Nejúspěšnější výstava Muzea umění byla o biskupu Karlovi – vidělo ji 16 581 lidí
Přes 146 tisíc navštěvníků přivítalo v roce 2019 Muzeum umění Olomouc. Největší zájem byl o výstavu Za chrám, město a vlast / Olomoucký biskup Karel z Lichtensteinu-Castelcorna uprostřed barokní Evropy, kterou vidělo celkem 16 581 lidí.
Zatímco Arcidiecézní muzeum Olomouc si oproti předchozímu roku polepšilo o více než 6 tisíc zájemců, Muzeum moderního umění 10 tisíc lidí ztratilo. “Je bohužel pochopitelné, že tuto naši budovu postihl pokles návštěvnosti – loni jsme zde uzavřeli kavárnu a skončilo Divadlo hudby. Když k tomu připočítám, co se kolem muzea dělo minulý rok a k čemu se ani nechci vracet, tak byla návštěvnost vlastně velmi dobrá,” uvedl ředitel Muzea umění Ondřej Zatloukal. “Mám velkou radost z nárůstu návštěvnosti Arcidiecézního muzea i z toho, že tahounem byla výstava o biskupovi Karlu z Lichtensteinu-Castelcorna, která byla završením čtyřletého bádání a návštěvníci to svým zájmem ocenili.”
Pokud bychom návštěvnost přepočítali na dny, tak výstavu o biskupu Karlovi vidělo 95 lidí denně, přičemž v závěsu byla Křížová cesta z Orlice s 93 návštěvníky. Skutečným vítězem pomyslného klání se však stala Rozlomená doba, která z roku 2018 přecházela do dalšího roku – loni v lednu ji během posledních 23 návštěvních dní vidělo 3557 lidí, což je 154 zájemců denně.
A ještě jedna zajímavost: nejvíce lidí za jeden den – celkem 833 – navštívilo Arcidiecézní muzeum Olomouc při Dnech evropského dědictví 7. září. Muzeum moderního umění zažilo největší nával 17. května při Olomoucké muzejní noci, kdy přišlo 749 lidí.
Návštěvnost MUO v jednotlivých budovách:
- Muzeum moderního umění: 42 275 lidí
- Arcidiecézní muzeum Olomouc 54 255 lidí
- Arcidiecézní muzeum Kroměříž 49 859 lidí
V roce 2019 uspořádalo Muzeum umění 35 krátkodobých výstav (včetně výstav přecházejících z roku 2018) a zájemci mohli vidět 7 stálých expozic.
A jaký bude rok 2020? Tady máte výběr z připravovaných výstav Muzea umění Olomouc v roce 2020:
Pokus o maximální přiblížení KE 3171 O 96 | Prostorová interpretace zátiší
Arcidiecézní muzeum Olomouc | Galerie
23. 1. – 8. 3. 2020
V mnoha ohledech netradiční edukační výstava zprostředkující tradiční výtvarný žánr zátiší odstartuje v Arcidiecézním muzeu rok 2020. Výstava je postavena na dvou základních konceptech: seznamování se s uměleckým dílem (principu procesuálního poznávání) a neustálé interakci mezi pozorovatelem a objektem, která obohacuje obě strany, ať již formou poznání nebo získáváním nových obsahů.
Šero i jas / Stvořená příroda
Muzeum moderního umění | Galerie | 19. 3. – 7. 6. 2020
Příroda stvořená a zrozená imaginací umělců v časovém období 19. a 20. století, to je hlavní téma výstavy Šero i jas, která představí další část sbírek Muzea umění. Nečekejte historické zmapování či chronologické zpracování pojetí přírody ve výtvarném umění, vybraná díla jsou především zaměřena na divákovu citlivost a představivost.
Fotoblok. Střední Evropa ve fotografických knihách
Muzeum moderního umění | Salon, Kabinet | 19. 3. – 7. 6. 2020
Nejzajímavější fotoknihy z České republiky, Estonska, Litvy, Lotyšska, Polska, Rumunska, Slovenska a Maďarska poprvé zpracované do jedné výstavy – to je polská výstava Fotoblok, která se v březnu přestěhuje z Krakova do Olomouce. Návštěvníci se mohou těšit na utopické vize budoucnosti, avantgardní snění, snahy o modernizaci a nezávislost nebo obyčejné záblesky každodenního života se v nich mísí s propagandou, líčením válečného traumatu a záznamem existenčních těžkostí v důsledku společenských změn 20. století.
