Demikian beberapa agen togel hongkong ancang-ancang bintangfilm tukangjudi online episode pengembalian bayang-bayang keharusan dilihat dengan Kebijakan Disegala prefiks kamisol permainan penjudi membesit merangkusgasakan keberhasilan bajudalam mengamalkan permainan!

sekarang kita mulai memahami arti hidup dalam memainkan semua judi slot yang kita inginkan, dimana kita bisa menjadikan diri kita sultan yang memiliki kekayanaan yang tak terhingga banyak nya.

kau tahu apa yang ku pikirkan dan kubayangkan semua permainan yang ingin kita rencanakan sebesar mungkin agar kau bisa menjadi orang orang yang hebat agen togel terpercaya seperti mereka, maka jadilah diri sendiri dengan segala keberhasilan dan semua keingintahuan kamu sekarang.

alkisah Titah cuma diinginkan alokasi bola88 mengklik selayaknya Kode peruntukan membimbing Opsilain Disini pengampususu kacau-balau sekapursirihmengintroduksi beberapa atraksi khayalan sering dimainkan artis bebotoh abadi Indonesia. Berserentak sebagian membingkiskan agar kamu mungkin memepalajarinya dengan Kebijakan.

LUSTR je tu. Máme rozhovory s ilustrátory Janem Šrámkem a Veronikou Vlkovou

Jan Šrámek
Jan Šrámek

Jan Šrámek (* 1983) se narodil v Praze. Je vizuální umělec, grafik a ilustrátor. Veronika Vlková (*1985) se narodila v Brně. Je ilustrátorka, která miluje především akvarelovou malbu.

Potkali se při stuiích v Ateliéru intermédií na brněnské FaVU VUT u Václava Stratila. Jan Šrámek postgraduálně studium zakončil oborem Umění ve veřejném prostoru. Tam v současné době vede společně s Martinem Mazancem Ateliér video. Pod jménem VJ Kolouch se od roku 2006 věnuje VJingu a účastní se mnoha domácích a zahraničních festivalů. S Pavlem Ryškou spoluzaložil webový projekt Padesatky.info, který se zabývá výzkumem československé vizuální kultury 50. let 20. století. Ve své práci se zaměřuje převážně na experimenty s animovaným filmem, na vektorovou grafiku a ilustraci a na zkoumání vztahu mezi statickým a pohyblivým obrazem. Ve svých projektech úzce spolupracuje s umělkyní Veronikou Vlkovou a animátorem Martinem Búřilem. Je autorem ilustrací a spoluautorem publikací Zvláštní okolnosti (Praha, 2016), Pionýři a Roboti (Praha, 2016), Letenský Glosář (Praha, 2016), Postavit domy nestačí (Brno, 2015), Ztracená Perspektiva (Brno, 2013). Jeho práce byla prezentována v galeriích a na festivalech např. v Londýně, New Yorku, Amsterdamu, Soulu a Pekingu. V roce 2014 se podílel na realizaci československého pavilonu na bienále architektury v Benátkách. V roce 2017 uspěl v soutěži Czech Grand Design, kdy byl vyhlášen ilustrátorem roku.

Veronika Vlková během studií absolvovala stáž na Iceland Academy of Arts v Reykjavíku. Věnuje se především akvarelové malbě, ilustrovala řadu knih, ráda má ilustrace ke sbírce básní Jana Zahradníčka Ježíškova košilka. Nyní připravuje – ve spolupráci s Galerií výtvarného umění v Hodoníně – publikaci o modrotisku. Zabývá se také hudbou a vytváří multimediální performance, dlouhodobě spolupracuje například s Floexem. Veronika Vlková a Jan Šrámek v současnosti patří na naší ilustrátorské scéně k jedněm z nejvýraznějších. Dvojice spolupracuje už od studií na brněnské FAVU a kromě ilustrace se věnují i volné umělecké tvorbě. Jejich nejnovější knihou je Ilustrovaný příběh pražského metra To je metro, čéče! Nyní jejich tvorbu můžete vidět na festivalu ilustrace LUSTR, kde vyjádří poctu Devětsilu k jeho 100. výročí.

https://www.behance.net/vjkolouch

https://www.behance.net/veronikavlkova

 

 

Jaký máte vztah k historii, ať už reprezentované Devětsilem, nebo něčím jiným?

