Do kin přichází portrét překladatelky Anny Kareninové, který natočil Petr Michal
Filmový portrét překladatelky Anny Kareninové Je nalezena tím, koho hledá zobrazuje křehký svět ženy, která se po smrti manžela vyrovnává se svou samotou. Snímek, jenž získal na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě cenu za nejlepší kameru v sekci Česká radost, natočil čerstvý absolvent katedry dokumentární tvorby pražské FAMU Petr Michal. Dokument vstupuje do distribuce 17. března; ve stejný den proběhne v pražském kině Ponrepo jeho premiéra.
„Už od začátku jsem se pokoušel hledat cesty, jak převést vztah Anny Kareninové a Petra Kabeše do filmové řeči. Během několika let natáčení jsme si s Annou postupně vybudovali vzájemnou důvěru, díky které jsme pro kameru dokázali zpřítomnit hloubku jejich soužití. Toho bychom pouhou observací asi nikdy nedosáhli. A jak vlastně observovat někoho, jehož život a práce se odehrává především v myšlenkách a nehybném soustředění?,” vzpomíná režisér Petr Michal na počátky spolupráce s Annou Kareninovou. Společně s kameramanem Jakubem Vrbíkem překladatelku několik let snímali 16mm filmovou kamerou. „Právě volba natáčet na filmový materiál, neúprosná potřeba šetřit a zvažovat, co je nezbytné a co není, nás nutila více čekat a hledat obrazy, které propojí její minulost a současnost,” dodává Michal.
Anna Kareninová je uznávanou českou překladatelkou a autorkou rozhlasových literárních pořadů. Kromě knižních překladů se věnuje překladu a úpravě dialogů a podtitulků, které připravila pro více než tři stovky filmů, mj. významných světových režisérů, včetně Federica Felliniho, Petera Greenawaye či Francoise Truffauta. K překladům textů svých oblíbených autorů přistupuje s obrovskou poctivostí – navštěvuje místa, kde autoři tvořili, snaží se pochopit hudebnost míst, ve kterých žili, a pochopit tak rytmus jejich jazyka. „Kdybych ohluchla a nemohla poslouchat hudbu, bylo by to pro mě neštěstí. Hudbu často vnímám při překládání, v textech ji mají skoro všichni…,” prozrazuje svou pracovní metodu překladatelka Anna Kareninová. V dokumentu Je nalezena tím, koho hledá stojí poprvé sama před kamerou. „Proč jsem se vznikem dokumentu souhlasila? Rozhodující pro mě bylo setkání s autorem dokumentu Petrem Michalem a k tomu naše dohoda, že nebudu muset hovořit o svém soukromí – dětech a rodině. Bylo to pro mě vyčerpávající, ale během dlouhé doby, kdy film vznikal, jsem si na kameru zvykla.”