Slow food díky fast foodu?

Představte si svět, kde mají lidé láskyplný vztah k jídlu, dokáží si vychutnat každé sousto a zároveň s ním podporují nejen své zdraví, ale i producenty, ostatní spotřebitele a planetu. Tak to je slow food. Nebo tedy směr, jakým se tohle hnutí chce ubírat. 

Myšlenky filozofie slow food se zrodily v hlavě italského novináře a gastronoma Carla Petriniho v 80. letech 20. století. Samotný pojem pak vzniknul v roce 1989. Petrini chtěl v reakci na společenské a hospodářské změny v Itálii připomenout význam kultury stolování, potřebu lokální výroby, využívání sezónních a regionálních potravin a v neposlední řadě toužil poukázat na krásu a radostný požitek z jídla. Slow food od začátku vnímal jako správný způsob stravování a nový životní styl. 

Proti krizi

Dříve nebylo zvláštní jít si pro chleba přímo k pekaři, kupovat vajíčka nebo maso na farmě či si dopřávat víno od známého vinaře. Obchody sloužily nejen jako zdroj potravin, ale stávaly se místem setkávání a výměny informací a znalostí. Do té doby, než přišly supermarkety, podniky s rychlým občerstvením a nižší cenovky. 

Carla Petriniho vybudily k akci dvě události, ke kterým došlo v roce 1986. Tou první bylo otevření pobočky McDonald´s na náměstí Piazza di Spagna v centru Říma, tou druhou smrt 19 lidí a otrava stovek dalších osob laciným vínem s metanolem. Uvědomil si, že se Itálie nachází v krizovém bodě a je potřeba jednat. Namísto otevřeného boje s nadnárodními společnostmi se však vydal o trochu „pomalejší“ cestou – začal budovat povědomí o bohatství tradičního jídla, o důležitosti jeho ochrany a riziku ohrožení celé gastro kultury. 10. prosince 1989 tak v pařížském divadle spatřil světlo světa Manifest Slow Food, který vyzýval všechny gurmány po celém světě k většímu zájmu a zodpovědnosti. 

Mix gastronomie, ekologie, etiky a potěšení

Nabádal je ke konzumaci kvalitnějších a zdravějších potravin, šetrnější výrobě a zpracování surovin, regionální produkci a udržování tradic, užívání si rozmanitosti chutí, barev a vůní, lepší úrovni stolování a servírování jídla, zkrátka k trochu vyšší gastronomii. O tom totiž slow food je. Je pravým opakem fast foodovému konceptu, nabízí důmyslnější alternativu k vaření, nakupování a stravování. Jde o životní filozofii, systém hodnot, jež jídlo neberou jako pouhé zboží, ale především jako prostředek k rozvoji a vzdělávání společnosti.  

V čele celého kolotoče stojí organizace Slow Food International, která už si svým přístupem dokázala podmanit miliony lidí ve více než 160 zemích světa, včetně Česka. Své aktivity staví na třech zásadách – jídlo by mělo být dobré (kombinace kvality, chuti, zdraví), čisté (šetrné k životnímu prostředí) a spravedlivé (zajišťující dostupné ceny pro spotřebitele a férové podmínky a platby výrobcům). Je to rozhodně výzva vrátit se od moderních „výdobytků“ k podstatě „zastaralým“ principům – myslet v malém měřítku, vyrábět ručně s místní distribucí. A je to výzva pro všechny generace, protože každá vlastně vždycky začíná od nuly. Nikdo z nás neví, co se bude v budoucnosti dít, musíme se proto zajímat, hledat cesty a vzít zodpovědnost do vlastních rukou. No a čím příjemnějším začít než třeba dobrým obědem?

Zajímá nás, co si o slow hnutí – nejen v gastronomii, ale i v bydlení a módě, myslíte vy. Dodržujete jeho principy? Zajímáte se o složení a původ produktů? Může podle vás přispět ke zlepšení kvality života? Dejte nám vědět svůj názor. 

Comments

comments