Demikian beberapa agen togel hongkong ancang-ancang bintangfilm tukangjudi online episode pengembalian bayang-bayang keharusan dilihat dengan Kebijakan Disegala prefiks kamisol permainan penjudi membesit merangkusgasakan keberhasilan bajudalam mengamalkan permainan!

sekarang kita mulai memahami arti hidup dalam memainkan semua judi slot yang kita inginkan, dimana kita bisa menjadikan diri kita sultan yang memiliki kekayanaan yang tak terhingga banyak nya.

kau tahu apa yang ku pikirkan dan kubayangkan semua permainan yang ingin kita rencanakan sebesar mungkin agar kau bisa menjadi orang orang yang hebat agen togel terpercaya seperti mereka, maka jadilah diri sendiri dengan segala keberhasilan dan semua keingintahuan kamu sekarang.

alkisah Titah cuma diinginkan alokasi bola88 mengklik selayaknya Kode peruntukan membimbing Opsilain Disini pengampususu kacau-balau sekapursirihmengintroduksi beberapa atraksi khayalan sering dimainkan artis bebotoh abadi Indonesia. Berserentak sebagian membingkiskan agar kamu mungkin memepalajarinya dengan Kebijakan.

Sedm českých výtvarníků založilo uměleckou skupinu FIRMA

Sedm zavedených a generačně spřízněných současných osobností české výtvarné scény založilo nové umělecké uskupení FIRMA, které se poprvé představí prostřednictvím autorské i kolaborativní tvorby na své manifestační výstavě v galerii Nová síň od 7. října do 28. listopadu. Kolektiv FIRMA svým založením reaguje na aktuální provozní a sociální podmínky pozice současného nezávislého umělce.

 

Každý z autorů a členů skupiny FIRMA – Michal Cimala, Jan Kaláb, Martin Krajc, Matěj Olmer, Pasta Oner, Michal Škapa a Karel Štědrý – vystaví svá dvě zbrusu nová a pro výstavu vytvořená signifikantní díla. Součástí instalace však bude také velkoformátové kolaborativní malířské plátno rozměrech 6x4m, které všichni autoři uměleckého sdružení FIRMA vytvořili v posledních měsících společně.

 

Proč FIRMA? Samotný název skupiny je jak jejím manifestem, tak i zároveň jejím programem. FIRMA není ztělesněním jakési samoúčelné ideje „komercionalizace uměleckého prostředí“, ale v jejím jádru spočívá poznání, že pozice umělce je v dnešním kontextu 20. let 21. století silně relativizována. Coby umělecká skupina FORMA upozorňuje na absurdní situaci, do které se současný umělec dostal, aby mohl existovat: umělec musel přestat být „ryzím Umělcem“, o to víc se však musel stát „businessmanem“ a manažerem vlastního úspěchu. Pojítkem FIRMY proto není žádná stylová jednota výtvarného tvarosloví či autorských konceptů, ale určitá názorová shoda jejich členů v pohledu na pozici, možnosti a potřeby umělce ve společnosti 21. století.

 

„Vznik skupiny je svým způsobem autorskou reflexí společenské a kulturní pozice současného umělce v ekonomických a provozních podmínkách galerijního a uměleckého provozu. Manifestační akt FIRMY je pak třeba chápat jako partikulární výpověď o stavu českého umění nahlíženého perspektivou generačně a v jistém smyslu i komunitně definované skupiny spřízněných autorů vycházejících z prostředí specifické metropolitní subkultury. Jejich pozice proto není třeba nahlížet jako pokus o zobecňující „doporučenou“ uměleckou kariérní strategii. Ba právě naopak: domnívám se, že je možné vznik FIRMY vnímat dokonce jako jakýsi do jisté míry subversivní satirický krok, jako poukázání na v jistém smyslu absurdní, a přitom přirozené a efektivní způsoby fungování umělce jakožto samostatné „výrobní jednotky“, které si umělec v dnešní době musí osvojit.“, říká k vzniku uměleckého kolektivu FIRMA kurátor Pavel Kubesa.

