Ostravu bez lidí i aut ukazuje nový průvodce Ostrava industriální a moderní

Snímky obytných domů, hornických kolonií, těžebních věží i továrních komplexů, sakrálních i kulturních objektů jsou součástí publikace Ostrava industriální a moderní, kterou v těchto dnech vydává nakladatelství Paseka. Fotografický průvodce po architektuře města vznikal dva roky, obsahuje 170 hesel a 400 fotografií. Autory snímků jsou fotografové ČTK Martin Štěrba a Josef Horázný, text napsal památkář Martin Strakoš.  

I když se v Ostravě uhlí netěží již od roku 1994, takže zanedlouho tomu bude třicet let, na území města se stále nacházejí výrazné stopy po těžbě „černého zlata“, jak se uhlí v době své slávy také nazývalo. Pojem hornická krajina zahrnuje nejen haldy, z nichž nejznámější je Ema, tyčící se nad centrem města jako memento, ale i pozůstatky nebo zachované celky dolů, výsypek, hornických kolonií nebo báňské dráhy. „Těžba uhlí dávala zdejšímu osídlení dynamiku, zároveň tu však poškozovala a někdy doslova ničila život,“ říká Strakoš. „Nikoli pro svou rozporuplnost, nýbrž pro svou architektonickou a technickou krásu a historický význam jsou do knihy zařazeny areály bývalých dolů, kde se zachovala alespoň část staveb a jejichž součástí jsou těžní věže, upomínající na zdejší historii.“

Fotografové za dva roky pořídili asi 1200 snímků, do knížky se jich dostala třetina. „Do Ostravy jsme jezdili hlavně o prodloužených svátcích a o víkendech, kdy bylo ve městě méně lidí. Chtěli jsme mít na záběrech co nejméně postav a aut,“ uvádí Štěrba, rodák z Orlové nedaleko Ostravy. Letos na jaře fotografům paradoxně pomohl koronavirus. „Opatření kvůli covidu nám značně usnadnila práci, město bylo liduprázdné, mnohé domy jsme na jaře znovu přefotili, protože najednou zmizeli lidé i auta,“ uvedl Štěrba.

Ostrava industriální a moderní

Většina fotografií byla pořízena z druhých a třetích pater protějších budov. „V některých případech jsme využili i střechy nebo terasy protějších domů. Pár snímků vzniklo přímo z bytu mých rodičů, kteří bydlí v centru Ostravy,“ říká ostravský rodák Horázný.

Historie ostravské architektury v letech 1845 až 1949 obsahuje na 170 hesel a více než 400 fotografií. Ukazuje vývoj Ostravy, která se v 19. století stala průmyslovým centrem. Rozhodujícím impulzem pro rozvoj regionu bylo v polovině století železniční propojení s Moravou a Vídní. Architektura byla přímým svědkem tohoto dění – ukazuje proměnu maloměsta v bohatnoucí metropoli, její přístup k urbanismu a nebývalý rozmach industriální architektury.

Fotografům se často podařilo dostat na místa veřejně nepřístupná, například si pěšky vyšlápli radniční věž Nové radnice nebo se podívali na půdu a do věžičky radnice Slezské Ostravy. „Stejně tak byly zajímavé interiéry církevních staveb – v Michálkovicích kostel Nanebevzetí Panny Marie nebo kubistický Husův sbor Církve československé na Slezské Ostravě. V této budově dobu nacismu i komunismu přečkala socha prezidenta T. G. Masaryka, kterou místní farníci ochránili, když jí vydávali za sochu Aloise Jiráska,“ uvedl Štěrba.

Ostrava industriální a moderní

Martin Strakoš (1972, Ostrava) působí v Národním památkovém ústavu (NPÚ), územním odborném pracovišti v Ostravě v pozici památkáře. V letech 2004 až 2011 externě spolupracoval s Ostravskou univerzitou. Zaměřuje se na problematiku architektury 19. a 20. století, na historii památkové péče a otázky současné architektury v historickém prostředí. Své poznatky o architektuře Ostravy publikoval v knihách Průvodce architekturou Ostravy (2009), Nová Ostrava a její satelity (2010), Ostravské interiéry (2011), Kulturní domy na Ostravsku v kontextu architektury a umění 20. století (2012) nebo Po sorele brusel, kov, sklo, struktury a beton (2014). Je členem ICOMOS, DOCOMOMO, okrašlovacího spolku Za krásnou Ostravu a dalších institucí a spolků.

Fotograf Martin Štěrba (1976), rodák z Ostravska, je zástupcem šéfredaktora Databanky multimédií ČTK. Kromě účasti na řadě společných výstav v Čechách i v zahraničí vystavoval samostatně v Praze, Litomyšli, Brně a Orlové. Ve své volné tvorbě se věnuje subjektivnímu dokumentu.

Ostravský rodák Josef Horázný (1975) se zabývá zejména subjektivně dokumentární fotografií a různými druhy užité fotografie. Profesionálně se věnuje zvětšování černobílých fotografií, digitálním printům a problematice colormanagementu. V současné době pracuje i pro ČTK. Vedle společných výstav u nás i v zahraničí byla jeho díla prezentována samostatně v Praze, v Brně a v Horní Bečvě.

Martin Strakoš, Josef Horázný, Martin Štěrba

Ostrava industriální a moderní

240 stran, flexovazba, 399 korun

Comments

comments