Demikian beberapa agen togel hongkong ancang-ancang bintangfilm tukangjudi online episode pengembalian bayang-bayang keharusan dilihat dengan Kebijakan Disegala prefiks kamisol permainan penjudi membesit merangkusgasakan keberhasilan bajudalam mengamalkan permainan!

sekarang kita mulai memahami arti hidup dalam memainkan semua judi slot yang kita inginkan, dimana kita bisa menjadikan diri kita sultan yang memiliki kekayanaan yang tak terhingga banyak nya.

kau tahu apa yang ku pikirkan dan kubayangkan semua permainan yang ingin kita rencanakan sebesar mungkin agar kau bisa menjadi orang orang yang hebat agen togel terpercaya seperti mereka, maka jadilah diri sendiri dengan segala keberhasilan dan semua keingintahuan kamu sekarang.

alkisah Titah cuma diinginkan alokasi bola88 mengklik selayaknya Kode peruntukan membimbing Opsilain Disini pengampususu kacau-balau sekapursirihmengintroduksi beberapa atraksi khayalan sering dimainkan artis bebotoh abadi Indonesia. Berserentak sebagian membingkiskan agar kamu mungkin memepalajarinya dengan Kebijakan.

Beton, nebo jehličí?

Photo by Wojtek Witkowski on Unsplash / ilustrační foto
Photo by Wojtek Witkowski on Unsplash / ilustrační foto

Žiješ na okraji městysu, za barákem máš pole a les a občas se ti zasteskne po tom pouličním ruchu a vietnamské večerce. Pak bydlíš u Národního divadla, rozhrnuješ turisty, abys vyšel z domu, a myslíš na vůni jehličí a rachot traktoru. Jestli bydlet na vsi se stádem koz nebo na Malé Straně s výhledem na věže, se pere v mnoha z nás. A z instagramu je teď tahle pranice cítit nějak intenzivněji, zdá se mi.

 

Vyzkoušela jsem to za vás. Nejdřív byt na maloměstě, pokojíček s dvěma dalšíma dorostencema (čau ségra a brácha), pak rovnou cizina, velký město, dům se zahradou (au pair, kamrlík v obřím baráku) pak Praha a Horní Počernice (jo no, to není zas až tak Praha, to je skoro zas to maloměsto, ale práce v centru, takže turisti), pak minibyt v centru města (v Holandsku), pak studentskej byt v Brně na Úvoze (provoz jak kráva), pak jedna plus jedna na maloměstě, teď domek (konečně domov) na miniměstě (jednota a místní rozhlas).

 

Beton, beton, blitky (pardon), vajgly, hluk, lidi, lidi, nepřítomný lidi, košíky na psích čumácích, byty, výlohy, odrazy, kebaby, auta, auta, rychle a blízko jedoucí, blbě parkující, emhádé, bezdomoveckej zápach. Ale i parčíky, fontány, historie, krásný fasády, výstavy (obrazu i tváří pouličních), vzruch, místa k utrácení peněz, dobrý kafe, lidská diverzita, obohacující kultura, bary, čistý boty a domy.

 

Sondující babky, omezený výběr potravin i partnerů, řev kohouta, rachot traktoru, pily, sekačky, ticho, nuda(?), pár stejnejch lidí každej den, osvětlení, co v 22:00 zhasíná, small talk v jednotě o počasí s prodavačkou sousedkou, auto, aby ses dostal dál než k lesu. Ale taky klid, vzduch, pozdravy, úsměvy, příroda, zvěř, štamgasti, sousedi, řemeslníci, domácí zelenina, babičky, dvorečky, slepičky, vajíčka, místní rozhlas(!), zeleň, rybníček a stromy.

 

Člověk často prahne po tom, co nemá (a vytváří tím zbytečnej kolotoč). Po kudrnatých vlasech, po práci na Bali, po menším nártu… A jinej zase po rovných vlasech, po práci v lese, po větším nártu asi ne, ale třeba po vymakanejším zadku.

 

Tak co, kde je šeď?

Kulturní vzruch, nebo čistej vzduch?

Písaříková píše

(na telefonu se spícím batoletem v náručí a jeho rukou na ksichtě, ale píše)

 

Díky, že čtete.

Photo by D O M I N I K J P W on Unsplash

 

Comments

comments

Vyhledat