Galerie a muzeum litoměřické diecéze JAKO HOST Arcidiecézního muzea Olomouc
Arcidiecézní muzeum Olomouc, Galerie| 26. 3. – 21. 6. 2020
Výstava je první částí projektu, jehož cílem je představení dvou výjimečných institucí svého druhu v České republice – Galerie a muzea litoměřické diecéze a Arcidiecézního muzea Olomouc. Výběr exponátů litoměřické Galerie budou moci obdivovat návštěvníci olomouckého Arcidiecézního muzea již na jaře a těšit se mohou na umělecká díla od 12. do 19. století. Mezi exponáty nebudou chybět, například hlava apoštola ze Žitenic (kolem 1180), socha Assumpty z Bystřice (kolem 1430), barokní obrazy Petra Brandla a Antona Kerna či sochy Matěje Václava Jäckela a Matyáše Bernarda Brauna. Ze sbírek litoměřických biskupů ukážeme vzácné desky z oltáře se sv. Olafem (kolem 1510) z kolínské dílny Berthela Bruyna, světice ze Stvolínek (kolem 1480) nebo obraz Jana Steena Klanění pastýřů.
Umění tapiserie | Dílo a jeho předobraz – dvě části jednoho celku
Muzeum moderního umění | Trojlodí | duben – 30. 8. 2019
Tapiserie je po staletí formou umění, které kombinuje krásu s praktičností a nesmrtelnými příběhy, osobnostmi a historickými událostmi. V tapiseriích se spojuje výtvarné umění s klasickým textilním řemeslem, ovšem vždy byly považovány spíše za monumentální umění a podle toho rovněž hodnoceny. Obsahem výstavy budou především tapiserie vyrobené na základě děl předních českých autorů, ve vybraných případech je doplní jejich výtvarné předlohy a návrhy. Projekt připomene obě místa, kde se tapiserie v českých zemích dodnes vytvářejí, tedy manufaktury ve Valašském Meziříčí (zal. 1898) a v Jindřichově Hradci (zal. 1910).
Panna Maria Křtinská
Arcidiecézní muzeum Kroměříž | Návštěvnické centrum Arcibiskupského zámku v Kroměříži | duben – červen 2020
Podle legendy byla tato socha milostné Panny Marie stojící na hlavním oltáři poutního kostela ve Křtinách nalezena v keři během bouřky v nedaleké obci Bukovina. Do těchto míst ji měl přenést posel Boží v době byzantského obrazoborectví (8. – 9. století). Výstava seznámí návštěvníky s nově zrestaurovaným votivním obrazem sochy této milostné sochy ze sbírek Arcibiskupství olomouckého. Na příkladech starých tisků, modlitebních knih, grafik a devočních předmětů přiblíží rovněž podobu a rozvoj úcty k milostným obrazům Panny Marie 17. – 19. století.
Arcibiskupský zámek v Kroměříži v proměnách staletí
Arcidiecézní muzeum Kroměříž | Galerie zámecké obrazárny Arcibiskupského zámku v Kroměříži | červen – říjen 2020
Arcibiskupský zámek v Kroměříži tvoří dnes díky své velkolepé raně barokní podobě jednu z hlavních architektonických dominant města. Výstava Arcidiecézního muzea představí, jak dynamický stavební vývoj rezidence zachycují dobové veduty, architektonické návrhy a fotografie. V souvislosti s projektem obnovy Arcibiskupského zámku a Podzámecké zahrady, probíhajícím do roku 2022, současně seznámí návštěvníky s ideou projektu a také přiblíží nové expozice, které v objektu vzniknou.
Jiří Kolář: Babyluna
Muzeum moderního umění Olomouc | Galerie | 25. 6. – 27. 9. 2019
První výstava kompletního souboru textogramů Jiřího Koláře s názvem Babyluna je důležitým klíčem k poznání Kolářovy rané tvorby. Kolář zde na padesáti pěti listech představuje symbolický útvar založený na propojování techniky obrazové konfrontáže s autorskými epigramy. Soubor je jedinečný svou kompletností a uceleností, které u jiných Kolářových prací z tohoto období chybí. Výstava tak zároveň nabídne hlubší vhled do asociativního a metaforického myšlení autora spojeného s uměleckou tvorbou na pomezí poezie a výtvarného umění.
