Káva už není brána jako zlozvyk, ale je to prokazatelně prospěšný nápoj
Káva už není zlozvyk, ale prokazatelně prospěšný nápoj. Vědecká data mění pohled na její zdravotní účinky.
Káva se z nápoje dlouhodobě spojovaného se zdravotními riziky změnila v nápoj, který má při rozumné konzumaci spíše zdravotní benefity než rizika. Vědecké studie ukazují souvislost mezi pravidelným pitím kávy a nižším rizikem cukrovky 2. typu, některých neurodegenerativních onemocnění i celkové úmrtnosti. Jak komunikovat zdravotní benefity kávy bez dezinformací a kde jsou hranice mezi vědeckými poznatky a přetrvávajícími mýty? Téma patřilo mezi odborné přednášky 13. ročníku Prague Bar Show, největšího B2B veletrhu nápojů a gastronomie v Česku. Medicínsky podložený pohled na kávu zde představil doc. MUDr. Pavel Kohout, Ph.D., přednosta Interní kliniky 3. LF UK a FTN a odborník z Institutu kávy.
Káva a zdraví – mýty, data a realita
Paradigma, které desítky let řadilo kávu mezi škodlivé návyky spojované s vysokým tlakem či rakovinou, se za posledních 20 let kompletně obrátilo.
„Káva se z podezřelého zlozvyku změnila v nápoj, který má při rozumné konzumaci spíš zdravotní benefity než rizika. Medicína se na ni dnes dívá úplně jinak než před dvaceti lety,“ uvedl doc. MUDr. Pavel Kohout, Ph.D.
Za optimální množství pro většinu zdravých dospělých označuje 2 až 6 šálků denně, zdravotní přínosy jsou podle něj nejvýraznější při 4 až 6 šálcích. Doporučená denní dávka kofeinu se pohybuje kolem 200–300 mg, tedy zhruba 2–4 šálky. Káva přitom obsahuje téměř 200 různých látek, především velké množství antioxidantů. Benefity proto nejsou vázané jen na kofein, zdravotně přínosná je i káva bez kofeinu. Pražení navíc celkovou antioxidační kapacitu zvyšuje: ubývá kyseliny chlorogenové, ale přibývá melanoidinů, které mají také antioxidační účinky.
Průměrný Čech vypije ročně přibližně 370 šálků kávy.
Co ukazují vědecká data?
Cukrovka 2. typu: S každými dvěma šálky kávy s kofeinem klesá riziko onemocnění o zhruba 12 % (u kávy bez kofeinu o 11 %), a to podle rozsáhlé americké studie zahrnující téměř 88 000 žen, zdravotních sester, a navazující metaanalýzy 42 studií s téměř 2 miliony účastníků.
Celková úmrtnost: Metaanalýza dvaceti studií s téměř milionem lidí spojuje konzumaci 2–5 šálků denně s nižší úmrtností. Podobný výsledek přinesla i studie z České republiky a střední Evropy.
Neurodegenerativní onemocnění: Pravidelní konzumenti kávy mají podle citovaných dat nižší riziko Parkinsonovy choroby přibližně o 30 % a Alzheimerovy choroby přibližně o 60 % i méně mozkových příhod.
Střevní mikrobiota: Pravidelná konzumace podporuje bakterie rodu Bifidobacterium a protizánětlivější střevní prostředí.
Ve velkém to moc nejde
Zásadní rozdíl mezi velkými řetězci a malými pražírnami spočívá především v obchodním modelu a objemu nakupované kávy.
Velké firmy potřebují loty v řádu tisíců kilogramů, zatímco malé pražírny hledají mikroloty v řádu stovek kilogramů. Pokud by se do výběrové kávy pustil skutečně velký hráč, omezené množství dostupné produkce by představovalo zásadní překážku.
Směs z mnoha různorodých mikrolotů by navíc byla chuťově nekonzistentní a musela by se sjednocovat tmavším pražením, což u výběrové kávy postrádá smysl.
„Rozdíl mezi velkým řetězcem a malou pražírnou není v tom, kdo dělá lepší nebo horší kávu. Je v byznys modelu, objemu, konzistenci a vztahu k farmářům,“ shrnul Ondřej Sejk z Beansmith’s Coffee Roastery.
„Prague Bar Show ukázala, že obor nepotřebuje hesla, ale data. Ať šlo o zdraví kávy, nebo o budoucnost řemeslných pražíren, profesionálové přišli hledat konkrétní odpovědi a dostali je i s čísly, která často nejsou příjemná. Právě takové debaty chceme otevírat i v dalších ročnících,“ říká Martin Kraut, zakladatel a hlavní organizátor Prague Bar Show. 14. ročník Prague Bar Show se uskuteční 22. března 2027 v Křižíkových pavilonech na Výstavišti Praha Holešovice. Zájemci o účast, ať už jako vystavovatelé, nebo návštěvníci z řad odborné veřejnosti, najdou informace na www.praguebarshow.cz.
Comments
