Klára Haunerová, Institut módní tvorby: lidi se více zajímají o udržitelnost

Klára Haunerová je zakladatelka Institutu módní tvorby. IMT vznikl díky její vlastní negativní zkušenosti a zklamání při založení módní značky, kdy znalosti nabyté studiem klasické umělecké školy nebyly dostatečné pro rozvoj plnohodnotného podnikání. Rozhodla se proto jít vlastní cestou a založit školu, která poskytne komplexní vzdělávání propojující klasickou návrhařinu a šití s hodinami marketingu a vedením značky.

Institut módní tvorby jste otevřela před 10 lety. Kam se za tu dobu posunul?

Těch 10 let znamená veliký posun. Když jsem vstupovala na trh s Institutem, který bude poskytovat kurzy šití a oděvního designu, byl to obrovský boom. Neměla jsem konkurenci a na naše kurzy se čekalo klidně půl roku, protože kapacita byla naplněna a zájemců bylo hodně. Dneska mám kolem sebe více konkurentů a přeci jen musím být hodně inovativní, aby mě konkurence nepředběhla.

Pozorujete změnu i v rámci oděvního trhu obecně? Kam směřuje?

Ano, podobně je to i  s oděvním trhem. Před těmi 10 lety si nepamatuji, že by se lidé nějak více zajímali o udržitelnou módu a součástí kolekcí návrhářů by byla udržitelnost. Dneska je to přitom věc, bez které návrháři nemůžou fungovat. Udržitelnost už není jenom trend, ale přirozená součást jejich identity značky. A v tom já vidím určitě největší posun. Nejen posun ze strany návrhářů a korporátů, kdy nové kolekce vznikají s ohledem na dopady na životní prostředí, ale i ze strany spotřebitelů, kdy přemýšlejí mnohem více o tom, co si kupují a proč a snaží se být více zodpovědní. Možná v tom hraje větší roli i korona a celá pandemie, ale v takovém případě to znamená, že i to špatné je pro něco dobré. Jak významná změna to bude z dlouhodobého hlediska, to ještě uvidíme.

Vycházíte při vedení IMT ze svých zkušeností s prodejem vlastní značky? Proč jste se ji nakonec rozhodla opustit a věnovat se jen výuce?

Když jsem založila svou značku Clarisse, ještě jsem studovala a byla velmi mladá a nezkušená. A protože jsem si myslela, že to, co mi řekli na škole, mi bude stačit, jednoho dne jsem dostala chuť to zkusit a velmi intenzivně jsem se věnovala své nové kolekci, kterou jsem, jak jinak než měla v plánu prodat a z toho výdělku ušít novou kolekci a pořád dokola… dávalo mi to smysl. Jenže ono to nebylo tak lehké, jak to vypadalo a nakonec jsem v kolekci utopila více jak čtvrt milionu korun, včetně toho, že jsem investovala do e-shopu a všech těch věcí kolem. Došlo mi pak, že vlastně nevím ještě vůbec nic.

A to vás posunulo?

Začala jsem přemýšlet o tom, co jsem udělala špatně. A tak jsem se rozjela do zahraničí – konkrétně do Milána a následně do Londýna a tam jsem teprve s otevřenou pusou koukala, co se děje a kolik toho nevím. Došla jsem k závěru, že jsem na úplném začátku a na škole v Čechách jsem se naučila jen pěkně šít a prezentovat své školní kolekce před porotou. Jenže to nestačilo a tehdá v Londýně mi to došlo. Proto jsem se přihlásila na další a další kurzy fashion marketingu a managementu a učila se další roky to, co mi chybělo. A když jsem měla pocit, že už toho vím docela hodně, řekla jsem si, že je škoda to neposlat dál, a tak jsem začala pomáhat novým značkám uplatnit se na trhu a tím se to celé spustilo. Nakonec jsem místo navrhování nových kolekcí začala radit českým návrhářům jak na to, aby neudělali stejnou chybu jako já na samém počátku. A z toho pak vznikla má vlastní škola, tedy dneska Institut módní tvorby v Praze na Vinohradech. Paradoxem je, že na svoou značku už jsem neměla nikdy čas a další kolekce už jsem tedy nevytvořila. A nelituji.

Své zkušenosti jste předávala studentům nejdřív jen vy osobně, postupně se k vám přidali další vyučující. Koho můžeme na vašich hodinách potkat?

Naším Institutem prošla za 10 let řada zvučných návrhářských es, kteří se přímo podílejí na nové generaci módních návrhářů. Možná všechny překvapí, že u nás začínal Pavel Berky (top 3 Master Chef, značka Pavel Berky). Na začátku se mnou byla skvělá Dita Krupicová, která vede kurzy šití a praktické výuky dodnes a je expertkou na modelace střihů. Té si za těch 10 let nesmírně vážím, protože se mnou zažila vše od úplného počátku. V ateliéru se dále můžete potkat s Antonínem Soukupem (LAFORMELA), Žil Vostálovou (GizmoLab – specializace na digitální navrhování), Martinem Havlem, Michaelou Čapkovou, Matějem Pardusem, Sabinou Rich (kurzy tenisek a sandálů), Janem Smejkalem (nová návrhářská generace), nebo například s Barborou Míkovou, která je expertkou na český oděvní trh.

A přijdou si u vás na své jen odborníci a budoucí návrháři, nebo jsou vaše kurzy vhodné také pro laiky se zájmem o módu?