 

Michal Škapa, Emotikon, 180×140, Akryl Na Plátně, 2021

 

 

Pasta Oner, Parrot,150×150, Olej A Akryl Na Plátně, 2021

 

Martin Krajc,Flashback I,2021,akryl,uhel A Olejový Pastel Na Plátně, 140×160

 

Michal Cimala,Léčitel,160×100, Akryl Na Plátně A Neon, 2020

 

 

Profily umělců FIRMA

 

Michal Cimala (*1975) Havířov) patří mezi zavedenou generaci umělců, kteří nastupovali na českou výtvarnou scénu v raných nultých letech 21. století. Cimala tak měl příležitost reflektovat novou generační zkušenost, která na jedné straně těžila z možností naskytnutých po divokých transformačních 90. letech, současně ale spadá již mezi autory, kteří přicházejí s již novou vizí, často inspirovanou alternativními pohledy na novou perspektivou nahlížený svět a jeho blízkou či vzdálenou budoucnost. Cimalovy práce využívající celou škálu médií, materiálových a formálních experimentů, tak nejednou odkazují k cyber-punkové estetice či orwellovským a post-apokalyptickým narativům. Primárním zdrojem jeho výtvarné imaginace se stala poetika urbánního a industriálního prostředí. Cimala se vepsal do obecného povědomí nejen coby výrazný sochař a malíř, ale také jako alternativní konstruktér netradičních „sci-fi“ hudebních nástrojů, interiérový designér, šperkař či hudební performer. Je spoluzakladatel sdružení Trafačka a Trafo Gallery, od roku 2006 asistentem sochařského ateliéru na pražské AVU.

 

Jan Kaláb (*1978) je výrazný český vizuální umělec, jehož kořeny výtvarné praxe nalézáme v zakládající generaci českého graffiti a street artu. Jan Kaláb se však již dlouhodobě a systematicky představuje jako originální galerijní autor, který systematicky pracuje na nových materiálových a technologických možnostech závěsného obrazu, prostřednictvím kterého se pokouší o svou osobitou interpretaci současných možností dědictví geometrické abstrakce. Jan Kaláb se prostřednictvím precizní malby s důrazem na výraznou a současně elegantní barevnost vydává ve své tvorbě na průzkum a analýzy různých prostorových struktur či prolínání prostorových a časových dimenzí. Dominujícím elementem Kalábovy nejen malířském, ale i objektové tvorby je geometrický útvar kruhu, respektive z něj derivovaných příbuzných tvarů a jejich promyšlená, v jistém smyslu až designérsky pojatá dekonstrukce či rekonstrukce. Kaláb inteligentně mísí racionální základy geometrie s dynamikou organických struktur.

 

Martin Krajc (*1984) se dlouhodobě věnuje klasické figurální malbě, kterou obohacuje o expresivní a uvolněné malířské gesto. Často velkoformátová plátna, akrylové malby v kombinaci s uhlovou konturou, zobrazují imaginativní obrazy dívek v centrálních kompozicích, scénografické vhledy do neurčitých interiérových scenérií či mytické bytosti a predátory. Krajcův projev ovlivnilo nejen jeho dřívější scénografické vzdělání, které se projevuje v zájmu o zobrazení prostoru, hru světla a stínu, snahou o vystižení materiálových nuancí či v prolínání jednotlivých obrazových výjevů. Krajce ovlivnila také absolvovaná stáž ve španělském Madridu, kde pronikl do tvorby španělských barokních mistrů. V jeho malířské a kresebné práci se tak nejednou spojují citace starého umění s vizuálními prvky reklamy a světa módy. Velkoformátovost malby pak poskytuje Krajcovi příležitost energicky, až fyzicky vstupovat do samotného obrazu, realizovat se tělesně v samotném procesu malby. Krajcova vizualita tak osciluje mezi zobrazivým figurálním malířstvím a rozvolněnou expresivní, abstrahující malbou, která zpřítomňuje autorův tvůrčí proces coby náhražku „chybějícího modelu“. Krajc byl zakládajícím členem umělecké skupiny Obr, jeho zázemím bylo ale také prostředí „street subkultury“ a jeho koketování s disciplínou brakedancu.

 

Matěj Olmer (*1979) vychází z prostředí pražské graffity scény, podobě však jako řada dnes galerijně etablovaných autorů, soustřeďuje se dnes primárně na klasické médium závěsného obrazu. Coby průkopník abstraktně-expresivního, syrového stylu pouliční tvorby, kterou nadále pojímá jako plnohodnotnou, otevřenou a emotivní výtvarnou disciplínu, vyprofiloval se postupně jako výrazný expresivně abstraktní malíř. Z původních živelných konceptů své tvorby vyvinul v rámci své dlouholeté výtvarné praxe vlastní malířskou polohu, která vychází z jeho dřívějšího zájmu o možnosti dekonstrukce písma a jeho oddělení ze svého výrazového a vizuálního repertoáru malby. Pro Olmerovu malířskou práci je charakteristická barevná exprese a gestičnost, která může upomínat až na akční či performativní polohy jeho tvůrčího procesu. Olmerova plátna otevírají různé prostorové plány, jeho obrazy se inspirují možnosti a principy koláže, do poetiky jeho práce se propisuje také jeho vlastní básnická tvorba.

