Minisalon v Nové Síni je znovuobjevením tvorby československých disidentů

6 prosince, 2022
Redakce
umění

Kurt Gebauer: Králíček / Foto archiv Nová Síň

Galerijní prostor funkcionalistické Nové Síně divákům znovu nabídl ojedinělý koncept projektu MINISALON. Projekt českých, moravských a slovenských výtvarných umělců, kteří ve své době neměli možnost tvorby, natož vystavování. Lidé, kteří tvorbu, kulturu a umění milovali, nebylo jim však umožněno se v této sféře realizovat.

Původní koncept projektu vznikl již v roce 1983, byl rozšířen a pojmenován Josefem Skalíkem rok poté, vystaven však až o skoro 10 let později. Projekt, který si kladl za cíl sjednotit utlačované umělce Československa, vystavit jejich tvorbu a ukázat zakázané umění veřejnosti. V době cenzury se výstavy stále častěji uchylovaly do soukromých prostor, na vesnice, či se neuskutečnily vůbec.

Adriena Šimotová: Vymezení bez možnosti přesáhnutí

Josef Skalík v rámci uměleckého undergroundového seskupení Jazzové sekce rozeslal 300 umělcům z Čech, Moravy a Slovenska stejný objekt s totožným zadáním. Krabičku o rozměrech 15 x 15 x 15 cm se instrukcí vytvořit v rámci těchto rozměrů jakékoliv dílo s jakýmkoliv obsahem. Zadání skutečně splnilo na 84 % vyzvaných tvůrců. Vznikla spousta osobitých výtvorů, ze kterých vyzařovalo nadšení spolu s adrenalinem, se kterým se celá akce kvůli ilegálnosti musela potýkat. Ač bylo tedy Jazzovou sekcí nashromážděno na 244 krabiček, díla musela zůstat po zbytek 80. let uschována a zveřejnění se jim dostalo až v roce 1992 a to právě v prostorách Nové Síně v Praze.

V těch samých prostorách se se sborníkem krabiček mohli diváci setkat i nyní. Stejná výstava, stejné prostory, stejní tvůrci, jediné, co se změnilo je doba. Předtím nemožnost vystavovat, nyní tak trochu zapomnění ve shluku všemožných výstav probíhajících každým dnem.

Jediné, co je zajímalo, byla nutnost tvorby

Na celém konceptu výstavy je krásné, že nikomu z vystavovaných nezáleželo na tom, s kým, kde a kdy bude vystavovat. Jediné, co je zajímalo, byla nutnost tvorby. Tak se stalo, že na jednom místě můžeme vidět díla od uznávaných tvůrců jakými jsou Marian Palla, Ladislav Garaj, Zdeněk Sýkora, tak díla od neznámých. Stejný rámec, jiné přístupy. Jednoduché a přitom tak efektivní.

Ač bylo vystavení Minisalonu do počátku 90. let zakázáno, výstavě se dostalo celosvětového uznání. Oběhla celou zemi od USA, Francie, Belgie až po Indonesii, kde byla ceněna kreativní rozlišnost alternativní československé nezávislé kultury. V současnu Minisalon zapadl opět do zapomnění, pracuje se však na jeho znovuvzkříšení, o které se bude snažit dokument, který bude o Minisalonu pojednávat.

Foto v článku: archiv galerie Nová Síň