Obrazy Ester Knapové probouzí snové vzpomínky

Foto (c) Trafo Gallery
Foto (c) Trafo Gallery

Trafo Gallery otevírá novoroční sezónu výstavou výjimečné mladé české koloristky, Ester Knapové, která vytváří svůj autentický malířský svět z vnitřní nutnosti zpřítomnit čas v jeho nepolapitelnosti a nestálosti. Výstava představí obrazy probouzející autorčiny ztracené vzpomínky a klíčové momenty minulosti. 

Obrazy Ester Knapové šíří na první pohled jakousi snovou náladu. Vtahují nás do různě odlehlých časů a předkládají nám povědomé situace, které ledacos připomínají. Autorka nám otevírá polozapomenutý svět vlastní minulosti, která ale není striktně pouze jejím světem. Spíše je nalezenou formou sdílení a probouzí diváka z pasivity. Nutí nás rozpomínat se na věci a momenty, které byly nějakým způsobem důležité pro současnost, i když se to „tehdy“ ani nezdálo. Síť mimovolných postřehů, banálních předmětů, zákoutí, skrýší, síť opuštěných míst, v nichž promlouvá morandiovské ticho, to je tam, kam se Ester Knapová vrací, aby si vybavila dávno zastřené souvislosti. Ty souvislosti, které vrhají jiné světlo na prožitý čas a které magicky proměňují zdánlivě nepodstatné v to, co se pohledem dneška jeví jako klíčové a zásadní. Je to objevování čehosi ztraceného, co ale existuje přinejmenším v paměti a vzpomínkách a co je tedy určitými cestami dostupné.

Obraz v pojetí Ester Knapové je svým způsobem „ideální rámec“, v němž se lze dotýkat pomíjivosti, tvarovat ji, vyjevovat i zvěcňovat zároveň. Do tohoto ideálního rámce lze vtahovat celou řadu nejranějších zážitků z dětství: bezprostřední okouzlení přírodou, radost z her a volného pohybu, z čistého přemítání nad stavem věcí, radost z nezatíženosti a chimér. Stíny zkušeností jsou tu barevné a nepůsobí bolest, nýbrž stupňují odhodlání a zvědavost. Jsou hravé. Tajemné. Provokují představivost, samy jsou spínačem dalších obrazů a asociací. Přesto je tu mezi řádky přítomna i skepse a smutek plynoucí z vědomí, že každá zkušenost je pro člověka zároveň ziskem i ztrátou. Že sice otevírá nové horizonty poznání, ale přemazává a komplikuje lidskou bezprostřednost v její otevřenosti a etické čistotě.

Ester Knapová široce využívá plnosti malířství po moderně, které tím, že se rafinovaně vymklo diktátu objektivní iluze, umožňuje jak rámcový popis situace, tak její materializaci prostřednictvím barevných hmot a jejich modelace. Právě tento „fyzický moment“, v němž se sčítá malířská zkušenost mnoha generací, dokáže na relativně malé ploše a se skromným komparzem jednatelů vykouzlit jedinečnost konkrétních okamžiků a proměnit je v nadčasová poselství. Proto je dobré obrazy Ester Knapové vnímat zdálky i zblízka, v jejich scelujících barevných plánech, tvarové modelaci, ale i v haptickém utváření povrchu malířských vrstev, v jejich reliéfnosti plné mimovolných otisků, překryvů, jizev a stop. Polarity vůbec jsou pro vnímání autorčiny tvorby podstatné. Tím, že uvažuje o malbě na základě opozit (např. vzdálenost a blízkost, rub a líc, zpřítomňování a mizení, svoboda a úzkost, radost a skepse ad.), připravuje si podmínky pro živá vztahová pole. Analogií jejich „živosti“ a „vnitřního pohybu“ je barva. Barva jako specifická skladba zářivých a potlačených míst, jako souhra ideálních proměn, které podprahově známe právě z přírody, z jejích cyklických běhů, v nichž naplňujeme svůj čas.

Výstava Zimní jablka probouzí svým názvem určitou zastřešující atmosféru a zároveň umožňuje vhled do námětové rozmanitosti obrazů, jejímž prostřednictvím autorka tematizuje především svůj vztah k času a jeho plynutí. Vedle konkrétní vzpomínky z dětství jsou to předměty a místa spojená s pohybem hledající paměti a s přímým smyslovým dotykem, v jejichž průsečíku, v prolnutí vnitřního modelu a vnějších jevů a zdání, se daří poetice obrazu a malby.

Více informací najdete na trafogallery.cz.

ESTER KNAPOVÁ: ZIMNÍ JABLKA

12. 1. – 25. 2. 2024

Trafo Gallery

Hala 14, Pražská tržnice, Bubenské nábřeží 306/13, Praha 7

Kurátor: Petr Vaňous

Comments

comments

Vyhledat