V Jihlavě otvírají 4 nové výstavy a intervenci do prostoru
Prvního června se v Oblastní galerii Vysočiny v Jihlavě, v budově v Komenského ulici, otevře blok výstav, spojených tématem spolupráce, komunitního umění a umění ve veřejném prostoru.
Součástí budou výstavy Z galerie VEN!, projekt probíhající v rámci Landscape festivalu v Jihlavě, autorský počin rakouského umělce Reinholda Zissera NOTGALERIE, představující práci s komunitou umělců na hranici umělecké a kurátorské praxe; práci s uměleckými komunitami v regionálním kontextu představí výstava Make fiends, not art, zvukovou mapu řeky Jihlavy portugalský umělec Rodrigo Paglieri, a intervenci do galerijního prostoru mezinárodně uznávaný umělec pocházející z Vysočiny Jiří Příhoda.
Blok výstav Krajinou komunit sdruží výstavy v celé budově galerie v Komenského ulici, propojené tématy spolupráce, komunitního umění a umění ve veřejném prostoru. V rámci bloku se diváci mohou těšit na výstavy věnované umění ve veřejném prostoru Z galerie VEN! pod kurátorským vedením Petra Kratochvíla, Dana Merty a Petry Vlachynské, tematicky i personálně propojené s Landscape festivalem, který bude ve spolupráci s městem probíhat ve veřejném prostoru. Výstava naznačí možnosti, jak s veřejným prostorem pracovat, i to, jak s ním bylo pracováno v posledních 30 letech.
Na téma výstavy budou navazovat i další výstavní projekty, které téma umění ve veřejném prostoru nazírají šířeji, z pohledu komunit, ve veřejném prostoru tím či oním způsobem aktivních: Reinhold Zisser představí způsob, jak nad uměním ve veřejném prostoru přemýšlí skupina umělců, kterou soustředil kolem vídeňského projektu Notgalerie Dreamestate a nabídne také možnost, jak uvažovat nad kurátorstvím jako přirozenou součástí vlastní umělecké praxe.
Komunitní umělecké praxi se bude také v projektu Make friends, not art věnovat Petr Kovář, který zmapuje komunitně laděné aktivity umělců, pocházejících z Vysočiny, kteří, ač často vystudovali klasicky zaměřené obory, po návratu na Vysočinu vycítili potřebu se angažovat právě v rovině vytváření a podporování (umělecké) komunity v místě. Kromě katalogizace těchto aktivit se tak výstava pokusí odpovědět na otázky, kde začíná umělecká praxe, kde končí, a kde začíná praxe kurátorská, či komunitní, a zda je potřeba je oddělovat a srovnáním zahraničního příkladu se pokusí vytvořit platformu k diskusi nad tématem.
Poslední z výstav, které budou součástí Krajiny komunit, bude projekt portugalského umělce chilského původu Rodriga Paglieriho ve zvukové galerii IGLOO pod kurátorským vedením Miloše Vojtěchovského. Paglieri vytvoří na základě putování kolem řeky Jihlavy její zvukovou mapu, kterou umístí do galerie IGLOO.
Pomyslnou třešničkou na dortu je participace Jiřího Příhody, který do krytého renesančního dvora galerie připravil architektonicky pojatou intervenci, ohlížející se za konvolutem performancí a intervencí zastřešené tématem Sochařského parku Roštejna z počátků jeho tvorby. Jiří Příhoda je původem z Vysočiny, ale dnes patří k mezinárodně úspěšným umělcům. Jeho účast tak uzavírá pomyslný kruh zamýšlení se nad uměním ve veřejném prostoru v rámci Vysočiny.
Jiří Příhoda
intervence Sochařský park hrad Roštejn
2. 6. – 15. 10. 2023
Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě
Komenského 10, Jihlava (www.ogv.cz)
Jiří Příhoda připravil do renesančního dvora galerie architektonicky pojatou intervenci, ohlížející se za konvolutem performancí a intervencí zastřešená tématem Sochařského parku Roštejna z počátků jeho tvorby. Jiří Příhoda je původem z Vysočiny, ale dnes patří k mezinárodně úspěšným umělcům.
Jiří Příhoda (1966, Jihlava) patří k umělcům, pro něž se výrazné vnímání prostoru spojené s monumentálním přístupem k intervencím do architektury, ať již výstavní, nebo architektury jako takové, stalo prakticky synonymem k jejich jménu. Vzpomeňme velké realizace ve velkých výstavních síních známé českému publiku z Rudolfina (Void) nebo ze Zámku Troja (Archa, Helix), zahraničnímu např. z Busanu v Jižní Koreji, nebo jeho příspěvky k architektuře výstav (Neviditelná, NG Praha nebo Prostorové Střihy, NG Praha a další).
