Aktuální výstavy

Přehled aktuálních výstav, expozic a instalací.
Průběžně aktualizováno.
Filip Švehla a Martin Moflár

Artium KKCG / Foto Tomáš Dittrich
Od 30. 4. do 30. 9. 2025, od pondělí do pátku vždy od 8 do 21 hodin, o víkendech pak od 9 do 21 hodin.
Slovenský, v Čechách neobjevený mistr velkoformátové abstrakce, Martin Moflár a tuzemský expert na rytmus a prostor v obraze Filip Švehla vystavují v Artiu na své první společné výstavě Anywhere between Black and White. V proskleném prostoru Artia se jejich monumentální plátna a vysoko zavěšené koláže z fólií setkávají v unikátní instalaci, ve které do hry vstupuje i sluneční svit.
Milan Knížák: Květy na sněhu
SIN Gallery, Jungmannovo náměstí 758/21, 110 00 Praha 1
do konce července 2025
Až do konce července je v pražské galerii SIN k vidění výstava Milan Knížák: Květy na sněhu, která představuje průřez aktuální tvorbou této mimořádné osobnosti českého i mezinárodního uměleckého prostředí. Výstava je pojmenována podle stejnojmenné básnické sbírky autora a propojuje vizuální umění s poezií, reflexí, ironií i kontemplací.
Město na třech pahorcích: Středověká Olomouc pohledem archeologie

MĚSTO NA TŘECH PAHORCÍCH. Řádkový komorový kachel s reliéfem bájné obludy s korunovanou lidskou hlavou, Olomouc
7. 5. – 31. 8. 2025
Arcidiecézní muzeum Olomouc, Galerie
Hmotné kultuře středověké Olomouce 7. až 15. století se věnuje výstava v Arcidiecézním muzeu Olomouc. Poprvé v historii budou moci návštěvníci vidět pohromadě všechny nejvýznamnější archeologické objevy, které byly v Olomouci učiněny od 19. století až do dnešních dní. Výstava odhalí, jaké byly počátky a rozvoj osídlení Olomouckého kopce ve středověku. Vysvětlí historický význam tří zdejších návrší – Svatopetrského, Svatováclavského a Svatomichalského, kde stálo sídlo olomouckých knížat a dva kamenné hrady. Věnuje se také počátkům olomouckého biskupství, zaniklým církevním stavbám a podobně.
Viktor Pivovarov: Metafyzika a zoufalství
15. květen 2025 – 5. říjen 2025
Centrum současného umění DOX
Autobiograficky laděný cyklus představuje různé podoby a cesty inspirace a líčí všechna možná utrpení i radosti spojené se vznikem uměleckého díla, ať již literárního, nebo vizuálního. S nadhledem a specifickým humorem ukazuje, jak složitě a skrze jaká duševní i fyzická utrpení se často rodí ona povznášející metafyzická díla.
FABULAE DE MONTE CUTHNA
14. 5. – 9. 11. 2025
České muzeum stříbra, Barborská 28, Kutná Hora
Tono Stano
16. 4. – 24. 8. 2025
GHMP Knihovna, Mariánské nám. 98/1, 110 00 Staré Město

