Nová výstava v Galerii Vltavská
Galerie Vltavská
David Helán & Pavel Ticho(ň) – Promoudření: Zastávka jako znamení
- 6. – 30. 9. 2022
Kaskády u stanice metra Vltavská
Spolupracující instituce: Galerie hlavního města Prahy a Dopravní podnik hlavního města Prahy v rámci programu Umění pro město
V minulých dnech byla v experimentálním nadzemním prostranství stanice Vltavská (Galerie Vltavská) za účasti umělců Davida Helána a Pavla Ticho(ně) zahájena jejich společná výstava nesoucí název Promoudření, která bezprostředně reaguje na místní současnost a dobu pandemické krize. Součástí vernisáže bylo i performativní setkání #1: Revize: Kníže Nesmysl / Návod na nepřežití. Výstava potrvá do 30. září 2022 a během července jí v rámci doprovodného programu oživí další dvě performativní setkání – Šejnovo pozdní odpoledne: Černý pasažér (13. 7.) a NeoData guláš: Recept na demokracii 2.0 (22. 7.).
promoudření (s) běda aněkdotam z vedra, zvltav zběrač sotva zvrtá vědra, věta svěrač světa vzpěrač zhltav, stěrač Védám veta vzedma věda větné větve vědma, za bábeta – beta anekdota, Plaga nonsenzacerádobyzaplakát vítahminu vy tam, hynu, sono: nosovrtav Praga – vltavínů hrtan, od smrada zdárna odsamposam oddrndala splavná, sťatá z hltavína zdarma odmala mám sranda
Titul výstavy Promoudření je transmutačním novotvarem a vznikl v době pandemické krize, kdy se civilizace promořovala virem a apokalyptickými scénáři. Dnes je situace trochu jiná, možná s ohledem na celosvětové dění ještě více apokalyptická. Promořit se moudrostí až do promoudření je tak poslední dedikovaná rada autorů, jak přežít a přemoci nenávist, zášť a splín běžných dní a činit tak s humorem, nadhledem, pochopením a láskou. Vltavská je dopravní uzel, místo náhodného setkávání, zastávka jednotlivých životních křižovatek, chvíle společného čekání na tramvaj do stanice touha. Zastávka jako znamení.
Lidé čekající, lidé bez domova, lidé s hudebními nástroji, lidé skákající přes květináče, lidé s polibky na tvářích, lidé spící, lidé křičící, lidé zpití životem do němoty, lidé žebrající, lidé obdařující, lidé smějící se, lidé…
Práce je inspirovaná místním sociálním koloritem a nemá ambice být plně uchopena. Autoři si hrají s více smysly, čistokrevně demonstrují radost z tvorby a touží decentně perforovat zdejší každodennost skrze cyklus performativních událostí se zapojením místních komunit jako je skautský oddíl Argyroneta, parkuristů, lidí žijících na ulici, cestujících, kolemjdoucích. Chytrým i méně chytrým humorem a možná i uměním se všichni nakonec můžeme navzájem promoudřit.
„Po dlouhé pandemické odmlce je zde konečně opět živá kultura, od interaktivní performance po workshopy a hry. Doufám, že přes všechna vážná témata současnosti výstava a její program pomohou návštěvníkům najít struny radosti či smíchu,“ řekla Anna Švarc, architektka metra a projektová manažerka DPP.
Expoziční část tvoří dadaisticky neuchopitelná textová stěna o rozměrech 14 × 3 m, která je multifunkčním obrazem společnosti, slouží také jako zeď nářků, textových vzkazů, přání, k výměně jízdenek, jako semenná banka nebo instruktážní tabule Josefa Nebojse s návody na osobní performance (hry) v okolí stanice. Expozici doplňuje několik objektů umístěných na velkoformátových betonových květináčích, určených k „přežití“ v městské divočině (stan, portfóliovník, památný strom poznání aj.), které matou svým posláním v místě určení. Další neméně významnou částí výstavy jsou tři performativní setkání v místě. Do dílčích živých akcí byli ke spolupráci osloveni Prof. Miloš Šejn a Doc. Jiří Surůvka.
Doprovodný program:
- 7. 2022 / 18:00 / Vltavská
performativní setkání # 2:
Šejnovo pozdní odpoledne: Černý pasažér
(Miloš Šejn & David Helán)
- 7. 2022 / 18:00 / Vltavská
performativní setkání # 3:
NeoData guláš: Recept na demokracii 2.0
(Jiří Surůvka & Pavel Ticho[ň])
David Helán
absolvoval na Akademii výtvarných umění u prof. Miloše Šejna, prošel řadou stáží jak v Česku, tak v zahraničí (2008 stáž Middlesex University London, 2009 stáž Cooper Union New York). David Helán je neúnavným konceptuálním pábitelem, působícím na poli performance a instalací, jejichž společným jmenovatelem je záliba v textu, vytváření metajazyka, využití dadaistických principů, experimentu a humoru. David Helán tento princip nazývá „neaupairm“ „novonokonfrontno“ a „multiether“. Projekty často vytváří také ve dvojici, např. s Davidem Hřivňackým, v poslední době také s Pavlem Tichoněm (Triangulum, Názvy navržené přírodě, Greenpiece, Díra ve stázi).
Pavel Ticho(ň)
Studoval na pražské Akademii výtvarných umění v Praze (2006). Autor se specifickým intermediálním přístupem, který demonstruje volným pohybem a otevřeností mezi médii. Prvky post-dadaistického humoru uplatňuje v médiu instalace, klasického i digitálního obrazu, videa, fotografie či performance. Často používá rozličná média dohromady a zdůrazňuje jejich nestabilní povahu tekutosti, těkavosti. Jeho vizuální poetiku lze označit z hlediska existenčního i existenciálního za situační nebo ještě lépe za akčně-performativně-situační. Ignoruje zažitá schémata umělecké scény, vědomě relativizuje roli umělce, k níž se také vyjadřuje v mnohých ze svých prací. V posledních letech pracuje také ve dvojici s Davidem Helánem.