Khoiba pokřtí nové album Vertical Urgencies v MeetFactory
Khoiba (Foto Adéla Havelková)
Nové album Vertical Urgencies se dostává pod povrch, odemyká emoce a reakce, které byly zavřené pod pokličkou. Khoiba jim dává volný průběh a využívá je v novince ku svému prospěchu.
„Vertikalita je motiv, který se objevuje takřka v každé písni na desce,“ vysvětluje Ema Brabcová. „Představuju si procesy, co mají vertikální povahu a jsou naléhavé. Jsou to ty tělesné, které si asi každý dokáže představit, anebo ty netělesné – z podvědomí do vědomí, zaplavení emocemi, náhlé zamrznutí…“
Zárodky alba začaly vznikat již v roce 2019 a to krátce po vydání předchozího alba v létě na chatě v Brdech. Přestože pandemie práci přerušila, přetržení jim oběma dalo šanci vyrůst. Filip měl v mezičase napilno se svým v pořadí druhým sólovým albem Unbelievable Friendship a Ema zase začala více experimentovat s krabičkami a loopery. Když se tedy pak na podzim 2021 znovu potkali s tím, že budou ve společné tvorbě pokračovat, byla vize o novém albu daleko jasnější. „Potřeboval jsem naplnit nějakou svoji představu o hudebním a zvukovém směřování. V mezičase mezi deskami jsme vydali singl Soklosar, který nějak jako kdyby otevřel nová dvířka vnímání,“ říká Filip Míšek. „Pro mě se dost změnilo to, že jsem se začala více zaměřovat na službu té které písničce. Že ta věc prostě neslouží mně, ale já jí. Tahle změna přístupu leccos změnila, zdá se to banální, ale je za tím taky dost dlouhý proces,“ doplňuje Brabcová.
„I thought I had an idea / It left me after a while / Who would remember it? / It is simply gone for now, / but the scent is on my mind / and I can barely get over it,“ zpívá Brabcová v úvodní skladbě Console in Me. Je o prchavosti nápadů a náhlých prozření, která se snadno vytrácí a ačkoli je člověk v prvním okamžiku považuje za důležité, rychle mizí, ale přesto po nich jistá chuť může zůstat už navždy. Podobných okamžiků nepopsatelnosti a nevyslovitelnosti jsou Vertical Urgencies plné. Deska se završuje pro Khoibu až netypicky popovou skladbou Come Back. „Celá deska je vlastně něžná, kdo by to byl řekl,“ směje se Brabcová.
Plnému odevzdání se intuici odpovídá i přístup ke zpěvu a jeho proměnlivost napříč písněmi. „Přišla jsem na to, že hlas neovládám, ale že mnou vlastně spíš prochází. Já si pak musím jakoby počkat na ten správný výraz, někdy je to dost frustrující.“ Vysvětluje Brabcová proces, na nějž se v Khoibě naladila a který je možný jen díky velké důvěře, která panuje v tomto – jak s nadsázkou oba říkají – hudebním manželství. „Mně se moc líbí, že Filip vlastně dělá takový nekorektní věci v aranžích a zvuku, ale on ví, jak to ukočírovat a zároveň furt testuje hranice. Mému hlasu je v tom dobře.“ Vytvářejí si tak svůj společný svět, který neustále rozšiřují. A jak Filip trefně doplňuje: „Khoiba je jazyk, kterým se my dva dorozumíváme.“
Dvojice Ema Brabcová a Filip Míšek, pro níž je charakteristické introvertní a citové písničkářství, začala pod jménem Khoiba tvořit v roce 2002 a do roku 2008 společně natočili alba Nice Traps a Mellow Drama. Na scénu se po pauze vrátili v roce 2019 s albem Khoiba, na nějž nyní navazuje v pořadí čtvrtá deska Vertical Urgencies. Tu Khoiba pokřtí 19. dubna v pražském klubu MeetFactory.
Videoklip Khoiba – Vertical Urgencies na youtube
Comments