Tono Stano, Městská knihovna GHMP / Foto Jan Kolsky
Retrospektivní výstava Tona Stana, jednoho z nejznámějších fotografů působících na území střední Evropy. Stanův charakteristický rukopis vychází z inscenované fotografie: vedle klasického portrétu však na výstavě divák uvidí také jeho experimentální a konceptuální série. Opomenuta nezůstane ani jeho spolupráce s MFF Karlovy Vary, pro který vytvořil sérii portrétů světových osobností filmu a navrhl i hlavní cenu Křišťálový globus.
Monika Immrová a František Kyncl
Form and Flow
Untitled Art, Janáčkovo nábřezí 61
16.4. – 25.5.
Úhel pohledu 3: Rovnováha
11. 4. 2025 – 22. 3. 2026 Dox
Další ročník tradiční vzdělávací výstavy.
12. 4. – 15. 6. 2025
Sophie Curtil, Miloš Cvach: HARMONIE PROTIKLADŮ
Museum Kampa
Doposud největší společná výstava dvou umělců spojených životem a tvorbou – původem českého sochaře, kreslíře a grafika Miloše Cvacha (nar. 1945) a francouzské malířky a grafičky Sophie Curtil (nar. 1949) – v Museu Kampa mapuje jejich tvůrčí cesty, které se po padesát let rozvíjejí ve vzájemné diskusi, respektu a také v přirozeném souladu s jejich morálními zásadami – prostotou, čistotou a jednoduchostí.
10. 4. 2025 – 23. 5. 2025
Dominik Adamec: The End of Pyramids
Karpuchina Gallery, Rybná 22, Prague 1, Czech Republic
Dominik Adamec přichází s novým cyklem, který reflektuje lidskou touhu po nesmrtelnosti a vnímání smrti v současné společnosti. Cyklus The End of Pyramids zahrnuje především sochy, které současně fungují jako pohřební urny, knihu – zkoumající hlubší vztahy i příčiny dnešního stavu, ale také sérii předloh pro tetování, které lze chápat jako memento mori. Skrze rozličná média tak autor komentuje stav současné společnosti, konzumerismus a konečnost, přičemž nás provokuje k zamyšlení nad pomíjivostí existence i naší odpovědností v době, kdy se ke smrti stále častěji obracíme zády.
4. 4. – 29. 10. 2025
Palác (volného) času
GHMP Zámek Troja, U Trojského zámku 1/4, 170 00 Praha 7
Kurátorky Karla Hlaváčková a Veronika Čechová se vracejí k historii barokní stavby, která původně sloužila jako letní odpočinkové sídlo šlechty, a zajímají se o to, jak trávíme volný čas v dnešní době. Palác (volného) času představuje především mladé umělkyně a umělce a výběr děl, která se k volnému času vztahují jak povahou média – vystavené jsou např. výšivky či keramika –, tak tematickými otázkami: Dovolíme si v dnešní době nic nedělat, nebo jsme neustále tlačeni k produktivitě?
8. 4. – 1. 6. 2025
LUX DEI | Ignác Viktorin Raab – malířský mistr kutnohorských jezuitů
kostel sv. Jana Nepomuckého, Husova 120, Kutná Hora
Výstava souboru 22 obrazů s výjevy z misijního života sv. Františka Xaverského bude uvedena u příležitosti 30. výročí zapsání Kutné Hory na Seznam dědictví UNESCO. Plátna byla původně určena k výzdobě stěn chodeb kutnohorské jezuitské koleje v Kutné Hoře a líčí cestu jezuitského misionáře do Indie a jeho apoštolské působení ve východní Asii. Základní osou vyprávěného příběhu jsou zázraky, které František na své pouti vykonal. Pořadatelé: České muzeum stříbra, p.o., město Kutná Hora
17. 04. 2025 – 27. 07. 2025
PHOTO: FRED KRAMER
Uměleckoprůmyslové museum v Praze – historická budova
První retrospektivní výstava Freda Kramera (1913–1994), nejvýznamnějšího českého reklamního fotografa 50. až 80. let, začíná 17. dubna 2025. Fred Kramer vynikal zejména v ateliérové práci, kde spojil výtvarný odkaz avantgardy s poučeným vnímáním tehdejších obchodních strategií. V padesátých letech i později spolupracoval s podniky zahraničního obchodu (Skloexport, Centrotex, Kovo ad.) i s domácím Domem módy. Těžiště výběru výstavy je v jeho pracích z šedesátých let, kdy jako jeden z mála využíval i barevnou fotografii a spolupracoval s předními grafiky. Do obecného povědomí se nejvíce zapsala jeho tzv. Košířská madona, starší reklamní fotografie, kterou si v osmdesátých letech vybrali jako svoji značku mladí vydavatelé samizdatové kulturní Revolver Revue.
