Mišmaš. Festival, který přiveze americký indie rock do moravské stodoly
foto pořadatel akce
Člověk se pořád učí. Při cestě na Moravu třeba zjistí, že ve stodole za Luhačovicemi se už roky koná festival, kam letos přijede kromě slušných domácích skupin jako Rány těla taky Scott McCloud ze slavných Girls Against Boys se svoují ceněnou kapelou Paramount Styles. Ale asi ještě víc fascinující je, že tenhle festival, dělaný na koleni, bez plotů a bez brandingu, jede už 25 let. Stojí to za rozhovor a respekt:)
Až letos jsem objevila váš výjimečný festival, a tak se budu ptát poněkud od základů… prý už akci ve stodole děláte desítky let? Jaké byly milníky Mišmaše?
Broněk Slezák: Kromě samotného vzniku byl největším milníkem okamžik, kdy jeden o pár let mladší kluk přišel po 3. ročníku akce za jejím zakladatelem s tím, že jeho rodiče dostali v restituci zpět starý statek. Ukázalo se, že je to zajímavý prostor, kde by se daly dělat koncerty a další akce. Bourání, stavění a zvelebování této ruiny, spousty dní, které jsme tady strávili, ať už prací, na různých oslavách nebo jen tak večerním sezením u ohně s kamarády, to je pro nás ten tmel, který to vše drží pohromadě.
Kolik vás je a co děláte, když neděláte Mišmaš?
MišMaš od začátku dělala parta kamarádů, nicméně má dva původní „otce zakladatele“, z jejichž narozeninové oslavy MišMaš vznikl. Samozřejmě postupně vykrystalizovala nějaká organizační struktura, takže aktuálně tvoří nejužší jádro 10 lidí. Všichni to máme jako koníček, takže rozptyl našich profesí je od zemědělce, přes řemeslníky, pracovníky v logistice po technika v kině.
Prý jste festival ve stodole… jak že to u vás vypadá?
Statek Ústsko má více než stoletou historii. Nicméně díky “hospodářství” za totality desítky let chátral, takže trvalo hodně let, než se nám povedlo z něho udělat udržovanou ruinu. Ale stále je jedno ze dvou pódií v bývalém kravíně, vinný sklep ve starém sklepě, bar pod replikou velké původní střechy, kde parkovaly povozy a později traktory, kulisu k elektronické stage tvoří zbytky kamenných zdí obří stodoly a stanové městečko je na louce na kopci odkud je neskutečně krásný výhled na kopce Bílých Karpat a na západ slunce.
RŮST NECHCEME
Jak zvládáte všechny ty lidi, kterých přibývá?
Snažíme se. Popravdě nechceme moc růst do velikosti, prostor není nafukovací a hodně lidí už znamená mnohem více stresu a dalších nákladů, ale pak přijde možnost udělat tak úžasné kapely jako Slim Cessna nebo před mnoha lety Masfel a člověk se pak jen těžko krotí…
Jak se žije kolem Luhačovic? Čím je ten region super a co vás třeba nebaví?
Bojkovice jsou spíše podhůří Kopanic, což je poměrně drsný kraj na rozdíl od lázeňských Luhačovic. Žije se tu stejně jako kdekoliv jinde na venkově. Krásná krajina, ale zároveň si člověk musí najít svoje místo a uplatnění, obzvlášť těžké to bylo, když bylo ještě donedávna méně pracovních příležitostí. Navíc na malém městě musí člověk víc fungovat v celku, ve městě se snadněji uzavřete do své sociální bubliny. Jen pro upřesnění, někteří z nás se odstěhovali do Brna, Prahy a dál, majitel Ústska žil dlouhé roky v Londýně, nicméně všichni zde máme svoje rodiny a kořeny.
Že na nějakou akci přijede pár českých kapel, není až tak udivující, ale vy letos máte Paramount Styles – a Scott McCloud e k vám vrací už podruhé. Jak se to stalo tehdy a jak jste ho přivábili teď?
Nikdy jsme se nedrželi při zemi a vždy jsme chtěli zkoušet i to, co se zdálo nemožné. Chtěli jsme, aby MišMaš byl pestrý a zajímavý. Když jsem se dozvěděl, že Scott McCloud žije ve Vídni, což je kousek, tak jsem si říkal, že to prostě musí vyjít. Naprosto nezjištně nám pak na něj dala kontakt s referencí Apačka, aniž bychom se s ní nějak osobně znali, ale díky tomu to šlo samo. Když si pozveme kapely, snažíme se k nim chovat jako když si pozvete hosta, kterého máte rádi, a chcete aby se u vás cítil dobře. I v omezených podmínkách se snažíme se nabídnout komfort. Pozitivní ohlas a opětovný zájem u nás hrát jsou pro nás znamením, že se naše akce libí a že to má smysl dělat.
