Návštěvníci na výstavě Metamorfózy využijí nejen zrak, ale i hmat a sluch
Experimentální a interaktivní je výstava Metamorfózy v Arcidiecézním muzeu Olomouc, kterou – inspirováni Ovidiovým dílem Proměny – vytvořili lektoři edukačního oddělení Muzea umění Olomouc.
Výstavní projekt odkazuje ke slavnému dílu Proměny (latinsky Metamorphoses) antického básníka Publia Ovidia Nasa (43 př. n. l.–17/18 n. l.), přesněji k jeho osmé knize příběhů z řecké mytologie. „Společným jmenovatelem rozsáhlého básnického díla se staly fyzické nebo duchovní proměny, kterými jsou v mýtech postiženi bohové, lidé, zvířata a další živá i neživá příroda,“ popisuje autorka výstavy Hana Lamatová. „Tyto metamorfózy ovšem vedle zázračné proměny hmoty představovaly především důsledky božského či lidského jednání – lásky, žárlivosti, nenávisti, zášti, sobeckosti, sebeobětování, odvahy, hrdinství. Čtenáři tak zároveň ukazovaly morální poučení či etický příklad.“
Umělecká díla provedou návštěvníky čtyřmi navzájem propojenými příběhy (Labyrint, Boj Thésea s Mínotaurem, Ariadna, Daidalos a Íkaros), které v jisté formě zůstávají přítomné i v kulturním povědomí dnešního člověka.
Návštěvníci uvidí díla takových umělců, jako jsou Emil Filla, Eva Kmentová, Rupert Kytka, Zbyněk Sekal, Josef Šíma, Josef Štursa, Adriena Šimotová, Annibale Carracci, ale také mnoha současných umělců jako jsou například Jaroslav Róna, Xénia Hoffmeisterová, Ivana Lomová, Karíma Al-Mukhtarová, Monika Havlíčková, Jaroslav Macek, Otto Placht. „V kolekci děl jsme se snažili dbát na vzájemné estetické působení, aby mezi sebou díla vedla dialog, ale také na to, aby v ní byly dobře zastoupeny i ženy,“ vysvětluje kurátorka.
Díky speciálním exponátům budou moci návštěvníci poznat materiál uměleckého díla. Vlastními hmatem si budou moci ověřit, že hmota podléhá neustálým proměnám vlivem prostředí a působením času. „Díla mají podobu materiálových zmenšenin vybraných exponátů a vytvořili je pod vedením svých pedagogů šikovní studenti z Fakulty restaurování Univerzity Pardubice,“ doplňuje Hana Lamatová.
V určité opozici vůči změnám a stárnutí materiálu jsou konzervátoři a restaurátoři, jejichž práci výstava rovněž podrobněji představí, tentokrát ve formě interaktivní online výstavy vytvořené v nástroji Indihu Exhibition. „Je to mimo jiné připomínka věčného boje o zachování či záchranu vzácných artefaktů, což patří k muzejním posláním,“ říká kurátorka.
Výstava má ještě další zajímavosti: výstavní texty jsou vytištěné sluncem, přesněji řečeno pomocí barvy citlivé na UV záření, a doplňuje je ruční výšivka z dílny Jehlou malované. Dalším zajímavým vkladem jsou krátké dramatizované audio příběhy, které ve studiu Českého rozhlasu Olomouc nahráli herci Moravského divadla pod vedením režiséra Tomáše Soldána. „Chtěli jsme návštěvníkům připomenout vybrané řecké báje, pokud by si je už nepamatovali. Poslouchání mýtů a pohádek bylo vždy důležitým způsobem, jak jejich poselství předávat dál,“ dodává Hana Lamatová.