Unijazz v Jindřišské: Konec

foto: Jiří Janda
foto: Jiří Janda

Ten lehce konspirativní prostor ležící jen pár kroků od Václavského náměstí, kam člověk musel po zazvonění na zvonek a otevření vchodu bzučákem namáhavě vystoupat řadu pater po zdánlivě nekonečném schodišti, aby měl navzdory stále modernější době pocit, že aspoň na chvíli může být “mezi svými”, zná aspoň z doslechu přinejmenším každý, kdo v kraji zlehka zavadil o alternativní hudební či divadelní scénu.

Ale taky spousta zahraničních turistů a všelijakých cestovatelů (na Hlavní nádraží to je co by kamenem dohodil) a koneckonců různých aspoň trochu “pochybných” existencí, jejich dětí, popřípadě zvířat. Ti všichni byli v Unijazzu jako doma.

Oficiální název “čítárna” byl vzhledem k dění, které se tu provozovalo poslední zhruba čtvrtstoletí, nepochybně až příliš dietní: hudební poslechové pořady, filmové projekce, koncerty, básnické seance, šachové turnaje, tiskovky k různým spíš méně konformním kulturním a společenským aktivitám a samozřejmě večírky končící často až v pozdní noci. Kdyby tak byla každá čítárna vybavena obdobně zásobeným barem (a tekutinami za podobně lidovou cenu a také obvykle celkem vstřícnou obsluhou), patřila by četba možná k mnohem oblíbenějším činnostem, než tomu ve skutečnosti bývá.

Vše výše zmíněné ovšem zanedlouho odpluje do historie a jeden z posledních reliktů 90. let v nejcentrovatějším centru Prahy úderem půlnoci na Nový rok přinejmenším obrazně zmizí z povrchu zemského. Majitelé chystají rekonstrukci domu a spolek bohulibých kulturních aktivit Unijazz tak bude muset jít zase o dům dál. Kam to bude, to zatím neprozradil. V každém případě nadále provozuje břevnovský klub Kaštan a na červenec příštího roku avizuje uspořádání tradičního festivalu v Boskovicích.

foto autor

V posledních dnech letošního roku ovšem končící čítárna překypuje aktivitou a prakticky na každý večer měla připravený zajímavý program. V minulých dnech ho přitom provázela návštěva, za kterou by se nemusel stydět prostor výrazně větší – naposledy si prohlédnout a osahat oblíbený lokál si přichází spousta lidí, obsypaný jimi je barový pult a plno je i v různých přilehlých místnostech. Minimálně ve středu na koncertě příležitostného sdružení The Group, které má na repertoáru zejména klasické dylanovky, s hostující Janou Šteflíčkovou, tomu tak tedy bylo. Skutečným “posledním rozloučením” by měl být zřejmě koncert zpěvačky Barbory Sáry avizovaný na sobotu.

foto autor

Z prostoru Unijazzu v Jindřišské si každý bude pamatovat na něco jiného podle svého gusta. Já z něj mám samozřejmě podobné zážitky jako z mnoha jiných lokálů či klubů, ale naprosto jedinečný pro mě už navždy bude svou vstřícností k dětem. Když jsem před bezmála dvacetiletím bloumal coby tatínek na mateřské s miminem v šátku, nebylo v centru města jiné místo, kde bych ho mohl přebalit a kde by mi pro ně v mikrovlnce přihřáli vodu. Zatímco všude jinde nás nemilosrdně vyháněli, v Unijazzu s tím nebyl žádný problém, pokud tedy byl člověk ochoten překousnout řev nesnesitelného papouška z klece nad místní pohovkou.

foto autor

Doufejme, že si Unijazz najde nové místo někde jinde. Ale i kdyby po čítárně zbyla jenom vzpomínka na to, jak se dají věci zkoušet “jinak” a hlavně vstřícně k lidem, stálo to všechno jistě za to.

Comments

comments

Vyhledat