ALASKALASKA – Bees / londýnští konstruktéři a konstruktérky vyklidněnýho placatění se v mořskym groovu dokážou i sympaticky zahrozit. teda aspoň podprahově a hlavně formou plnotučný basový linky.
Alfa Mist – Mulago / ještě kus londýna, tentokrát u chlapíka, kterej se nejprve věnoval produkování rapu a grimu. následně ho to přestalo bavit a novou hranu našel ve hře na piano a preciznim jazzu, jenž zhusta prokládá trefnejma samplama. brzo ho tady máte v rámci mladí ladí jazz. jo a médiím zakazuje otázky ohledně hip hopu, tak bacha.
Anderson .Paak – Come Home (ft. André 3000) / po vlažnym přijetí loňský desky oxnard nám od rapu utíká taky chlapík s nejlepšíma zubama na scéně. novou a báječně soulovou venturu máte v deskách, tady je zatim citlivá degustačka se smrtícím featem tuhle andrého.
Big Thief – Cattails / jako kdyby se pod tim krásnym indiefolkem schovávala ještě jiná vrstva, možná úplně jinej svět. adrianne je bezesporu jednou z nejpozoruhodnějších písničkářek současnosti a tohle to jenom dokazuje. tajemný, krásný a možná i v tom všem malinko strašidelný. blízká setkání novýho druhu.
Dälek – Words Connect / tak jasně, tady známe potřebný procedury, co? veteráni hlukařskýho rapu vám ten kalich hořkosti stejnak nalejou bez optání. všichni ví, že na dně je pravda, tak prosím.
David Allred – Nature’s Course / zkuste si ten nejhlubší výdech, jakej zvládnete. toho hemžení, nestíhání a stresu je okolo hodně, že jo? tuhle david vám prej může pomoct se napojit na věčně klidnej přírodní rytmus. teda zpívá o tom. tak aspoň na zkoušku, co? přebráno sámo od josefa, ten ví jak na přírodu!
Dumbo Gets Mad – Makes You Fly / bambi doporučuje dumba! a tentokrát dumba ve formě psychpopové dvojice pocházející z italskýho regionu emilia-romagna. panečku a jak ta lehkost funguje! zkuste si prostě představit fúzi slunnýho diska, čistýho funku, sladkýho jazzu, chytlavýho popu a taneční psychedelie po australsku. to je zas dovolenka!
Hania Rani – Eden / zde máme od josefa vhled do současné moderní vážné hudby. míříme k polským sousedům, odkud právě tahle talentovaná klavíristka pochází. koneckonců citlivej úchop klapek působí líp než vobláček rajskýho plynu. nechte se omámit v půlce května na music infinity. deska přiložena.
Hatchie – Stay With Me / bacha doják! určitě víte, že nejosamocenějc se můžete cejtit právě uprostřed večírku ve vyprodanym klubu. třeba takový the xx o tom ví svý. tohe je podobnej sentiment, ale ještě tahanej skrz twin peaks estetiku se synťákovym nádechem underworld. přitom ale jde o holčičí dreampop z austrálie. jakmile se po půlce přidaj bicí, tak roztajete. za to ručim.
Inwards – Feelings Of Unreality / tuhle výtečnou nakřáple mnodulární zlomeninu do studny ponořila žofie. hodně zajímavej producent z brightonu a zvuk chladnej jako tamní vody narážející na dřevěný molo.
Jelani Blackman – Nobody’s Son / rao se s tim vůbec nezdržuje a přikládá pod kotel timhle kulometnym chlapíkem s nejhlubšim hlasem na západ od londýna. tuhej a až rituálně vysoustředěnej grime. buďte prosim vopatrný.
Jon Gurd – Now / dan posílá do placu fantasticky organickou a trpělivou klubovku jednoho vlasáče z londýna. mystický, křupavý a podtrhnutý tučnym kopákem. sasha a jeho last night on earth si ale umí vybrat.
Karyyn – EVER / na strastiplný cestě mezi aleppem a los angeles. na pomezí mezi písničkou a surovou elektronickou modlitbou. desku povinně, tohle je fakt skvělý.
KAZU – Salty / ano, je to TA kazu z blonde redhead. od ranných devadesátek do toho poprvé jde sólo. a je to moc dobře.
Kevin Abstract – Joy Ride / šéfik nejzábavnější rapovýho boybandu současnosti (brockhampton) už nám zase drze sóluje. tři dneska vyšlý skladby na ep arizona baby strašlivě vládnou. tumáte tu nejhravější. produkce pan antonoff. sbory, kytary, živý bicí, pseudodramec, pseudotrubky, řádnej autotune. hergot, lepší než tři kanystry libovolnýho kafe.
Kirin J Callinan – The Whole Of The Moon / nejtalentovanější nudista současný australský scény se po jedný z nejlepších desek roku 2017 vrací. tentokrát s předělávkou skladby od the waterboys z roku 1985. též užito ve filmu neplač pro mě. tak prosim.
Later – Show Me / rao vypíchl tuhle smyslovku od synthpopovýho dua, který neustále putuje mezi oslem a londýnem. výtečnej zpěv, 80s feel a milovníci jessie ware budou taky spokojený.
Loma – Half Silences / ano! loni v underdogs s výtečnou debutovou deskou a teď první singl z nadcházející. mimochodem je třeba říct, že za tu dobu se k fans kapely přihlásil i třeba takovej brian eno, ok? v tomhle tracku se můžete utopit. strašně krásně.
Louis Cole – Doing the Things / vrchní srandičkář z brainfeeder (thundercat: „no počkej!“) a koneckonců i váš oblíbenec. ve studni ho nacházim pravidelně, tak si něco z jeho posledního (částečně živýho) ípíčka dáme. divoký dechy, zakopávající bicí a svěží jednohubka. jazz pro unavený.
