Mezi malbou a poezií: Patrik Hábl a Anna Beata Háblová na společné výstavě v DOXu
Tolik jiné přítomnosti_DOX
Výstava Tolik jiné přítomnosti představuje ve třech patrech věže Centra současného umění DOX malbu Patrika Hábla v dialogu s literaturou a poezií Anny Beaty Háblové. Přestože na současné umělecké a literární scéně jsou oba známi, jde o jejich první společnou prezentaci v prostoru galerie. Výstava potrvá do 24. dubna 2022.
Patrik Hábl a Anna Beata Háblová se setkávají ve společném dialogu na třech patrech výstavního prostoru věže Centra DOX, kde různými prostředky prohledávají terén svého média a testují propustnost jeho hranic. Někdy se jejich světy jen lehce dotýkají, jindy jsou v nejtěsnějším kontaktu. Před divákem rozprostírají stopy obrazů, vlákna příběhů a vrstvy možných interpretací.
↓ Anna Beata Háblová a Patrik Hábl. Foto © Dirk Skiba
Patrik Hábl (* 1975) se do povědomí veřejnosti zapsal především svými monumentálními intervencemi abstraktního umění do významných (často sakrálních) historických i současných staveb a stálých galerijních expozic. Zatímco v těchto intervencích do veřejného prostoru a v desítkách samostatných výstav v České republice i v zahraničí dosud převažovala abstraktní malba, na výstavě Tolik jiné přítomnosti představuje Patrik Hábl téměř neznámou polohu své tvorby inspirovanou jeho dlouhodobou fascinací klasickým portrétem a lidskou tváří. „Motiv tváře je starý jako lidstvo samo. Ve třech samostatných sériích, které zde představuji, se prolínají tváře minulé, přítomné i budoucí,“ říká sám autor.
Anna Beata Háblová (* 1983), původní profesí architektka a urbanistka, se v posledních letech zaměřuje na práci se slovem, a to v jeho mluvené, psané i slyšené podobě. Je autorkou čtyř básnických sbírek a jednoho románu a věnuje se i žánru slam poetry. Zajímá ji intervence slova do veřejného prostoru a způsob, jakým text dokáže reagovat nejen na architekturu a urbanismus, ale i umění. Na výstavě v Centru DOX zkoumá různé podoby a polohy textu – od básnické formy a její intervence do konkrétního výstavního prostoru přes báseň v audiovizuální podobě až po román jako uměleckou instalaci.
V prvním patře výstavy představuje Patrik Hábl cyklus černobílých portrétů, s názvem Tváře (2020-21) který vytvořil v reakci na předčasný odchod svého bratra a v době pandemie jako hommage předčasně zemřelým známým i zcela neznámým osobnostem. Přímou reakcí Anny Beaty Háblové na tento cyklus je série básní ve formě haiku, které jejím vlastním hlasem znějí do ticha. „Tváře, které hledí z obrazů, hledí i ze slov. Ticho je tu jako zeď, na které visí malby haiku,“ říká o společné instalaci autorka.
Comments