 

Pasta Oner (*1979) systematicky reflektuje svým charakteristickým, smířlivým a neodsuzujícím způsobem soudobou popkulturní společnost v plné škále její významové, hodnotové i symbolické vrstevnatosti. Coby tvůrčí osobnost se Pasta Oner v posledních letech intenzivně profiluje v prostředí klasických nezávislých i veřejných galerijních provozů. Ve své tvorbě snoubí a zároveň i překračuje tradiční žánrové kategorie pop artu či cartoon estetiky. Přesto, že se v jádru své práce dotýká principů „postprodukce“ či „apropriace“, vymyká se Pasta Oner svou tvorbou dominujícím proudům post-konceptuálních strategií. V jeho dílech se v mediálně bohatém spektru vizuálního jazyka zpřítomňují pro dnešní dobu příznačné asamblážové formy vyprávění. Středobodem Pastovy malířské tvorby je propracovaná obrazová koláž jeho typické akrylové malby s realistickými olejovými motivy, které čerpají z dějin klasického malířství. Rádius Pastovy umělecké činnosti současně přesahuje až k navrhování autorských prostorových objektů a plastik, instalacím, vytváření grafických listů a experimentování s netradičními materiály a inovativními technikami.

 

Michal Škapa (*1978) coby signifikantní malíř a tvůrce objektů se stal rozpoznatelný svým charakteristickým uměleckým rukopisem, který čerpá z jeho kořenů v zakladatelské generaci místní graffity scény, k jejíž životaschopnosti Škapa přispíval po dvě dekády nejen jako výkonný umělec, ale také jako realizátor množství grafických návrhů plakátů, knih či katalogů spřízněných autorů. V galerijní linii Škapovy tvorby, která je již aktuálně jeho dominantní uměleckou strategií, je výrazný zájem o zkoumání výrazových možnosti písma napříč klasickým médiem malby a jejích rozšířených možností v podobě různých materiálových a technologických intervencí. Svou tematickou orientaci ale rozvíjí také v médiu objektu, v site-specific instalacích či autorských serigrafiích. Škála Škapovy tvorby se line od příznačných akrylových gestických abstrakcí rozvíjejících jeho vlastní rukopisná autorská písma až po airbrushové figurativní kompozice znázorňující post-apokalyptická rezidua industriální společnosti či bezútěšných krajin fiktivních „hi-tech megapolis“. Prezentoval Českou republiku na výstavě v EXPO 2010 v Šanghaji, je zakladatelem sítotiskové dílny Analog!Bros a blízkým spolupracovníkem labelu BiggBoss, dlouhodobě tvoří v pražské Meet Factory.

 

Karel Štědrý (*1985) patří do generace malířů, kteří se etablovali v rámci různých skupinových uskupeních (umělecká skupina OBR, skupina CLAN) na přelomu prvních dvou dekád 21. století, současně ale vychází také z prostředí městské street subkultury a „b-boyingu“. Ve své malířské práci reviduje prostřednictvím abstraktních kompozicích dědictví umělecké moderny a reflektuje historii malby jako takové. V inspiračním jádru Štědrého tvorby spočívají umělecké principy asociované s východisky suprematismu, geometrické abstrakce či komiksové estetiky. Hlavní oblastí jeho aktuálního uměleckého zájmu jsou malířské reference k elementům architektonických stylů od konstruktivismu až po art deco či kubismus stejně tak jako zpracovávání inspirací z oblasti hudby v podobě rytmizujících barevné a geometrické plochy. Štědrého obrazy často pracují s dodatečnými materiálovými experimenty jako jsou různé tmely nebo s netradičními tvary pláten. Jeho malířský rukopis vychází z dynamické a současně harmonizované, často pastelové barevné skladby a charakteristické plasticity jeho malby, kdy obraz iluzorně vystupuje z plochy plátna do vnějšího prostoru.

 

 

Comments

comments

Vyhledat