V osmdesátých letech Jiří Příhoda vytvořil v lese v okolí hradu Roštejna řadu landartových akcí a instalací. Již v této rané tvorbě se ukázalo stěžejním monumentální měřítko i „velké intelektuální i fyzické zaujetí“, jakož i spojení proudů akčního umění, landartu i konceptuálního umění. Ze série intervencí soustředěných v lese se dnes dochovalo několik fotografií, z nichž velká část vznikala v noci, jako součást rituálu, zahrnujícího práci s ohněm a tvarem trojúhelníku. Tyto rituály jakoby zrcadlily silnou touhu po spojení se silami krajiny (prostor Blankytu, Sredni Vaštar), kterou lze vystopovat v práci Jiřího Příhody s jistými obměnami dodnes (vzpomeňme např. série příbytků, ale i touhu po dokonalosti sjednocené s přírodou prozkoumáváním možností zlatého řezu v několika vnitřních instalacích)…
Série Sochařský park hrad Roštejn vznikala v letech 1985 až 1989 formou tajných intervencí, což při jejich monumentálním měřítku zajisté nebylo jednoduché. Příhoda využívá kontrasty materiálů, barev, které staví do protikladu se stopou ohně a podporuje je kompozicí samovolně padajících či lámajících se stromů. Mohutné kmeny, z nichž některé otesává do podoby falických symbolů, natírá zlatou či stříbrnou barvou a činí je v krajině nepřehlédnutelnými, natírá kameny pro místo blankytu, načež kolemjdoucí netuší, zda se jedná o místo nějakého pradávného rituálu, nebo pozůstatek po vojenském cvičení. Některé z fotografií vznikaly v noci a jsou nejspíše dokladem o akci, která proběhla, jiné zaznamenávají výsledek, již stopa ohně společně s opracováním kmene způsobila.
Make friends, not art
2. 6. 2023 – 15. 10. 2023
Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě, Komenského 10
kurátor: Petr Kovář
vernisáž: 1. 6. 2023 v 18:30
Motto „Make friends, not art“, v poslední době často skloňované v souvislosti s přehlídkou Dokumenta, není jen komprimací myšlenek a realizací indonéské skupiny ruangrupa, která kurátorsky za loňskou tolik sledovanou kasselskou přehlídkou stála, ale dlouhodobou tendencí, která využívá uměleckých prostředků spíše ke komunitním či společenským cílům, než k tvorbě estetických artefaktů. Naslouchání indonéskému hlasu, v mnoha ohledech tak osvěžujícímu v evropském prostředí, tak není konkrétně v tomto smyslu exotickým importem, jako spíše výsledkem místních úvah. Zamýšlená výstava v Oblastní galerii Vysočiny v Jihlavě reflektuje lokální situaci umělců na Vysočině, kteří se v prostředí mimo umělecká centra etablují spíše společenskými aktivitami; zakládáním spolků, pořádáním kulturních akcí, působením skrze divadlo nebo různé druhy komunitního neformálního vzdělávání, nežli vlastní výtvarnou činností. Právě prostřednictvím těchto aktivit představí umělkyně a umělce z několika obcí Vysočiny, kteří se zde buď narodili, nebo sem po studiích na vysokých uměleckých školách přesídlili. Podobně jako její aktéři, bude i samotná výstava aktivní, znejišťující výraz „doprovodný program“. Z OGV se stane jakési open space centrum, kde se snídá, čte, tiskne grafika, hraje florbal, přespává, maluje, kapely i divadelní soubory zkoušejí a hrají… v prostředí zjevných i méně zjevných uměleckých artefaktů. Výstava svým způsobem navazuje na počiny předešlé, jako je kniha rozhovorů Tam u šraňků bude přístaviště (2019) nebo Kartografie (EKO)systémů (2022), přestože její koncepce vznikala nezávisle na nich.
Vystavující: Martin Hurych / spolek Přespolní, výstavy, koncerty / festival Bučení / rezidenční centrum Kurník / Lubná, Hana a Martin Jelínkovi / Galerie na kraji Kraje / Marína, rezidenční prostor v přírodě / Krásné, Matěj Kolář / spolek KUŠ / dětské tábory Rohozná / Maraton kolem Čeřínku / Rohozná, Polná, Jakub Minářů / Klub Korealistických Aktivit, otevřená převážně performativní platforma, vytržení ze sociálních ideologií / Zámotek, hudební seskupení / Pelhřimov, František Novák / Třešťský průměr, divadelní spolek / Lajky, hudební skupina / Třešť, Tereza Říčanová / Linolagro, dětský výtvarný tábor / rozhledna / Mezná, Jaroslav Grodl a Hana Grodlová Sommerová / Přibyslavský plenér / Přibyslav.
Z galerie VEN!
Umění v českém veřejném prostoru po roce 1989
2. 6. 2023 – 15. 10. 2023
Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě, Komenského 10
kurátoři: Petr Kratochvíl, Dan Merta, Petra Vlachynská
vernisáž: 1. 6. 2023 v 18 hodin
Výstavu „Z galerie VEN! Umění v českém veřejném prostoru po roce 1989“ připravila v loňském roce Galerie Jaroslava Fragnera spolu s teoretikem Petrem Kratochvílem a sochařkou Petrou Vlachynskou. Představuje na šedesát realizací ve veřejném prostoru – od akcí přes dočasné intervence až po trvale umístěná umělecká díla, dále výběr děl či happeningů od 60. do 80. let, ale také devět uměleckých festivalů, které významně ovlivňují veřejný prostor řadu let.
