Galerie Vyšehrad zve na výstavu Daniela Hanzlíka
foto Galerie Vyšehrad
Galerie Vyšehrad hostí od 25. října výstavu Daniela Hanzlíka nazvanou What are you doing?
Trojice videí
Název výstavy je vybraný z videa, v kterém na mě žena pokřikuje kvůli natáčení a reaguje na kameru v ruce. Stejně tak otázku směřuji v myšlence k ní, protože nerozumím její reakci a výkřik mi přijde nepatřičný. Vždyť jenom natáčím na ulici. Videa jsou o mantinelech přirozenosti, o pravidlech a vzorcích, která v odlišném kulturním prostředí přestávají být platná a také o technologii (kameře), která v určitých okamžicích vyvolává despekt. Tři videa jsem vytvořil během pobytu v Keni. Jejich náměty vychází z průzkumu místních pravidel a reakcí na autentické situace, zkoumají odlišnosti ale i mé vzorce chování a porozumění ve vztahu k novému prostředí s odlišnou kulturní tradicí.
Video I: What are you doing?
Video poukazuje na odlišnost podmínek a pravidel při pořizování audiovizuálního záznamu ve veřejném prostoru a na změnu pozice pozorovatel – pozorovaný, sledovaný. Pokud jsem chtěl fotografovat ve veřejném prostoru, bylo zapotřebí předem sjednat dohodu, často zaplatit, nebo mít speciální povolení. Tyto regule však narušují bezprostřednost a situace se tím stává umělou, aranžovanou. Nechtěl jsem přistupovat na tyto podmínky právě z důvodu pořízení autentického záznamu a s vědomím, že porušuji pravidla, jsem s kamerou v ruce prošel jednu z hlavních tříd v městě Kilifi. Přibližně v polovině cesty na mě křikla prodavačka What are you doing? A otázku ještě jednou důrazně zopakovala. V kontextu pravidel o fotografování bylo zřejmé, že dává jasný nesouhlas s mým natáčením. Od toho okamžiku se pro mě změnila má pozice a z pozorovatele jsem se stal sledovaným. Po zbytek cesty stále s kamerou v ruce jsem uvažoval o důvodech jejich pohoršení nad mým natáčením, kterým jsem nikoho vědomě ani záměrně neomezoval či nevyvolával důvody k pohoršení.
V této situaci jsem byl konfrontovaný s místními pravidly. V našich podmínkách by přitom šlo o zcela přirozenou činnost, která si nevyžaduje zvláštní pozornost.
Video II: Nepatřičná pravidla
Vyobrazení schématu „zebry” přináší v odlišném kulturním prostředí jiné významy a způsoby čtení. Symbol přechodu jsem vyznačil na místní komunikaci v prostoru křížení dvou cest tak, jak by bylo běžné v našich podmínkách. Intervence je zamyšlením nad významy pravidel s důsledky jejich uplatňování a dodržování. Přenesená pravidla do odlišného typu prostředí přestávají hrát svoji roli a mohou se stát zbytečnými, až absurdními. Vzniklou situaci, spojenou se změnou čtení významu a s bezprostřední reakcí lidí z místní komunity, jsem zaznamenal ve videu. Jeho výsledná podoba je kompilací sekvencí z dokumentace pořízené bezprostředně po vyznačení přechodu. Video je také obrazem krajiny s geometrickým motivem. Různé směry pohledu ve videu přináší různé prostorové konstelace, které dokumentují nejen samotnou situaci zapříčiněnou intervencí, ale také obraz geometrického rastru jako dvourozměrné konstrukce situované do trojrozměrného prostředí.
Intervencí jsem konfrontoval místní komunitu s pravidly z našeho kulturního prostředí.
Video III: Delete the file
Video má strukturu deníku, v kterém jsou zachyceny momenty z mého pobytu v Keni. Přirozeným záměrem bylo v krátkých sekvencích dokumentovat vše nové, bezprostřední a zajímavé. Prostá touha zaznamenat a uložit, abych se mohl k těmto okamžikům zpětně vracet. Tato intenzivní činnost se pro mě následně stala záměrem k vytvoření videa, které je kompilací více obrazových motivů:
1/ Obraz iPhonu je ikonickým vyobrazením současné technologie, kterou máme stále při sobě a připravenou vždy v pohotovosti pro pořízení obrazu, pro dokumentování situace.
2/ Videa v obrazu iPhonu jsou natočené sekvence krátkých epizod.
3/ Příboj na pozadí videa je zobrazením přirozené energie, dynamické síly s opakujícím se rytmem a cyklickým časem. Na displejích aparátů vyvoláváme obsahy z jejich paměti, gestem ruky listujeme po jeho interaktivním povrchu ve složkách. Obrazy editujeme, ukládáme do složek oblíbené, sdílíme na sociálních sítích, nebo je nekompromisně mažeme, abychom uvolnili paměť pro další. Rytmus přejíždění prstu po displeji při listování se ve videu ztotožňuje s rytmem vln, které obsahy přináší a mažou, aby je nahradily dalšími, dokud se soubor nevyprázdní.
Název Delete the file je převzat z informace aparátu o odstranění souboru.
Autorské texty D. H. Kurátor výstavy: Petr Vaňous
Daniel Hanzlík (nar. 1970 v Teplicích) – absolvoval v l. 1984-1988 Střední uměleckoprůmyslovou školu sklářskou v Železném Brodě a v l. 1989-1995 Vysokou školu uměleckoprůmyslovou (ateliér Skla, prof. Vladimír Kopecký). Na přelomu let 1995-96 získal stipendium v Pilchuck Glass Shool (Seattle, USA) a v r. 2001 stipendium Egon Schiele Art Centra v Českém Krumlově. V r. 1996 obdržel cenu The Corning Prize (Corning Museum, USA) a v r. 2001 cenu Purchase Award of Primorsko – Goranska County (15th international triennial of drawings, Modern Gallery in Rijeka, Chorvatsko). V současné době vede společně s Pavlem Mrkusem ateliér Time-Based Media na Katedře Elektronického obrazu Fakulty umění a designu UJEP v Ústí n. Labem. V letošním roce představil dva samostatné projekty (Vidět čas, GASK – Galerie středočeského kraje, Kutná Hora, společně s P. Mrkusem; Survivel Rules, Zona Sztuki Aktualnej, Galerie Akademii Sztuki w Szczecinie, Polsko, společně s P. Mrkusem). Letos v dubnu také absolvoval pobyt v Keni, v městě Kilifi, kde se na Pwani University za FUD UJEP zúčastnil mezinárodního projektu TICASS (Technologies of Imaging in Communication, Art and Social Sciencies). Jedním z výstupů tohoto pobytu je také vyšehradský projekt What are you doing?
Comments
