15. září jde do kin dokumentární film Good Old Czechs o československých letcích v RAF. První reakce jsou více než nadšené, recenze vyzdvihují lidskost i zahrnutí záběrů z „nebitevních“ situací. Na to, jak film vznikal, jsme se zeptali přímo režiséra Tomáše Bojara.

Bez vzletných řečí a velkých gest

Co je vůbec tak fascinujícího na letcích – zejména těch z RAF, a proč jsou pro naši historii tak zásadní?

Pro mě osobně je fascinující to, že naši letci – a nejen ti z RAF – sice život milovali, ale přesto na něm absolutně nelpěli. Byli tím pádem připraveni přinášet oběti pro druhé a dělali to většinou s naprostou samozřejmostí, bez vzletných řečí a velkých gest. Jednoho dne se prostě ocitli v mezní situaci a dokázali na ni najít pádnou odpověď. Mimoděk tak naplňovali něco, co ve svých Kacířských esejích tak přesně pojmenoval Jan Patočka. Píše tam: „Dějiny jsou konfliktem pouhého života, holého a spoutaného strachem, s životem na vrcholu, který neplánuje budoucí všední dny, nýbrž vidí jasně, že všední život, den a mír mají svůj konec.“ Myslím si, že Filip Jánský, František Fajtl a naši další letci ten „život na vrcholu“ skutečně žili. 

Jak se pro film Good Old Czechs získávaly archivní materiály a jaká část z toho, co jste získali, se použila ve filmu?

Ono to dnes celé funguje už trochu jinak, než by si asi člověk představoval. Není to tak, že jdete do nějakého archivu, sedíte tam a procházíte záběr za záběrem. Prakticky vše funguje online a když se trochu lépe naučíte vyhledávat na základě klíčových slov, záběry se vám jen hrnou. My navíc měli to štěstí, že s námi coby rešeršistka spolupracovala Marta Nováková, která je nejen ve mimořádně pilná a systematická, ale navíc je sama režisérka. Má velký cit pro vizuální stránku věci a o moderní dějiny se dlouhodobě intenzivně zajímá, takže domluva s ní byla celou dobu perfektní. Část, která je použitá ve filmu, nejde při nejlepší vůli odhadnout – můžu jen říct, že jsme se střihačem Šimonem Špidlou prohlížením archivů strávili stovky hodin.    

Co na vás během prací na snímku nejsilněji zapůsobilo, které momenty se vám vracejí?

Nejsilněji na mě zapůsobily ty neskutečně krásné záběry mraků, které se svými skvělými kameramany pořídil režisér Jiří Weiss. Jejich krása je pro mě o to větší, že mohly snadno být poslední hezkou věcí, jíž letci na tomto světě uvidí.

Den pomalu končí, oblohu zalévá podvečerní slunce a pak už se smráká. A vy letíte v bombardéru nad mořem, blížíte se ke kontinentu a na rozdíl od stíhačů nemáte možnost nijak zvlášť manévrovat. Víte, že navigátor vás musí dovést nad stanovený cíl a z kurzu neuhnout, ať už bude nepřátelská palba jakákoliv. Když pak na ty mraky nahlížíte tímhle prismatem, získává to celé ještě úplně jinou, nebál bych se říct až metafyzickou sílu.   

Good Old Czechs

2022

Režie: Tomáš Bojar
Střih: Šimon Špidla
Scénář: Tomáš Bojar
Spolupráce na scénáři: Marek Šindelka
Hudba: Stroon
Zvuk: Václav Flegl
Hlasy letců: Jan Foukal, Miroslav Pecháček
Produkce: NOW Productions
Distribuce: Pilot Film

https://goodoldczechs.cz

Comments

comments