Anketa o módě a stylu: Herečka Anna Lucie Schollerová a kadeřník Jirka Prágr

foto Natálie Pěgřímková
foto Natálie Pěgřímková
Anna Lucie Schollerová (25) se věnuje divadelnímu a filmovému herectví – objevila se v pohádce Pravý rytíř, seriálu Modrý kód, v První republice i v Ulici. V divadle ji můžete vidět v Čekání na Mickey Rourka.
 
Jirka Prágr (25) studoval kadeřnickou školu v Brně a následně dva roky pracoval a trénoval v Praze. Poté odletěl do londýnské Toni&Guy Hairdressing Academy a v Londýně absolvoval ještě další stáže, nyní působí v Praze v Bomtonu.
 
 
Vaše definice módy a stylu?
Anna: Je to pro mě jedna z možností sebeprezentace. V dnešní době se dá opravdu nosit a kombinovat všechno se vším. Vintage kousek z 90.let spolu s luxusní kabelkou pro mě vytvoří skvělý outfit. Na toto je v módním světě dle mého názoru expertka italská fashion bloggerka Chiara Ferragni, která je i pro mě velkou inspirací. Poukazuje zejména na to, že když je člověk sám sebou a spokojený, sluší mu takřka cokoli a s tím se naprosto ztotožňuji.
Jirka: Pro mě je to to první, čeho si na mně okolí všimne a jak se prezentuji ještě dříve než svou prací. Našel jsem si už ustálené kombinace, o kterých vím, že se v nich cítím skvěle. Tenisky Vans jsou pro mě naprostý základ, který doplňuji tričkem bez potisku, u kterého je pro mě zásadní gramáž a hlavně kvalita. U kalhot preferuji slim střihy a černou barvu. Obecně si myslím, že je mnoho lidí má trochu problém s tím, že chtějí být tak moc jiní, až jsou vlastně stejní, proto je nejlepší řídit se vlastním pocitem. Buď se mi to líbí a cítím se dobře, nebo ne. Když ne, tak nebrat.
Co máte nejraději na své práci?
Anna: Herectví je krásná práce sama o sobě. Předávám skrze ni lidem radost, svou momentální náladu, emoce a všechno co v tu chvíli na jevišti cítím a prožívám. Je to psychicky i fyzicky náročné a mladý herec to rozhodně nemá jednoduché. Důležitá je v životě i při tomto zaměstnání pokora, vytrvalost a láska. Jsem šťastná, že jsem měla to štěstí a dělám práci, o které jsem vždy snila a která mě stoprocentně naplňuje.
Jirka: To, že můžu dělat, co mě naplňuje a baví, a také to, že se při své práci setkávám s velmi zajímavými lidmi, kteří jsou na začátku mými klienty a po nějaké době se z nás stávají přátelé. Když pak přijdou do salonu, je to spíše setkání přátel. To mi přijde naprosto skvělé.

foto Zuzana Panská

Jak si dobíjíte baterky? 
Anna: Zatím moje tělo až tolik dobíjet nepotřebuje:) , ale vždy se cítím paradoxně nejvíce „dobitá“ právě při práci. Jirka mi často říká, že mám v sobě strašně moc energie a jsem velmi impulzivní. Myslím, že to jde ruku v ruce s mým povoláním a také tím, že mám z jedné strany jihovýchodní kořeny. Pokud bych ale měla říct, kde si opravdu odpočinu, tak je to u moře. Miluji Itálii a italský životní styl, který je mi velmi blízký.
Jirka: Knížkou, poslechem hudby a vařením. Umím si představit, že volno strávím tímto způsobem. Relax je pro mě ale také i fitko, do kterého poslední dobou chodím několikrát týdně. Při fyzické zátěží si paradoxně odpočinu a vyčistím si i hlavu. Svůj volný čas samozřejmě také moc rád trávím se svou přítelkyní Aničkou.
Co vás zaručeně potěší?
Anna: Květiny! Vždycky mi také udělá radost zpětná vazba od diváků, co se přišli podívat na představení, či od lidí, kteří mě viděli kdekoli hrát a líbilo se jim to. Nemohu opomenout i zdánlivé maličkosti, které ve výsledku dělají hrozně moc, a to je třeba když mi Jirka ráno řekne, že mi to sluší. To se tak krásně poslouchá! 🙂
Jirka: Pozitivní feedback na moji práci je pro mě vždycky něco jako ocenění. Když se klient rád vrací, beru to jako impuls, že je všechno, jak má být. Důležité ale také je umět tu radost předávat dál.
Váš tip, co dělat proti šedi? 
Anna: Souhlasím s Jirkou, že boření zajetých konvencí a přijetí svojí vlastní osoby a toho, kdo vlastně jsme. Velkou inspirací je v tomto pro mě také moje maminka, která je akademická malířka a odmalička nám šila oblečení, které bylo nádherné a originální. Bohužel jako malé dítě jsem to neocenila tak jako teď. Když mi totiž ušije něco „na míru“, je to pro mě nejvíc! A od srdce.
Jirka: Domnívám se, že je dobré v dnešní době trochu bourat roky zajeté konvence. Spousta lidí má zafixováno, že například kadeřník musí mít zákonitě zženštělá gesta a tak, ale taková doba je už dávno pryč. Takže moje odpověď je „bourat zajeté konvence“ a nebrat se moc vážně. 🙂

Comments

comments

Vyhledat