Reportáž: berlínský festival vlny
Wolle Festival je německá akce pro všechy, kdo propadli vlně – pletení, háčkování a dalším ručním pracem. Koná se v několika německých městech. Na začátku ledna v Berlíně. Jak taková akce vypadá a co se tam vlastně dělá? Kdo tam chodí? A proč?
Před budovou u jezera Tegel fouká. Fronty jak před Berghainem, jedna pro lidi s lístky, druhá pro nešťastníky bez vstupenek. Paní 40-70 let, některé s chodítky, zvídavé a trpělivé, čekají na vstup do vlněné svatyně.
Naštěstí fronty postupují rychle, u vchodu odbavují efektivní mladíci (muži zde vystupují pouze v roli podpory, jinak je to téměř výhradně ženská akce), a tak se brzy na každou dostane. Vplout do kulturního domu jak z 70. let, do jeho dvou spojených sálů, jednoho ještě s ochozem plných dalších atrakcí, je jak vejít do velké cukrárny: všude barevná klubka, přadena, občas hotové výrobky, a tiše se sunoucí paní, které přišly zažít svátek klubek. Sály jsou všechny zcela plné, ochoz pod nohama lehce houpe, bar je narvaný. Oproti festivalům, na které jezdím normálně, je tu výrazně tišeji, ale energie se tak moc neliší.
Samá vlna
Vlna a materiály z dalších vhodných zvířat (lamy, velbloudi, králíci) a rostlin se pro nadšené hobby pletařky spřádají a barví, a to jak průmyslově, tak ručně. Na místě je k okoukání, osahání a ke koupi jak produkce velkých průmyslových závodů, tak středních firem, i úplně malinkých jednoženných projektů. Můžete si koupit i různé polotovary (česance), pokud chcete příst samy – i tohle je teď docela trendy hobby.
Lokální a eko
Jako u řady dalších lidských aktivit je tady nyní velkým tématem udržitelnost. V Německu je několik producentů vlny, kteří jsou zaměřeni na lokální produkci: od ovce na vaše jehlice je krátká cesta a prostředí tak nedoznává újmy jako při přepravě přes půl světa. Tématem jsou i ovce jako takové: některá plemena jsou ohrožená, a tak jeden z vystavovatelů ukazoval, jak se starají o jejich ochranu u nich v Rakousku.
Vzhledem k velkému zájmu, kterému se nyní pletení, háčkování a podobné činnosti těší, vzniká docela dost příležitostí pro byznys a nové pracovní příležitosti. Většina menších firem jsou sice spíše drobné podniky, ale zato jich je po celém světě hodně – a jak ukazoval i zájem o tuhle akci, najde se nemálo lidí, kteří ochotně zaplatí i docela vysoké ceny za něco, co je fajn.
Neustálé inovace
I když leckdo považuje pletení za old school, probíhá tu spousta inovací jak u materiálů, tak u různých potřeb. Vlny, se kterými pracujete, můžou být třeba napuštěné vitamíny. Probíhají i posuny při výrobě jehlic, přičemž i zde se pracuje s ohledem na udržitelnost: osobně miluju své jehlice z olivového dřeva, které se dělají ze stromů, co už neplodí.
Festival kromě možnosti si něco pořídit a podiskutovat u stánků nabízel i několik workshopů. Jak jednoduchých spíše pro začátečníky, tak pro pokročilejší. Zúčastnila jsem se dvouapůlhodinového semináře vícebarevného pletení (ne že bych to neuměla, ale chtěla jsem zjistit, jestli někdo nepřišel na to, jak předejít zamotávání vln do sebe a jinému chaosu – lektorka Claudia mi trpělivě vysvětlila, co je záhodno dělat jinak, a hle, motání ustupuje). Jak se dalo čekat, měla taková aktivita příjemnou kooperativní atmosféru, kdy vlídné a zvídavé tety okukovaly, ptaly se, bavily se a užily si upřímnou radost ze setkání.
Když jsem odpoledne po několika hodinách zcela uvlněna odcházela, byla před vchodem ještě pořád obří fronta. Pořád foukalo, jen část barevných klubek už byla na cestě z old school kulturáku do doupátek potěšených pletařek, kde z nich vznikne něco hřejivého. Nebo třeba blbě čumící obludka. To je snad ještě lepší.
Wolle Festival
Berlin, Tegeler Terassen / Palais am See
6. a 7.1.2024
Comments
