Reportáž: Pop Messe 2023
SPIRITUALIZED, foto Magdaléna Lundaurová
Další ročník Pop Messe je za námi. A i letos bylo co poslouchat.
DLINA VOLNY
O co jde
Pop Messe je brněnský festival světové alternativní hudby, jehož úroveň zdaleka není jen lokální. Loni tu excelovala třeba Kae Tempest, za starší a pokročilé jmenujme aspoň Ride, kterým to stále jde úžasně; hraje tu taky dost českých kapel.
I letos se akce konala v prostorách Boby Centra a na ploše vedle něj. Oproti dřívějšku bylo o něco méně šikovné rozložení venkovních pódií, ale nedalo se svítit: na plochu stadionu Lužánky to letos nešlo, takže hlavní pódium letos postavili pořadatelé před něj, tam kde loni byla volná plocha. Zámková dlažba pod nohama – místy s prohlubněmi – nebyla ideální a občasné zvukové střety s dubovým pódiem postaveném vedle v parčíku byly smutné. Končit se muselo v deset, takže kapely hrály většinou za světla.
Ale i tak se místy dařilo a koncert Young Fathers, kteří se ohromně vypracovali, byla neskutečná jízda, která vlila krev do žil. Pro mě nejsilnější euforie, zážitek na roky dopředu. Z tria mladých otců, kteří dokážou dělat moderní, kreativní muziku, se stalo neskutečně mocné těleso, které se řítí kupředu a bere vás s sebou. Mají nové posily: energická zpěvačka (už měli i dvě) naprosto organicky vrostla mezi mužské vokály a je skvělou a netrčící součástí, a vše ještě pozvedá bubeník Edwin Stewart McLachlan přibraný na tohle turné: hraje vestoje, jinak je to spíš studiový multiinstrumentalista a producent… a dohromady je to prostě magie.
YOUNG FATHERS
Méně to na hlavním pódiu svědčilo Snapped Ankles, kteří sice mají výraznou vizuální prezentaci, ale být živoucími hejkaly nestačí, když hrajete v odpoledním slunci, zvuk není ideální a dohromady chybí tah na branku… ale i tak bylo fajn je tam mít.
SNAPPED ANKLES
Měsíc předtím jsem viděla v Berlíně na koncertě Spiritualized. Dlužno říci, že klub a tma svědčí Jasonovi Pierceovi a jeho rozlehlému ansámblu více, ale jeho opojně melodramatické písně byly i tak sladce krásné.
SPIRITUALIZED
Jeho ex-bandmate ze Spacemen 3, Sonic Boom, vystupoval v jednom z vnitřních pódií, Laser Hall v Boby Centru, které stále vypadá jako z 90. let – nedávno vydal album s Panda Bear a koncertují spolu. Doufala jsem, že nějak využijí technické možnosti sálu a předvedou světelné zázraky, ale bylo to trochu zklamání: vrškem do sálu pronikalo světlo a pár promítacích ploch na tak velký sál nebylo dost výrazných. Panda Bear sice předvedl odzbrojující halekačky, ale nebylo to tak vtahující, jak jsem doufala – i tak jsem se ale radovala, že je možno mít tady festival, kde se sejdou aktuální jména cizí i domácí scény, lidí je tak akorát a cítíte se tu vítáni.
PANDA BEAR & SONIC BOOM
Stejně jako loni mou duši těšila existence venkovního malého pódia zaměřeného na dub. Minulý ročník jsem kolem něj trávila hodiny, letos jsem to snad kvůli přebuzené hlasitosti a tomu, že se pódium nacházelo jinde a nedalo se v klidu pohupovat pod stromy, tolik nevychytala, ale pevně doudám, že příští rok zase bude. Už jen to, že přijedou legendy jako Channel One Sound System nebo Adrian Sherwood, je velké vítězství!
ADRIAN SHERWOOD
Nebylo v mých silách vidět všechno a z českých a slovenských vystupujících jsem nestihla skoro nic, ale aspoň letmo zahlédnutí Past potvrdili, že směřují nahoru a ještě výš (přišlo mi, že se tam vznášel duch Petra Váši a WWW, ale celé to je mnohem rozpohybovanější a má to knír).
Suma sumárum, držím Pop Messe všechny palce. Příští rok bude festival na brněnském velodromu. Jsem zvědavá, jak to bude působit, ale našlápnuto mají organizátoři dobře.
Pop Messe
Brno, Boby Centrum a okolí,
28.-29.7.2023
Comments
