Zánik jako začátek. Sedlecká katedrála hostí výstavu Koloběh zániku

 

Sedlecká katedrála Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele se stává místem setkání současného umění s tématem zániku, proměny a nového začátku. Výstava Koloběh zániku autorek Olgy Aliy Krulišové a Jany Mořkovské Pavlišové pracuje s historií samotného chrámu jako s metaforou. Velkoformátové černobílé fotografie zachycují prach, popel, struktury a světlo a fyzicky narušují vlastní obrazovou vrstvu propalováním. Výstava v katedrále potrvá do 26. listopadu.

 

Příběh sedlecké katedrály je pro výstavu však víc než jen kulisou. Původní chrám během husitských válek totiž vyhořel a následovalo dlouhé období chátrání. Na počátku 18. století pak prošel zásadní proměnou pod vedením Jana Blažeje Santiniho-Aichela. Santiniho přestavba vtiskla chrámu novou podobu a proměnila jeho pohnutou historii v nový začátek.

Z místa zániku vznikla nová katedrála

 

Právě princip zániku něčeho starého stojí v centru výstavy Koloběh zániku. Rozpad a ztráta v ní nejsou protikladem vzniku, ale jeho součástí. Autorky tento proces propojují také s lidskou zkušeností vyčerpání, ztráty nebo vyhoření. Nezajímají se však o samotný stav útlumu, ale o okamžik, kdy se v něm začíná rodit možnost další proměny.

„Příběh sedlecké katedrály ukazuje, že zánik nemusí znamenat definitivní konec. Místo, které prošlo zničením i dlouhým obdobím chátrání, získalo díky Santiniho přestavbě novou podobu a nový život. Právě tato proměna je podle mě blízká i tématu výstavy – tomu, že někdy může něco nového vzniknout až ve chvíli, kdy se původní podoba rozpadne,“ říká Radka Krejčí, ředitelka organizační složky Římskokatolické farnosti Kutná Hora–Sedlec.

 

Destrukce, která otevírá obraz

 

Výstava pracuje s velkoformátovými černobílými fotografiemi, jejichž motivy vycházejí z prachu, popela, struktur a světla. Autorky do obrazů fyzicky zasahují propalováním. Narušením původní struktury odkrývají další vrstvy a grafické detaily, které vycházejí mimo jiné z mikroskopických detailů fotografovaných motivů. Destrukce zde tedy není jen způsobem, jak obraz poškodit. Stává se průhledem, kterým se do původní struktury dostává světlo a vzniká nový obraz. Jednotlivá díla tak opakují princip, na kterém je vystavěna celá expozice: zánik jedné podoby vytváří prostor pro podobu další.

Výstava vznikla přímo pro Sedlec

Olga Alia Krulišová a Jana Mořkovská Pavlišová se poznaly během studia na střední umělecké škole v Jihlavě a později se jejich tvůrčí cesty znovu propojily při vysokoškolském studiu v Ústí nad Labem. Společně se věnovaly rozsáhlým intermediálním projektům, například videoinstalacím Sestry Romanovovy nebo Gavrilův princip. Pro jejich tvorbu je charakteristická práce s konkrétním místem a jeho podmínkami. Také Koloběh zániku vznikl jako site-specific reakce na prostor sedlecké katedrály. Specifika chrámu přivedla autorky k opuštění pohyblivého obrazu a k vytvoření cyklu velkoformátových fotografických koláží, v nichž dále rozvíjejí práci se světlem, prostorem a jednotlivými obrazovými vrstvami.

Více informací najdete na https://www.sedlec.info/akce-a-udalosti/82.  

 

Comments

comments

Vyhledat