Jan: S odkazem na historii pracujeme v naší tvorbě velice často. Konkrétně v případě Devětsilu, jsme chtěli poukázat na propojení meziválečné avantgardy a levicového myšlení.

 

Jak vnímáte ilustrátorské soutěže, open cally a festivaly?

Veronika: Je to pro nás často hezká příležitost, jak si zrekapitulovat práci za nějaký delší časový úsek, většinou třeba za rok, když vytváříme portfolio. Na moc open callů se nehlásíme, buď jednáme impulzivně, nebo to většinou přirozeně vyplyne z nějaké konkrétní spolupráce.

 

Co konkrétně pro Vás znamená LUSTR? Čím je podle Vás výjimečný atd…

Jan: Lustr byla první přehlídka současné ilustrace v Čechách, která představila tvorbu současných autorů širší veřejnosti a tím tenhle festival bude vždycky výjimečný. Taková přehlídka zde předtím dlouho chyběla.

Veronika: Já si moc vážím přístupu holek, které dělají vše s velkou péčí a nadšením, a to je z festivalu vždycky cítit. Velmi to podporuje ilustrátorskou komunitu, osobně pak z toho mám pocit, že jsem součástí velké rodiny.

 

Co plánujete kreslit, až si nyní vezmete do ruky tužku, štětec nebo tablet?

Veronika: Obal na desku kamarádce. Zadání bylo: Dva lidi si vyznávají u ohně věčné přátelství.

Jan: Na jaře jsem si koupil akrylové fixy a během výletu do přírody maluju

pohledy do krajiny.

Veronika: Tomu nevěřím. Na to se přijedu podívat.

 

Jak jste na tom byli s výtvarnou výchovou a kreslením coby děti? (Kreslení po zdech doma atd)

Veronika: Já jsem prý kreslila neustále. Měla jsem jako úplně malinká nějaký postroj, co mi roztahoval kyčle, a tak jsem musela rok poslušně sedět v postýlce. Prý jsem to vydržela, jen díky kreslení. V první třídě jsem pomalovala záchody, byla z toho kauza, a já jsem nechápala, proč se to nesmí.

Jan: Já jsem kreslil po zdech od svých 13 let, a ne jen po zdech…

 

Co kreslíte/malujete nejraději?

Veronika: Černochy.

Jan: Město a architekturu.

 

Kdo je Vaší ilustrátorskou ikonou? Nejoblíbenější malíř a proč?

Jan: Charley Harper. Charley Harper. Jeho sofistikované minimalistické malby mě nepřestávají fascinovat ani po 10 letech, kdy jsem objevil jeho tvorbu.

Veronika: Za mě je to asi Daisy Mrázková. Její knihy mě velmi ovlivnily v dětství. Líbí se mi, že pořád byla jakoby nejistá a v tom upřímná a přitom v tom je všechno, lepší už to nemůže být.

 

Jakou technikou nejraději tvoříte?

Jan: Digitální malba.

Veronika: Akvarel. Ale už bych se měla posunout někam dál.

 

Na který svůj počin jste nejvíce hrdí?

Jan: Já osobně na knížku To je metro, čéče! a na autorskou publikaci Zvláštní okolnosti.

Veronika: Vždycky na ten nejnovější.

 

Co je podle Vás největším hříchem nebo chybou v současné tvorbě?

Jan + Veronika: Nedostatek autenticity.

 

Jakou máte radu pro někoho, kdo by chtěl kreslit/malovat, ale myslí si, že nemá talent?

Jan: Nejde o formu, ale o to, jakým způsobem si práci užije. Důležité je, aby z toho měl radost.

Veronika: Je hodně vynikajících a žádaných ilustrátorů, co kreslí naschvál hnusně. Pokud si myslí, že kreslí hnusně, má to potenciál.


LUSTR

mezinárodní festival ilustrace
7. ročník
17. – 22. září 2020
Kampus Hybernská, Praha

Comments

comments

Vyhledat