Snažíme se mít takovou nabídku, aby si vybral naprostý lajk i profesionál v oboru. Kompletní seznam kurzů dosahuje k číslu třicet, ale vždy záleží na konkrétním období – například léto / zima nebo na momentální poptávce a o co je nejvíc zájem. Taky nemáme tak veliké prostory a pro zachování individuálního přístupu k nám na výuku vždy chodí max 5 studentů, a tak se řada seminářů a workshopů střídá, protože máme jednu učebnu. Tím ale kurzy a semináře nabývají na exkluzivitě, protože se tak často neopakují a do toho vymýšlíme nové a nové věci.

Jaké hlavní poslání by si absolventi vašich seminářů měli z hodin odnést?

Především kvalitní a komplexní vzdělání v oboru. Snažím se o maximální profesionální přístup ze stran našich lektorů. Každý náš lektor je pečlivě vybírán s ohledem na vlastní zkušenosti a schopnosti vyučovat. Často se nám stávalo, že při výběrovém řízení nás ohromil návrhář svou tvorbou a svou mediální popularitou, ale při výuce to nefungovalo. Být dobrým lektorem není snadné a né každý návrhář to zvládne. Studenti se tak potkávají skutečně s těma nejlepšíma.

Daří se vám udržet Institut v chodu i přes současná opatření? Jak hodiny probíhají a nepřijdou studenti o něco?

Současná opatření a nařízení vlády nás postihlo značně, protože máme stejně jako ostatní služby zavřeno a to už dlouho bez vidiny toho, kdy zase můžeme otevřít. Ale to bychom nebyli my, abychom něco nevymysleli. Díky tomu jsme byli doslova donuceni vylepšit naše online prostředí, zjednodušit nákupy na našem webu a připravit řadu online seminářů a workshopů. Teorie jede v online prostředí a na praxi si holt studenti musí ještě počkat. Ta nahradit nejde. A i kdybychom se ji snažili jaksi zprostředkovat skrze obrazovku, lidé by o to neměli zájem. Raději počkají, až se situace uklidní a oni se navrátí k nám do ateliéru a budou moci tvořit pod dohledem těch nejlepších lektorů a odborníků z praxe. Tedy krom teorie, praktická výuka momentálně stojí… Dohánět to budeme minimálně půl roku a studenti, kteří k nám nastoupili na půlroční kurz BASIC, mají studium už teď protáhnuté na rok.

A jak to zvládáte vy osobně? Jste vášnivá cestovatelka, musí to pro vás být také náročné…

Tak já to beru tak, že jsme v tom všichni a je to kolektivní problém a hned mi to přijde o něco snazší. Kdybych nemohla cestovat jenom já, tak bych asi šťastná nebyla a děsně bych nadávala, proč zrovna já, ale takhle vím, že si nemůžu stěžovat, protože jsme v tom všichni. Proto se snažím soustředit na ty činnosti, které jdou a díky celé pandemii jsem například dopsala svou knihu, která by za normálních okolností nemohla vzniknout, protože bych si na ni, jak se znám, nenašla čas. A to je skvělý.

Dva roky zpátky jste se podílela na knize Fashion management a také jste vydala  svou vlastní knihu Méně mít, více žít, která se zabývá minimalismem v běžném životě. Jak jste se dostala od typicky spotřebního myšlení v módě k pomalému a udržitelnému minimalismu?

Často slýchávám, že to nejde dohromady – móda a módní průmysl a minimalismus. Ale já říkám, že to není pravda, protože udržitelnost  souvisí s minimalismem a já studenty už řadu let učím změně – přistupovat k módě zodpovědně a zamýšlet se nad stopou, kterou zanecháváme. Proto mladé návrháře učíme správnému přístupu tak, aby vnímali potřebnost etiky ve své tvorbě a tvořili zodpovědně s ohledem na životní prostředí. A spotřebitele zas učím nový přístup k nakupování – více se rozmýšlet nad tím, co nakupují a i to, jak správně se oblečení zbavovat. A pak je tu velmi trendový minimalistický šatník a to, jak má vypadat a proč nemusíme mít doma tolik oblečení a paradoxně budeme spokojenější, protože ty věci se dobře kombinují. Takže spojitost je tam velká. Každopádně kniha Méně mít, Více žít je o celkové transformaci – včetně té osobnostní a tak minimalizovat můžeme řadu věcí i vztahů nebo např. minimalizovat digitální obsah.

Promítá se toto smýšlení také do hodin v Institutu? Učíte své žáky, jak se v rámci businessu a navrhování chovat udržitelně?

Dnes už je to přirozená součást programů u dlouhodobých kurzů, jako je BASIC nebo MEDIUM a všechny materiály, které v ateliéru používáme, jsou vyřazené z výroby a my tak pracujeme vlastně s odpadem, který ještě umíme zužitkovat a děláme z nich pracovní kalika a závěrečné práce. Troufám si říci, že to takhle děláme jako jediná instituce v Česku, ačkoliv na světových školách je to samozřejmost a původ materiálů je stěžejní informace.

Věnujete se dál psaní?

Teď mám aktuálně dopsáno a hrozně se těším, až to vyjde, protože je to zase něco úplně jiného. Kniha je o vztazích dnešní doby a vychází z mých zážitků, které doposud bavily jen mé přátele. A protože si myslím, že to ukáže dalším holkám, že i po třicítce je hledání lásky často nadlidský úkol a že v tom nejsou samy a je úplně jedno, jestli máte Institut módní tvorby, pracujete v kanceláři nebo pečete koláče. Hledání toho správného partnera je někdy nadlidská věc a někdy taky pořádná jízda a zábava. A o tom já píšu. Tak se těšte, jestli Teorie klavíru (tak se kniha bude jmenovat) opravdu existuje a jak to celé dopadne.

Web: www.institutmodnitvorby.cz

IG: https://www.instagram.com/institutmodnitvorby/

FB: https://www.facebook.com/institutmodnitvorby

Comments

comments