Spolek Apolinářská nedonošeňátka pomáhá nejmenším miminkům

 

Šok, bolest, strach, bezmoc, selhání, zoufalství. To jsou pocity, které nejčastěji provázejí předčasný porod. Kdo to neprožil, nepochopí, říkají matky a otcové nedonošených dětí, kteří na dlouhý pobyt v nemocnici vzpomínají s vděkem, ale také s mrazením.

Třídenní nedonošené miminko u Apolináře

Neonatologové vysvětlují, že u nedonošenců (hlavně u těch s váhou pod jeden kilogram) nejde zdaleka jen o nízké porodní míry. Nedonošené děti se často potýkají s řadou komplikací. Můžou je potrápit nevyvinuté plíce neschopné samostatně dýchat, krvácení do mozku, potíže se střevy, infekce a řada dalších potíží. Matky kromě poporodní hormonální smršti fungují jak na houpačce. Zoufalství se střídá s nadějí, slzy štěstí střídají ty hořké. A kromě toho všeho tráví měsíce v nemocničním prostředí, které má daleko ke komfortu.

“Když někdo říkal, že se dítě narodilo v 7. měsíci, považovala jsem to za pouhé číslo. Dokud to nepotkalo mě. Nebyla jsem absolutně připravená na vysilujících 10 týdnů v nemocnici a především na pohled do inkubátoru, kde leželo to malé nic plné hadiček,” říká Magda Chvalinová, které se vloni v Praze u Apolináře narodil syn s mírami 800g a 32cm (aktuálně zdravý 16měsíční osmikilový raubíř). 

Zlepšit podmínky pobytu matkám i malým bojovníkům se snaží spolek Apolinářská nedonošeňátka (Aponedo), který založily 4 matky, jimž neonatologové od Apolináře zachránili miminka. “Jsme místním profíkům vděčné za životy a zdraví našich dětí a tak jsme se rozhodly neonatologii Zemské porodnice u Apolináře pomoci pořídit věci, které potřebují, ale zatím není možné je pokrýt rozpočtem oddělení,” vysvětluje Magda Chvalinová, jedna ze zakladatelek spolku. Aponedo už nasbíralo prostředky na lampičky k inkubátorům, nebo na instantní fotoaparát. Díky němu novopečené matky nedonošeňátek nově budou mít alespoň fotku svého dítěte, když už ho nemohou dlouhé hodiny po porodu vidět, natož pochovat. Aktuálně probíhá sbírka na polohovací pomůcky do inkubátorů nebo polohovací křesla ke klokánkování. Skrze svůj web, facebook, ale také osobní nasazení spolek podporuje rodiny, které obtížnou situací právě procházejí. Ty potřebují hlavně slyšet příběhy se šťastným koncem.

“Naším snem je pořídit na apolinářskou neonatologii kamery k inkubátorům, které umožní rodičům dívat se na svoje dítě 24 hodin denně, což pomůže hlavně dojíždějícím. Takový systém už má například porodnice v Ústí,” dodává Lucie Svobodová, předsedkyně spolku Apolinářská nedonošeňátka.

Kromě finanční podpory spolek Apolinářská nedonošeňátka ocení i tu materiální. Více o spolku a možnostech pomoci najdete na www.aponedo.cz.

Comments

comments

Vyhledat