Mistři klasické hudby: Ludwig Van Beethoven

Stieler, Joseph Karl: Beethoven mit der Missa solemnis Ölgemälde, 1819
Stieler, Joseph Karl: Beethoven mit der Missa solemnis Ölgemälde, 1819

Kdo byli největší mistři klasiky? Jak žili, s čím bojovali? Jak souvisela hudební tvorba a historické milníky? Přečtěte si každý týden o jednom ze slavných skladatelů od renesance po 20. století. Díky spolupráci s nakladatelstvím Muzikus se celý následující rok (a ještě kousek navíc) můžete těšit na sérii profilů těch nejzásadnějších mistrů klasické hudby.

Děd Ludwiga van Beethovena, původem z Flander, se stal někdy kolem roku 1733 dvorním hudebníkem v Bonnu. Byl jím i skladatelův otec Johann a měl jím nejspíš být i Beethoven třetí generace, po dědovi Ludwig, pokřtěný 17. prosince 1770. Datum narození neznáme, což přináší problémy organizátorům jubilejních oslav. Johann van Beethoven by se svým nadaným synkem rád napodobil příklad rodiny Mozartovy a předvedl světu nové zázračné dítě; neváhal dokonce „z reklamních důvodů“ osmiletému chlapci při jeho prvním veřejném vystoupení ubrat dva roky. Malému Ludwigovi však hudba místo radosti přinesla dril a cholerické výbuchy na alkoholu závislého otce. Až bonnský dvorní varhaník Christian Gottlieb Neefe (1748 – 1798) dokáže Ludwigovu muzikálnost opravdu ocenit, věnovat se mu a poskytnout mu slušné kompoziční základy.

V roce 1787 navštívil Ludwig poprvé Vídeň, která se měla později stát jeho domovem. Císařovi Josefu II. zbývaly už jen tři roky života, vymoženosti jeho osvícené vlády však již zapustily kořeny. A jen čtyři roky života zbývaly Wolfgangu Amadeu Mozartovi, který tehdy o Beethovenovi prohlásil: „Na toho dávejte pozor, jednou o něm bude mluvit svět.“ Téhož roku zemřela Ludwigova matka a sedmnáctiletý chlapec se stal faktickou hlavou rodiny, protože otec – alkoholik musel být předčasně penzionován. Ludwig hrál na violu ve dvorním a divadelním orchestru a navázal četná muzikantská přátelství.

Když přijel v roce 1792 do Bonnu Joseph Haydn, připomněla se Beethovenovi znovu Vídeň. Haydn se právě vracel z Londýna a v Ludwigovi, snad i pod vlivem přítele hraběte Waldsteina, se probudila ctižádost. Chtěl u Haydna studovat. Díky osudovému rozhodnutí přesídlit do Vídně bude v budoucnu patřit Beethovenovo jméno – spolu s Haydnem a Mozartem – k slavnému trojhvězdí vídeňského klasicismu.

Více čtěte na webu nakladatelství Muzikus

Comments

comments

Vyhledat