Nové číslo časopisu Plav mapuje proměny žánru western
Aktuální číslo měsíčníku pro světovou literaturu Plav představuje western jako literární žánr, který navzdory předpovědím o jeho dočasnosti dokázal během 20. století projít několika vlnami popularity, hodnotově se proměnil a inspiruje uměleckou tvorbu dodnes.
„Většinu textů v čísle lze označit jako postwestern, čímž tu myslíme dílo, které vychází z westernů starého střihu a současně se vůči nim kriticky vymezuje: přejímá jejich estetiku, prostředí amerického jihozápadu a další obvyklé rekvizity, opouští ale četná žánrová schémata, vyhýbá se stereotypnímu nahlížení na určité skupiny obyvatel a celkově se pokouší rozbourat zažité představy spojené s mýtem Divokého západu,“ přibližuje téma v úvodníku odpovědný redaktor Martin Pšenička, který je zároveň s amerikanistkou Marianou Machovou spoluautorem koncepce čísla.
Číslo (3/2025) otevírá rozhovor se spisovatelem Jáchymem Topolem o významu westernů pro českou kulturu a proměnách obrazu severoamerických indiánů. V tematické části naleznete úryvek z románu Józefa Hena „Právo a pěst“ jako příklad tzv. osternu, westernového příběhu situovaného do východní Evropy 20. století. Morálně ambivalentní protagonisty zasazují do svých příběhů ukrajinský spisovatel Artem Čech a čínský prozaik žijící v Americe Tom Lin. Povídka Shermana Alexieho v překladu Martina Pokorného o dvou začínajících banditech převrací zažité žánrové stereotypy a úryvek z románu „The Lucky Red“ od Claudie Cravens spadá do žánru queer western. Tematickou část uzavírá jihokorejský spisovatel Čong Jongmun a výběr z jeho díla „Sedm samurajů, které spláchla řeka“ v překladu Petry Ben-Ari.
Uvedení postwesternového čísla se uskuteční 2. 4. 2025 od 19:00 v prostorách Čítárny Kampusu Hybernská (Hybernská 998/4, Praha 1). Na programu jsou zvuková narativní týpí Barbory Haplové a Jany Stárkové. Diskusi nad tématem povede Martin Pšenička s Marianou Machovou.
Comments