21. 2. 2025 – 25. 1. 2026 Jan Plecháč: Vzhůru! / Uměleckoprůmyslové muzeum Moravské galerie v Brně
Renomovaný český designér a Grand designér – absolutní vítěz cen Czech Grand Design roku 2023, Jan Plecháč přetváří prostor světlíku Uměleckoprůmyslového muzea v živoucí scénu plnou dynamiky a změn.
Co chystá GASK v roce 2025:
V roce 2025 představí Galerie Středočeského kraje v Kutné Hoře díla významných osobností české výtvarné scény 20. a 21. století. Stěžejní výstavou jarní sezony bude expozice Mysův Horn tří vizuálních umělkyň – Veroniky Šrek Bromové, Markéty Othové a Kateřiny Vincourové. V rámci podzimní výstavní sezony představí GASK průřez tvorbou dvanácti členů volného seskupení umělců 12/15 Pozdě, ale přece…, tvořících v druhé polovině normalizačního umrtvení svobodného kulturního života v Československu. Na podzim 2025 uspořádá GASK výstavu k výročí 100 let od narození výtvarníka Dalibora Chatrného a oslaví životní jubileum 90 let grafičky Aleny Kučerové. V příštím roce se GASK zapojí do celoměstských oslav 30. výročí zapsání města Kutná Hora na seznam UNESCO, a to třemi projekty – hudebním festivalem A Day of Sound, projektem Kateřiny Šedé propojujícím městské komunity a novomediální intervencí Michaela Bielického a Kamily B. Richter ve veřejném prostoru VORTEX.
9. 3. 2024 – 4. 6. 2025 Adam Štěch: CARACAS: Zapomenutá metropole modernismu / Winternitzova vila
Hlavní město Venezuely zažívalo během padesátých a šedesátých let neobyčejný ekonomický rozkvět, který zásadně ovlivnil i tamější architektonickou produkci dosahující zcela výjimečných kvalit. Caracas se tak stal na jedním z poválečných center jihoamerického modernismu, jehož význam však dnes zdaleka přesahuje region Latinské Ameriky. Loni se do Caracasu vydal na jeden týden kurátor a historik architektury Adam Štěch, aby na vlastní oči viděl neobyčejné architektonické bohatství hlavního města Venezuely, které podrobně zdokumentoval na svých fotografiích.
30. 1. – 6. 4. 2025 Metamorfózy / Arcidiecézní muzeum Olomouc, Galerie
Experimentální a interaktivní je výstava, kterou – inspirováni Ovidiovým dílem Proměny – vytvořili lektoři edukačního oddělení Muzea umění Olomouc. Umělecká díla provedou návštěvníky čtyřmi navzájem propojenými příběhy (Labyrint, Boj Thésea s Mínotaurem, Ariadna, Daidalos a Íkaros), které v jisté formě zůstávají přítomné i v kulturním povědomí dnešního člověka.
24. 4. – 2. 11. 2025 DAVID LYNCH: V PLAMENECH / DOX
Výstava poprvé souhrnně představí v České republice výtvarnou tvorbu nedávno zemřelé ikony amerického filmu Davida Lynche, jehož náhlý odchod zasáhl uměleckou komunitu po celém světě. Na výstavě v Praze budou prezentovány i novější práce, které vznikly v posledních sedmi letech.
Instalace, za jejímž vznikem stojí umělec Ondřej Ševčík, propojuje svět umění, vědy a přírody. Dílo využívá přístroj Primal Ritual Environment Enhancer (PREE), jenž umožňuje vytvářet živoucí světelné struktury reagující na pohyby návštěvníků, tvary objektů a světelné zdroje. Tyto fascinující fraktální obrazce přenášejí diváky do magického světa, kde jsou všechny věci propojené. „Primal Ritual“ navazuje na dlouhou tradici rituálů a připomíná sílu ohně a jeho hypnotickou energii. Tato interaktivní instalace umožňuje návštěvníkům prostřednictvím ovládacího panelu přímo ovlivňovat světelné struktury, které evokují přírodní útvary – od stromů a mraků po hvězdokupy či plameny.

