Jaká je výstava Tim Burton: Návraty?
Mars útočí, foto Lukáš Král
Do 30. září probíhá v pražském Obecním domě výstava Tim Burton: Návraty. Světoznámý výtvarník a režisér svou tvorbu prezentuje v České republice po deseti letech od mimořádně navštěvované výstavy v Domě U Kamenného zvonu. Proč má cenu se k Burtonovi vracet?
expozice
Být „pouhým“ podivínem by kalifornskému rodákovi Timothy Walteru Burtonovi (1958) k mezinárodnímu kultovnímu renomé rozhodně nestačilo. Řada jeho fanoušků se táhne ze zapadlých koutů planety Země. Společné mají to, že se často bez vlastního přičinění vymykají mainstreamové společnosti a zavedeným pořádkům. Mají pocit, že jim nikdo nerozumí, nechce rozumět, že nikoho nezajímají.
Pod slupkou vyděděnců
Pod slupkou Burtonových „nepochopených vyděděnců“ se obnažují dramatické příběhy rodinných traumat, konzervativního nepochopení či odporu. „Vyděděnci“ mají v Burtonovi a jeho gotických postavičkách spojence, který se svými démony často bojuje právě tak, že se s nimi nebojí konfrontovat. A tak se jim vydávají všanc, každý vybaven vlastní paletou představivosti, která má nepřebernou škálu od nejtemnější černé po duhově pestrobarevnou.
Filmové loutky
Tim Burton: „Když nemáte moc přátel a nedružíte se, jste odpadlíkem, který jen tak pokukuje po věcech. Lidé vás nemají kam zařadit. Je to prapodivný druh svobody.“
Frankenweenie
Burtonova předchozí výstava v Domě U Kamenného zvonu před 10 lety rozhodně způsobila větší haló než ta letošní, což dává rozum. Byla první od oblíbeného autora, který ji osobně zahájil. V době jejího uvedení byl Burton mimořádně plodný, ačkoliv již v té době se v kulturní sféře hovořilo o opakování vlastních přístupů a nápadů.
Letošní Návraty v Obecním domě představují více z historické tvorby Tima Burtona, jeho skici z cest, deníkové záznamy, cenná první autorská videa. Fanoušci jeho loutek si přijdou na své díky zajímavé koncepci filmových výjevů ukrytých v bílých ocelových kopulích. Jako kdyby to Obecního domu přiletěli návštěvníci z filmu Mars útočí!
Zajímavé je na výstavě sledovat Burtonovy začátky, drobné kresby, dopis odeslaný do společnosti Walta Disneyho, ve kterém přikládá svou ilustrovanou knihu The Giant Zlig s příběhem pro děti. Burtonovi je v té době 18 let, editorku jeho práce zaujme, nikoliv však v takové míře, aby se slovutná společnost rozhodla ji publikovat.
Disneyův polibek smrti a úspěch Wednesday
Symbolická je právě Burtonova pozdější práce pro studio Walta Disneyho, kde začínal jako animátor (podílel se například na práci na vizuálně inovativním a působivém snímku Tron). Později pod hlavičkou Disneyho debutoval s vlastním krátkým snímkem Vincent (pocta herci hororových titulů Vincentu Priceovi), loutkovým celovečerákem Nightmare before Christmas a dalším do party, titulem Frankenweenie. Burton se u Disneyho vyčerpal v případě vlastní verze klasiky Dumbo, kterou dostal za úkol přetavit do hrané podoby. Disneyův polibek smrti Burton s výrazným úšklebkem přežil, před lety zaznamenal úspěch se seriálovou Wednesday (ze světa Addamsovy rodiny) a aktuálně si dál napravuje reputaci velmi dobře přijatým navázáním na osmdesátkovou klasiku Beetlejuice Beetlejuice.
Burton je svébytný autor, jehož jméno se mimořádně dobře prodává. Renomé mu zajistilo hlavně filmové médium. Ve výsledku je na něj ale třeba pohlížet podobně jako na tuzemského Jana Švankmajera, který se za filmaře nikdy nepovažoval, toto médium nicméně dlouho využíval pro své surrealistické a výtvarné způsoby vyjádření a šířil je mezi publikum audiovizuální epochy, která si stále výrazněji vynucuje naši pozornost.
Tvorba, gotika a terapie
Jistá povrchnost z přehršle Burtonových obrazů odradí ty, co se jen dívají na fasádu, ale ti, co tvorbu Burtona chtějí sledovat ze svých závažnějších důvodů (vlastní tvorba, láska ke gotice a dalším žánrům, výtvarné umění jako forma terapie), si na výstavě v Obecním domě rozhodně přijdou na své.
Původní ilustrace Střihorukého Edwarda
Burton zde dokazuje, že imaginace je bezbřehá, papír snese vše, ale velmi často se tato vize těžko v zamýšlené podobě dostává až na filmové plátno.
Na jednu stranu Burton asi až příliš obalil pestrobarevnými vrstvami ono prapůvodní trauma člověka tak, že ho mnozí v jeho díle pro samé divadlo, kabaret a grotesku už ani nezaznamenají. Ale je tam. Nejvíc ho pocítí pochopitelně ti, kteří se s ním chtě nechtě někdy v životě konfrontovali. To jsou Burtonovi spiklenci a „vyděděnci“.
Tim Burton: „Stojí za to bojovat za vlastní představy. Protože proč marnit život tím, že je budete plnit někomu druhému?“
Tim Burton: Návraty
Obecní dům, Praha 1
do 30. září 2024
Comments