Lowly – children / ty jo. je strašně příjemný, když se někdo dokáže takhle rozpřáhnout a všechny škatulky při tom střemhlavym letu vodsekat. jo, můžete tomu říkat indiepopová písnička. ale takovej trhanej výstup po polovině skladby jsem dlouho neslyšel. velká věc. na osmitisícovku snadno a rychle. desku přikládám.
Marie Davidson – Work It (Soulwax Remix) / s překvapením jsem zjistil, že tenhle pracovitej trhák nebyl loni nasazenej. čerstvý přepracování od soulwax tomu ale dodalo důvod. mazejte makat na parket, vy vítězové.
Midnight Tenderness – Selva / z austrálie dovezla do singl studny opět žofie. ideální materiál pro vnímavý posluchače a starostlivý dje. balerickej kousek postavenej na analogově zakyselený base a bicí mašiny jako vytažený za vašeho oblíbenýho vintage shopu.
Operators – Faithless / kromě toho, že letos dan boeckner oživuje handsome furs (ovšem bez ex, ta by ho hnala!), tak vydává čerstvej singl se svojí synthpunkovou kapelou operators. není důvod mu nevěřit, je to zase čistá práce. jinak ho zas vidíme o prázdniných v mýtfáči, tak čau tam.
PJ Harvey – The Moth (ft. Lily James) / pýdžejka píše taky hudbu pro divadelní hry, víme? tahle míří přímo na west end. nazpívala jí to herečky lily james a je to teda citlivej kousek.
Priests – Jesus’ Son / cynismus a sarkasmus tak příjemně obepíná druhou desku těhle spasitelskejch post-punkerů z washingtonu. posuďte sami refrén: „i am jesus son / i’m young and dumb and full of cum“. album tu máte, hehe.
Prins Thomas – Feel the Love / norský disco už je ve výsledku samotná škatulka. v tomhle případě víc do klidu a tak nějak hřejivý. třeba dneska je venku fakt strašná kosa, tak co jako.
Saweetie – Trick / pozooooor, banger. rap sympatický dámy z kalifornie kope krutě. je třeba tou zemí tak trochu zatřást, no.
Sevdaliza – Darkest Hour / kde se vzal, tu se vzal poměrně subtilní a vlastně z písničkovýho hlediska docela tradiční track od naší oblíbený íránsko-holandský umělkyně. ale jak ta skladba krásně roste! ten přechod do tanečna v druhý polovině je hrozně plynulej a strašně efektivní.
Sinkane – Dépaysé / to je práce s elektrickou kytarou! výtečná kapela lidí ze všech koutů světa dává do kupy odyseu o tíze toho být imigrantem v současnym, mnohdy dost hnusnym, světě. řešením není hněv, ale přinést důkaz toho, že víc barev je mnohem víc, než prostá černá a bílá. a to se více než povedlo.
TENGGER – High / tak si přihodíme trochu toho new age z koreje, jo? tady máte putovní zvukomalbu jako víno. cesta nádhernou krajinou za doprovodu analogovejch kláves, vokálních samplů a zvonkoher. nesmírně poutavý.
The Drums – Brutalism / jonny pierce má čerstvě venku nejvíc našláplou, ale taky občas až strastiplně upřímnou desku brutalism. skvěle vám to osvětlí právě titulní track. celá nahrávka přiložena.
The Garden – Thy Mission (ft. Mac DeMarco) / tak ale přece nevynecháme nějakej ten rokec. to by nešlo. tuny vynervený energie lezou z novýho singlu, kde si zachraptěl i sám mac depohodlíčko.
The Lugubrious – Falling Leaves / tuhle progres elektro od josefa. na stránkách maj zaznamenanej pokřik „morfium pro vaše ucho!“. za omámenim tentokrát jedeme do švýcarskýho bernu. tsunami synťáků se tady valí jako kdyby sun glitters požil nikoliv morfium, ale kilo levnejch povzbuzováků. tohle živý elektro ale určitě lacině nezní.
The Mountain Goats – Sicilian Crest / brzy vyjde nová deska jedný z nejlíp vyprávějících kapel. těšim se hodně, už jenom proto, že ji produkoval nikdo jinej než pán smyčce owen pallett. jo a taky bude celá o zážitkách z počítačový hry. tak už ale.
The Tallest Man On Earth – I’m A Stranger Now / vysokej švéďák úplně jako tuhle bob dylanů. jednoduchej, ale moc moc působivej folk podanej s hrozně nakažlivou energií.
Triad God – Babe Don’t Go / doporučil tadyhle pan novinář vojta. sice o sobě chlapík říká, že je bohem zločinecký organizace, ale hudbu tvoří velejemnou. napůl kantonsky, napůl anglicky, ale hlavně s citem a v minimalistickym duchu současnýho rnb.
Wand – Rio Grande / tyhle zdánlivě poklidný kytary z los angeles to poslední dobou docela čeří. tady třeba připomenou radiohead z období in rainbows. postupně ale přece jenom na tom zkreslení přidávaj.
Yeasayer – Let Me Listen In On You / mistři v ohýbání umění do popu a popu v umění jsou zpátky! snad se to po nepříliš povedený desce amen & goodbye zase jednou povede. minimálně tenhle singl, za kterej by je mohl takovej ariel pink spokojeně poplácat po zádech, to vypadá moc dobře. až beatlesovská figura je na maděru rozsekána v manický mezihře, aby se vrátila v plný síle s dojemnými smyčci. jsme uhranutej.