nějaký materiální pozůstatek-monument – je pravděpodobně univerzální a v průběhu dějin nabývala v různých kulturách různých podob. Dnes, v době, kdy je náš vztah ke smrti pravděpodobně nejkomplikovanější v celé dosavadní historii, je touha po nesmrtelnosti naplňována hlavně prostřednictvím bizarních projektů zámožných jednotlivců a zdá se, že ze života běžných lidí zcela vymizela (ostatně stejně jako téma smrti obecně). To, že naše civilizace neumí přijmout skutečnost smrti a odsouvá ji na okraj svého zájmu tam, kde nebude na očích, je ostatně dobře známo. S o to větší intenzitou k nám pak mohou promlouvat umělecká díla, která se smrti otevírají, a dokonce nám mohou naši vlastní konečnost připomínat s každým pohledem. Například socha “Meatballs Planet”, která kombinuje zvětšeninu lidského žaludku s narativem náboženské sekty pastafariánů a Věčného oka, symbolizuje perverzní zbožštění konzumu – hřích obžerství,“ napsal k nově vzniklým dílům kurátor výstavy, Michal Jalůvka.

Dominik Adamec (*1995, Frýdek-Místek) je český sochař a vizuální umělec. Vystudoval Akademii výtvarných umění v Praze v ateliéru Sochařství 2, pod vedením Tomáše Hlaviny. Ve své tvorbě se zaměřuje na evoluční filozofii a interakci člověka s přírodou. Jeho práce často zkoumají taxonomie a jejich narušování prostřednictvím tvorby vlastních biologických či urbánních hybridů, pro které je typická nejednoznačnost. V roce 2024 vyhrál cenu BBA a v letošním roce byl jedním ze tří laureátů Ceny Jindřicha Chalupeckého. Aktuálně žije a pracuje v Berlíně a vystavoval například v prestižní Kunsthalle v Lipsiusbau, Drážďany, (DE), Artspring festival, Berlín (DE), či Galerii AVU, Praha (ČR). 

Karpuchina Gallery, relativně mladá, pražská, progresivní galerie současného umění, se po dobu svého působení (od roku 2016) postupně etablovala na české výtvarné scéně. Galerie představuje rozmanitý a pečlivě kurátorsky sestavený program z tvorby současných českých i zahraničních autorů, a to vždy inovativním jazykem a v nových, aktuálních souvislostech. Důraz je kladen především na dialog mezi divákem a uměleckými díly, čímž je kontinuálně budován vztah veřejnosti k současnému umění. Hlavní výstavní prostor Karpuchina Gallery o rozloze 260 m2 se nachází v centru města, v Rybné ulici. Věrná svému umístění v historické budově, která v roce 1981 sloužila jako rybí trh, si galerie převzala za své logo rybu.

Dominik Adamec „The End of Pyramids“

Kurátor výstavy: Michal Jalůvka

Vernisáž výstavy: 9. 4. 2025, 18:00

Výstava potrvá: 10. 4. – 23. 5. 2025

Karpuchina Gallery, Rybná 22, Praha 1, 110 00

Comments

comments