Ondřej Ševčík, umělec a autor instalace, který se technologiemi digitální optické zpětné vazby zabývá od roku 2003, představuje „Primal Ritual“ / Foto Ondřej Ševčík, PrimalRitual.com
31. 1. – 1. 6. 2025 siegfried herz | krajiny duše / wortnerův dům | české budějovice

siegfried herz | krajiny duše
Výstava Krajiny duše je první čistě krajinářskou prezentací autora, který je zatím znám spíše jako figuralista. Odkazů k dějinám krajinomalby bychom u Herze mohli nalézt více. Jakkoli je umělec ve svých inspiracích neortodoxní, dominují zde představitelé umění 19. století. Zdaleka se nejedná jen o příklady z výtvarného umění, stejně významnou roli hraje i hudba a literatura, zejména pak poezie.
14. 2. 2025 – 15. 6. 2025 FRANTA / Jízdárna Pražského hradu

FRANTA, Jacqueline, 1965, 73×60, / Foto se svolením umělce
Franta, vlastním jménem František Mertl (nar. 1930), patří k výrazným představitelům figurativní malby. Rodák z Třebíče a absolvent Akademie výtvarných umění v Praze žije od roku 1958 v jižní Francii, kde přijal umělecké jméno Franta. Zpřetrhané vztahy s Československem však obnovil již na přelomu 60. a 70. let, kdy se prosadil v Paříži a kdy byl jeho obraz zakoupen do sbírky Národní galerie v Praze. Pro širší české publikum ovšem jeho tvorba, v jejímž centru stojí lidská figura a vztah člověka ke světu, zůstává přes řadu realizovaných výstav málo známá.
15. 02. 2025 – 01. 06. 2025 JOSEF SUDEK: PERIFERIE / Galerie Josefa Sudka
1. 3. – 17. 5. Stvoření – Mýtus – Umění / HYB4 Galerie
Společný projekt Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty UK a Galerie Kampusu Hybernská propojuje staroegyptské texty a současné výtvarné umění. Projekt vedený docentem Jiřím Janákem navazuje na výzkum staroegyptského náboženství a vychází z nových překladů a interpretací původních pramenů.
Mezi umělci zapojenými do projektu jsou Karíma Al-Mukhtarová, Jan Bažant, Daniel Balabán, Radka Bodzewicz, Veronika Holcová, Ditta Jiříčková, Lenka Jirková Táborská, Alžběta Josefy, Lída Kejmarová, Svatopluk Klimeš, Petr Košárek, Jan Kuntoš, Martin Mainer, Silvie Milková, Petr Nikl, Marian Palla, Karolína Rossí, Miloš Šejn, Robert Smolík, Pavel Skrott, Aleš Svoboda, Tereza Šrámková, Zdeněk Trs, Martin Zetová.
2. 7. 2024 – 1. 6. 2026 František Bílek: Cesta k Předsíni chrámové / Bílkova vila
Výstava představuje ranou tvorbu secesního symbolisty Františka Bílka. Sochařská díla, kresby, grafiky, autorské knihy a texty té doby zprostředkovávají Bílkovu osobitou interpretací křesťanství, jejímž základem je spirituální mystický svět symbolů a alegorií. Klíčem k porozumění jsou dvě zásadní Bílkovy autorské knihy z této doby – Stavba budoucího chrámu v nás (1908) a Cesta (1909).
V Praze můžete vidět muraly na Smíchově, V Karlíně nebo také v Holešovicích a ve Vršovicích.