Dvě nové výstavy v Muzeu umění Olomouc

– Oltář z Lubiny, Zvěstování Panně Marii, ŘKF Kopřivnice
– Oltář z Lubiny, Zvěstování Panně Marii, ŘKF Kopřivnice

Muzeum umění Olomouc v Arcidiecézním muzeu zahajuje 17. října dvě výstavy – Oltář z Lubiny a Za chrám, město a vlast II.

 

V případě Oltáře z Lubiny se jedná o tzv. restaurátorskou výstavu – čtyři středověké oboustranné deskové obrazy, které se spíše náhodou ocitly v rukou odborníků, měla dva roky v péči restaurátorka Romana Balcarová. K výstavě vychází také katalog.

Navštívení Panny Marie – před restaurátorským zásahem

Výstavu Za chrám město a vlast, která pojednává o barokním velmožovi, sběrateli a staviteli, olomouckém biskupovi Karlu II. z Lichtensteinu-Castelcorna, mohli již návštěvníci vidět do konce září. Nyní ji autoři doplnili o informace a dokumenty týkající se jeho architektů a staveb – tato část výstavy byla původně na zámku v Kroměříži.

Navštívení Panny Marie – detail hlavy Panny Marie, razantní nasvícení

Skrytý poklad ze sakristie připomene umění středověkých malířů

TISKOVÁ ZPRÁVA | 17. 10. 2019

Navštívení Panny Marie – stav tmelení v průběhu oprav

VÝSTAVA | Oltář z Lubiny. Restaurování 2014–2016
VERNISÁŽ | 17. 10. 2019 v 18.30
TRVÁNÍ DO | 12. 1. 2019
MÍSTO | Arcidiecézní muzeum Olomouc
KURÁTORKA | Jana Hrbáčová
GRAFICKÉ ŘEŠENÍ | Vladimír Vaca
TEXTY | Romana Balcarová, Jana Hrbáčová
RESTAUROVÁNÍ | Romana Balcarová
PŘEKLAD | Adéla Horáková, Daniel Řezníček
ZAPŮJČITEL | Římskokatolická farnost Lubina

Středověkých deskových obrazů se v České republice mnoho nedochovalo,
a proto byl objev z roku 2014 v sakristii farního kostela v Kopřivnici skutečně velkým svátkem. Pečlivě zabalená díla, o nichž historikové umění neměli žádné povědomí, byla totiž dokladem pozdně gotické slezské malby. Dva roky byla
v péči restaurátorů a od 17. října 2019 je zájemci mohou vidět na výstavě Oltář z Lubiny | Restaurování 2014–2016 v Arcidiecézním muzeu Olomouc. 

„V roce 2014 nás kontaktoval lubinský rodák, historik Tomáš Sedoník s informací, že v Kopřivnici má pan farář několik středověkých obrazů, pro které nemá
v kostele využití, a že by jim jistě bylo nejlépe někde v muzeu. Ihned jsme se tam vypravili a na místě zjistili, že tato výpůjčka bude rozhodně stát za to,“ líčí tehdejší dění autorka výstavy Jana Hrbáčová.

V kostele spatřila společně s kolegy čtyři pozdně gotické oboustranně malované desky s mariánskými náměty, které pocházejí z někdejšího kostela sv. Ondřeje ve Větřkovicích (dnes kostel sv. Václava v Lubině). Na jedné straně křídel oltáře z Lubiny jsou vyobrazeny radosti Panny Marie a na druhé Mariiny bolesti. „Gotický oltář si musíme představit jako otevírací skříň s křídly, přičemž ve všední dny býval zavřený a lidé v kostele viděli jen vnější stranu obrazů, zatímco o nedělích a svátcích se oltář otevíral a vystavoval na odiv vnitřní stranu desek a také centrální část, která se ovšem u lubinského oltáře nedochovala,“ říká Hrbáčová 

Sváteční (vnitřní) strana představuje Zvěstování Panně Marii, Navštívení Panny Marie, Narození Krista a Klanění tří králů. Na všední (vnější) straně se nachází Útěk do Egypta, Dvanáctiletý Ježíš v chrámu, Panna Maria Bolestná a Panna Maria tká Kristovo roucho. „Ten posledně uvedený námět je velmi vzácný, vyskytuje se zcela výjimečně,“ zdůrazňuje.

Dva autoři, oheň a přemalby

Malby jednotlivých stran oltáře jsou dílem dvou malířů. „To je na první pohled patrné ze stylu malby. Malíř sváteční strany, která působí tradičnějším dojmem, pracoval s vrstvením jednotlivých průzračných barevných tónů na bílou plochu křídového podkladu, kde poté optickým sečtením jednotlivých tónů vznikl zářivý kolorit, typický pro období vrcholného středověku. Používal přitom přírodní pigmenty jako azurit, malachit, rumělku a olovnatou bělobu,“ vysvětluje kurátorka. Druhý malíř, který zdobil všední stranu křídel, míchal barvy na paletě a maloval přímo výsledným odstínem. Modelaci pak dokončoval spíše kresebně za pomoci tmavé linky. 

Oltářní křídla byla těžce poškozena ohněm a nesla stopy několika přemaleb, přičemž ta nejrozsáhlejší pocházela z 19. století. „Barevné vrstvy se drolily a hrozilo jejich opadávání, a proto jsme po dohodě s římskokatolickou farností Kopřivnice a ostravsko-opavským biskupstvím přistoupili k restaurování oltáře, kterého se ujala opavská restaurátorka Romana Balcarová. Byla to velmi náročná práce trvající dva roky, protože samotné dřevěné desky, na nichž je malba nanesena, byly rozklížené, malba nebyla stabilní a její povrch na mnoha místech narušovaly kusy tmelu vyplňující vypadlá místa,“ popisuje Hrbáčová.

Oltář z Lubiny je od roku 2016 ve stálé expozici Arcidiecézního muzea Olomouc, kde jsou desky v závěsných kovaných rámech. Otáčení obrazů provádí kurátorka v souladu s liturgickým rokem. Výstava se tedy odehraje ve stálé expozici a budou ji doprovázet textové a obrazové panely popisující nejen historii oltáře, ale především proces jeho restaurování.

 

Publikace

K výstavě vychází také osmdesátistránkový katalog, kde Jana Hrbáčová poodhaluje původ oltáře a přibližují jeho ikonografii. Antonín Kalous začleňuje dílo do historických souvislostí. Restaurátorka Romana Balcarová pak popisuje postup prací na obnově deskových obrazů, a to včetně bohaté obrazové dokumentace.

 

 

Oltář z Lubiny, Navštívení Panny Marie, ŘKF Kopřivnice (po restaurování)

 

Comments

comments

Vyhledat