Výstava vznikla ve spolupráci s Ústavem dějin umění AV ČR a Fakultou umění a architektury TUL, její součástí je videodokument „Z galerie ven!“ režiséra Jana Strejcovského, v němž vystupují i další teoretici a kurátoři, kteří se rovněž podíleli na stejnojmenné doprovodné publikaci.
Výstava je součástí Landscape festivalu v Jihlavě.
Notgalerie
kurátor Reinhold Zisser
2. 6. – 27. 8. 2023
Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě / galerie Alternativa
Komenského 10, Jihlava (www.ogv.cz)
vernisáž 1. 6. 2023 v 17:30.
Rakouský umělec Reinhold Zisser proměnil v letech 2015-2020 opuštěný dřevěný kostel v metainstalaci nazvanou Notgalerie. Tímto procesem nejenže proměnil dům postavený pro modlitby a náboženské obřady v místo pro současné umění, současně ale transformoval budovu a každou její jednotlivou část v umělecké dílo jako takové a kurátorství, vedení i průběh projektu povýšil na součást své umělecké praxe.
Do roku 2020 se na Notgalerii a jejím okolí podílelo více než 200 umělců, kteří v průběhu vytvořili proměnlivý kolektivní orgán. Dosud poslední transformace proběhla v létě roku 2020, kdy Zisser společně s kolektivem umělců, přináležícím k okruhu galerie, v tříměsíční performativní akci s názvem „Nesnesu, abys mě nechal na pokoji“ Notgalerii rozebral. Jejích částí se ujali umělci a zájemci, kteří podepsali „smlouvu o úschově“. Každý, kdo si vzal část Notgalerie, souhlasil s tím, že se nyní stane její živou součástí a bude se starat o převzatou část, dokud jednoho dne Zisser neoznámí konečné místo, kde bude možné Notgalerii znovu postavit a kdy budou všichni vyzváni, aby se tam shromáždili a přinesli zpět všechny části.
Na výstavě v Jihlavě Zisser tuto síť Notgalerie zviditelní a ukáže, jak jsou nyní části Notgalerie propleteny s umělci, institucemi a místy po celé Evropě i mimo ni.
Na výstavě budou k vidění díla následujících umělců: Matej Frank, Alissa Freilinger, Luisa Kasalicky, Lucie Nováčková, Christoph Schwarz, Martin Vlček, Kristin Weissenberger, Martin Zet, Reinhold Zisser
Rodrigo Paglieri
Krajina – radiomapa Jihlavy
2. 6. – 27. 8. 2023
Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě / zvuková galerie IGLOO
Komenského 10, Jihlava (www.ogv.cz)
kurátor Miloš Vojtěchovský
vernisáž 1. 6. 2023 v 17 hodin
Krajina-radiomapa Jihlavy vnímá řeku Jihlavu jako element, který utváří krajinu kolem města Jihlava a zároveň jako poetický prvek galerijní instalace. Instalace v galerii se skládá z mobilního vysílacího studia, videoprojekce a zvukové skulptury z reproduktorů a kabelů.
Projekt se zabývá tématy dotýkajících se současné krajiny, klade otázku, jak ji ovlivňuje zvuk a hluk a překračuje fyzický prostor galerie, neboť probíhá také virtuálně na internetu. Jde o pokračování série předchozích radio map realizovaných umělcem během minulých let v Rio de Janeiru, Portu, Barceloně a jinde na Pyrenejském poloostrově. Projekt vychází ze specifické umělecké praxe a sestává z umění chůze, kartografie, přenosu zvuku a on-line tvorbě radiomap. Autor používá speciální vybavení – mobilní radiostanici, obsahující vybavení pro živý přenos vysílaný přes satelit na mapové rozhraní a geolokaci v aplikaci Google Maps. Rozhlasový obsah kombinuje rozhovory umělce s místními obyvateli, nahrávky zvukové krajiny a zahrnuje vysílání dostupných lokálních rozhlasových stanic. Paglieri považuje umění chůze za zvláštní kartografický proces a téma zvukové krajiny za možnost komunitního prostředí kolektivní kresby a společné modulaci map.
Rodrigo Paglieri (Santiago de Chile) je výtvarný, zvukový umělec a výzkumník. Jeho práce spočívá na galerijních videoinstalacích a intervencích do veřejného městského prostoru. Autor žil a pracoval v Brazílii, v současnosti působí jako hostující asistent na katedře vizuálního umění na fakultě architektury, umění a designu na University Minho v Portugalsku. Od roku 1998 pořádá samostatné výstavy. Získal mnohá ocenění a vyznamenání a je zastoupen v institucích a soukromých sbírkách. V roce 2021 se zúčastnil Bienále současného umění Maia. Působí jako hostující profesor na několika univerzitách, například na University of Brasília a na Federal University of Rio de Janeiro i na dalších soukromých univerzitách.