Jak fungují současní farmáři? Stejně jako jejich předkové před stovkami let? Zemědělství není možná obor, který bychom si spojili se současnou technologickou revolucí, ale opak je pravdou. A Česko patří mezi ty státy, které jsou v digitalizaci zemědělství na evropské špičce. Je to i díky startupu Agdata, který ze své centrály v Přibyslavi zemědělcům pomáhá držet krok s dobou a vyvíjí inovativní řešení, díky kterým si můžeme dopřát chutnou mrkev nebo jablko. 

Jak to začalo

Bratři Jiří a Lukáš Musilové pochází ze zemědělského prostředí. Oba na rodinné farmě vyrůstali a u tohoto náročného řemesla zůstali. Společně s kamarádem Jiřím Jiráskem totiž před několika lety vybudovali startup Agdata, který se specializuje na digitalizaci zemědělství. Zjednodušeně to znamená, že máte díky různým senzorům či telematickým nástrojům přehled o tom, co se na farmě odehrává i když tam aktuálně nejste. Současný zemědělec se totiž potýká s tím, že nemá potřebnou pracovní sílu, musí být zároveň na poli i v kanceláři a ve volných chvílích, kterých se mu nedostává, by se měl věnovat nutné byrokracii, aby jeho farma mohla fungovat. Bratři Musilové v tomto prostředí vyrůstali, proto vědí přesně, co by farmářům mohlo pomoci. „Hrálo nám do karet, že Lukáš v oboru vystudoval a získal hluboké znalosti o řemeslu a já jsem vystudoval programátořinu. Řekli jsme si tedy, že zkusíme naše znalosti spojit a vytvořit  IT systém, který by mohl farmářům pomoci. Teď už to bude 5 let, co jsme se takto rozhodli a když se ohlédnu, tak musím říct, že to stálo za to,“ přibližuje Jiří Musil, CEO Agdata.

A co že to precizní zemědělství vlastně je?

Digitalizace zemědělství je jedním z nastupujících trendů mezi farmáři. Ve zkratce se jedná o využívání moderních technologií jako jsou GPS, dálkový průzkum země (DPZ) nebo senzorika. Tyto technologie slouží zemědělci k tomu, aby získal maximální množství informací o svém pozemku a mohl s nimi efektivně nakládat. V praxi to znamená, že traktor pozná, co k sobě má připojeno za valník, kolik přes den najedou kilometrů a kudy, u stromů v ovocném sadu se rosí čidlo sledující vlhkost nebo že do balíků slámy je zabodnutá dlouhá senzorová tyč. Ta každých pár centimetrů monitoruje teplotu, jejíž náhlý nárůst upozorní na možný výskyt škůdce či choroby, která může úrodu zničit. Zemědělec díky tomu ví, co se aktuálně na jeho farmě děje a může na to zavčasu reagovat.

Typicky se může jednat o napadení polními škůdci, které díky satelitním snímkům může být rychle rozpoznáno a lokalizováno. Nestane se tak například to, že farmář přijde na útok hrabošů v době, kdy má půlku úrody ztracenou. Dalšími výhodami jsou rovněž možnosti, jak individuálně nakládat s každým koutem vlastního pozemku díky znalostem rozdílností nebo efektivní aplikace hnojiv. Do půdy tedy na každý metr čtvereční putuje pouze ten mix látek, jaký je potřeba a hnojí se v té nejmenší možné míře.

To vše díky moderní technice, která pracuje pro farmáře. Samotný zemědělec pak může vše sledovat na mobilu či tabletu, kam se mu všechny informace zasílají. 