Co je nejlepší a nejhorší na pořádání akce Mišmaš? Co vás naučilo a máte nějaké moudro, o které se chcete podělit se čtenáři (případně pořadateli jiné akce?:)
Rada nebo moudro? Pořádání festivalu je skvělý způsob, jak si najít partnera, ale taky velmi rychlý způsob, jak o něho přijít. Bez bezmezné podpory partnera to dělat nejde. Stojí to spoustu času, nervů a energie. Výsledkem je pak maximálně příval adrenalinu a endorfinů, pokud cítíte, že se to povedlo, a máte pozitivní odezvu ze strany návštěvníků a účinkujících. Ale když to přijde, tak je to prostě nejvíc…
https://www.facebook.com/events/533644860347177/
TISKOVÁ ZPRÁVA K LETOŠNÍMU ROČNÍKU:
MišMaš párty no. 25
Víkend po červnovém slunovratu bude tradičně patřit festivalu MišMaš párty. Statek Ústsko ležící nad východomoravskými Bojkovicemi se pro návštěvníky „otevře” v pátek 22. 6., kdy vás pak pustí zpět do reality, to je jen na vás. Každopádně se však můžete těšit na směs dobré muziky, přírody a skvělých lidí.
Pokud jste o MišMaši ještě nikdy neslyšeli, jedná se o festival bez plotů a sponzorů, pořádaný starým dobrým DIY způsobem partou kamarádů. 25., aktuální pořadové číslo akce, vypovídá o pořádné vytrvalosti této party nepodvolit se trendům a neuhnout ze svých idejí. A možná právě to je na MišMaš párty to nejlepší – oáza klidu v uspěchaném světě. Jedna z hlavních scén bude i nadále ve staré maštali, další pod širým nebem s přilehlým rumovým barem pod vojenskými stany, nebude chybět ani bar v bývalé stodole, vinný sklípek, taneční Bassta Fidli scéna v písku a Ulité kafé v polo-zřícenině. A na jakou hudbu se můžete těšit?
Program v Maštali v pátek zahájí šumavští Walden, následovat budou slezští Pacino, Paramount Styles v čele s charismatickým Scottem McCloudem a slovinský emo-nářez v podobě It’s everyone else, program uzavřou hypnotičtí Alphones. Plátěná scéna přivítá Rakousko-Uhersko, dále jednu z nejpočetnějších kapel, kterou kdy MišMaš hostil, Zvíře jménem podzim. Nebudou chybět ani „brněnské” kapely – Čvachtavý lachtan, Metronome Blues nebo alt-country Fanda Holý and The Reverends s trabanditou Jardou Svobodou. Pokud budete mít vší té „nezávislé“ hudby po krk, doporučujeme celovečerní posezení u cimbálové muziky.
V sobotu se pojede dál v Maštali s rožnovskými (ex-telefon) Chorobopop, MišMašovým pokračovatelem Felixe Kubina a Manu Louise – Guido Möbius, dále s Timem Remisem v triu Dune Hills a kytarovou smrští Tomáš Palucha, scénu uzavře koncert temných Argentinců usazených v Berlíně Mueran Humanos. Na Plátěnce se představí Mäkelä, Songs from Utopia, táborští a oblíbení Kalle, Silver Rocket(í) Nesbitts Inequality (OTK+Unkilled Worker), Thrill Jockey trio jménem E a o závěr se postará kapela, kterou si pamatují spíše pamětníci – po bezmála 20 letech ožívají Rány těla. Na odpolední workshop výroby masek pak bude navazovat taneční párty pod taktovkou Bassta Fidli!
Ať už zažijete západy či východy slunce při poslechu hudby, u ohně, na louce, u cvičení jógy či při tanci, rozhodně na ně budete vzpomínat ještě celý rok! A na závěr opět malé upozornění, už od vstupu, kdy budete muset přiložit ruku na kovadlinu, vás čekají samá překvapení. Proto doporučujeme nezapomenout na otevřenou mysl.
Kompletní informace najdete na stránkách www.mismas.org nebo na facebookové události.
Program MišMaš párty no. 25:
Paramount Styles, Rány těla, Mueran Humanos, Zvíře jménem podzim, It’s everyone else, Holy Fanda and The Reverends, Kalle, Čvachtavý lachtan, Tomáš Palucha, Guildo Mobidus, E, Dune Hills, Walden, Mentronome Blues, Pacino, Alphones, Rakousko-Uhersko, Chorobopop, Mäkelä, Nesbitts Inequality, Songs from Utopia
- – 23. 6. 2018, Statek Ústsko Bojkovice
Vstup: předprodej 650/690 Kč, na místě 770 Kč (jeden den na místě 500 Kč)
Comments