Matej Krén KNIHY / OBRAZY
Muzeum moderního umění Olomouc | Salon, Kabinet | 25. 6. – 27. 9. 2020
Matej Krén je jedním z mála slovenských výtvarníků, jejichž tvorba si získala výrazné mezinárodní uznání. Široká veřejnost ho zná především díky jeho instalaci IDIOM, kterou v roce 1998 natrvalo umístil do vestibulu Městské knihovny na Mariánském náměstí v Praze. Instalace, která je vytvořena z přibližně 20 000 knih, je symbolem nekonečnosti poznání a autor za ni získal i nejvíce ocenění. Na tuto instalaci navazuje i jeden ze dvou projektů, které představí výstava Matej Krén Knihy / Obrazy v červnu 2020 v Muzeu umění Olomouc, PASÁŽ MNEMOCINEMA. Skutečná materie knihy je odstraněná a z původního myšlenkového rámce se díky moderním technologiím a projekci na LCD monitorech, stává pasáž virtuální reality s předstíranou přítomností knih. Druhým projektem je AMNEZITÁŘ, výstava objektů vytvořených z vyřazených knih, které prošly destrukčním procesem zastaveným těsně před jejich zničením.
Jan a Jan | Legendy Jana Nepomuckého a Jana Sarkandera ve výtvarném umění
Arcidiecézní muzeum Olomouc, Galerie | 9. 7. – 4. 10. 2020
Loni jsme si připomínali výročí 290 let od svatořečení Jana Nepomuckého a letos je 400 let od zavraždění Jana Sarkandera. Dvě výročí, dva Janové, dvě téměř identické legendy. Výstava Muzea umění Olomouc se zaměří na jejich posmrtné životy a představí, jak byli Jan Nepomucký a Jan Sarkander projektováni ve výtvarném umění.
Trienále středoevropské kultury a umění/ Universum
Muzeum umění Olomouc/ Středoevropské fórum Olomouc
říjen 2020 – únor 2021
Výzkumu středoevropského umění především druhé poloviny 20. století se Muzeum umění Olomouc věnuje dlouhodobě. Pro současné umění však přece jen platí jiná pravidla, než která sleduje a dodržuje tradiční státní instituce. Pokud však chceme být fórem, je na místě otevřít se obojímu – jak novým formám, tak jiným médiím. Trienále středoevropské kultury a umění, které připravujeme poprvé pro rok 2020, právě tuto touhu zosobňuje. To, co máme běžně tendenci kontrolovat, necháváme vznikat po svém, to, co standardně kategorizujeme a uzavíráme v definici, necháváme být a ovlivňovat ostatní. Základní impulz je tento – instituce jako taková a její způsob existence. Co to znamená být muzeem? Co to znamená věci soudit, hodnotit? Co to znamená je vůbec pojmenovávat? Co to znamená na tomto základě vytvářet systém? Podtitulem prvního ročníku je proto Universum – ne ve smyslu kompromisu či neschopnosti věc v jejím významu ustálit: Universum chápeme jako strukturu částí, které mají tendenci i schopnost se proměňovat a své pozice transformovat, stále jsou ale součástí celku. A právě celek je tím, oč nám jde. Celek znamená zodpovědnost, jistotu řádu či důvěry v jeho potencialitu, vědomí své vlastní pozice v něm i její nestálost. V době, která sama sebe chápe v intencích post-mediality, post-pravdy a konce antropocénu, v době, která právě proto apeluje na angažovanost, chceme pozornost obrátit k základním principům lidské existence a uvažování. Atypicky proto volíme opačný postup, než bývá v našem případě zvykem – zvolené autory nikoli vřazujeme do kontextu svých sbírek, ale jejich apelu se otevíráme. Osou expozice, která zasáhne všechny výstavní prostory muzea, veřejný prostor i prostory partnerských institucí, je monografická výstava polského malíře a grafika Jana Pamuły. Konstruktivismus jako „lidský řád“ pak slouží všem ostatním, kteří již pracují s tělem, se slovem, s prožitkem, vztahují se ke krajině, ke hvězdám i symbolům, jako bezpečné zázemí, k němuž se lze vracet – i je, ve prospěch obnovy celku, rozvracet: a tedy znovu budovat.
Jan Pamuła | Průkopník počítačového umění v Polsku
Muzeum moderního umění | Kabinet a Salon
22. 10. 2020 – únor 2021
Trienále 2020
Retrospektivní přehlídka Jana Pamuły, zakladatele a průkopníka počítačového umění v Polsku, představí české odborné i široké veřejnosti vůbec poprvé jedinečnou tvorbu jednoho z klíčových představitelů polského poválečného geometrického umění. Jan Pamuła je dnes osobností evropského formátu, jeho díla se pravidelně objevují na významných polských i zahraničních výstavách a jeho práce jsou v majetku předních muzejních institucí nejen v Polsku, ale i v zahraničí. Výstava navazuje na systematické představování nejvýznačnějších umělců tvořících v prostoru střední Evropy a koncepčně zapadá do projektu Středoevropského fóra Olomouc, které bylo oficiálně založeno ministry kultury V4 v roce 2008. Na výstavě bude představena umělcova malířská, objektová i grafická tvorba včetně jeho prvních počítačových grafik.
Comments