Senzor ví, co je třeba

Samotná digitalizace farmy je komplexní záležitost. V podstatě se jedná o navzájem provázané procesy, které do jisté míry mohou chod farmy automatizovat. Například již zmíněné listové senzory neustále monitorují vlhkost listů na dané konkrétní plodině. Pokud je vlhkost nižší než předem stanovená limitní hodnota, tak senzor vydá pokyn systému a ten může spustit zavlažování. Technika má zkrátka před zaneprázdněným farmářem náskok a značně mu usnadňuje práci. To se může týkat i sklizené úrody, která je monitorována a pokud je teplota v silu větší, než je únosné, tak informuje farmáře na jeho chytrém telefonu či tabletu, aby kontrolu zkontroloval a zareagoval podle potřeby. Riziko zplesnivění tak rapidně klesá. Tyto nástroje pomáhají farmářovi s úkony, které by musel jinak kontrolovat sám a díky tomu se může věnovat jiné práci. „Náš systém zvládá připravovat podklady pro administrativu a farmář jen vyplní několik málo kolonek. Podklady pak předá příslušnému úřadu. Stejně to funguje i s žádostmi o dotace. Agdata jsou často neviditelným pomocníkem, který zastane práci tam, kde farmář potřebuje,“ dodává Jiří Musil. 

Telematika coby hlídač

Digitalizace má rovněž vliv na takové věci jako jsou pohonné hmoty. Díky inteligentní GPS má farmář možnost sledovat, kde se přesně nachází jeho mechanické pojezdy jako jsou traktory či kombajny. Ve spolupráci se satelitním snímkováním a průzkumu terénu je dokonce možné vypočítat optimální trasování strojů, které pomáhá šetřit finance za benzín či naftu. Díky chytrému trasování může zemědělec například lépe hnojit, k čemuž mu pomáhají půdní sondy a satelitní snímky. Dusíkatá hnojiva tak mohou být díky navádění aplikována efektivně a nehrozí tak, že farmář svou půdu znehodnotí tím, že použije až moc hnojiva. Díky tomu může vypěstovat lepší potraviny a zároveň také šetří peněženku. “Máme vyzkoušeno, že při takzvané variabilní aplikaci dusíkatých hnojiv farmář ušetří až třetinu nákladů,” dodává Musil. A to se počítá.

Po farmách nadešel čas i na monitoring ovzduší

Zakladatelé Agdat v letošním roce spustili další projekt s názvem Agdata City. Inteligentní senzory jsou totiž využitelné i ve městech. Meteostanice s citlivými senzory mohou monitorovat stav prachových částic v ovzduší a vedení města má přesné a aktuální informace o tom, jaký vzduch lidé dýchají. Například ve spolupráci se službou Mobilní Rozhlas má velké množství obyvatel v dané lokalitě přehled o tom, zda mají kupříkladu větrat či nikoliv. Tuto službu oceňují i ředitelé mateřských škol, kteří vědí, zda mohou jít s dětmi ven či nikoli. „Pilotně jsme projekt testovali ve Slezsku a na Moravě v okolí dálnice D1, tedy v místech, kde se prachové částice vyskytují častěji a místní obyvatele trápí, což se odráží například na respiračních potížích. Projekt se nám osvědčil a nyní pracujeme na tom, abychom meteostanicemi osadili co nejvíce měst a obcí, kde mají s kvalitou ovzduší problém. Typicky se jedná o města, která jsou poblíž továren či dolů, nejčastěji v Moravskoslezském a Ústeckém kraji,“ uzavírá Musil. 

Jaký je výhled do budoucna? 

Vzhledem k tomu, jaký krok urazil startup Agdata, kdy se z garážového projektu stal lídr v oblasti technologické pomoci farmářům, můžeme jen spekulovat, jak bude vypadat zemědělství a potravinářství třeba za deset či patnáct let. Můžeme například očekávat nárůst zájmu mladých lidí, kteří díky moderním technologiím zkusí toto náročné řemeslo oživit a navrátit mu zašlou slávu? Dočkáme se v blízké budoucnosti  toho, že v obchodě budeme mít přesnou informaci o tom, který farmář na jakém poli vypěstoval danou cibuli? Ještě před deseti lety se to po právu zdálo jako sci-fi, ale i díky lidem jsou bratři Musilové a Jiří Jirásko se toho možná v dohledné době skutečně dočkáme.

Comments

comments