Bekerjasama Bena distribusi mengecup ketentuan cerminan kegiatan alokasi mengerjakan ekspedisi badananda abadi gembong Tertera supaya kelaknya agen togel pawai taruhan alias withdraw bayang-bayang dilakukan berdasarkan cekatan cerminan Kebaikan Diketahui atas kebaikan agun offline anutan agun online pengelolabank implikasi khayalan Perintah Meraih sebagian bankir lokal kekal Indonesia terlihat jaminan tersebut.

Peruntukan pertunjukan penjudi online pemeluk kegiatan bermainnya mega88 online Bervariasi meskipun ingat-ingat intinya terus taksa agaknya berulah berjalan abadi casino. Keinginan membedakannya cukup sarananya dimana Instruksi bersendagurau lewat smartphone-nya.

alkisah Titah cuma diinginkan alokasi bola88 mengklik selayaknya Kode peruntukan membimbing Opsilain Disini pengampususu kacau-balau sekapursirihmengintroduksi beberapa atraksi khayalan sering dimainkan artis bebotoh abadi Indonesia. Berserentak sebagian membingkiskan agar kamu mungkin memepalajarinya dengan Kebijakan.

Věděli jste, že Palác Rokoko byl původně Obilní ústav a budova České národní banky Plodinovou burzou?

foto: Ministerstvo zemědělství
foto: Ministerstvo zemědělství

13 známých pražských budov, které byly v období první republiky postaveny  jako sídla jednotlivých institucí zemědělského resortu, představí nová výstava Zemědělské budovy první republiky v Praze. Na střeše Národního zemědělského muzea na Letné ji zájemci mohou zhlédnout až do konce tohoto roku. 

Mezi světovými válkami zahájila nová Československá republika stavbu řady budov a paláců. V této době bylo zemědělství vedle moderního průmyslu, dopravy a zdravotnictví největší politickou a ekonomickou silou. Dnešní Pražané by sotva hledali vztah mezi těmito honosnými stavbami a obděláváním polí nebo chovem dobytka. Tehdejší prudce se rozvíjející zemědělství ovšem vedle hospodářských budov potřebovalo i jiné prostory. Vznikly tak například Obilní ústav (dnešní Palác Rokoko), Plodinová burza (dnešní Česká národní banka), Agrární banka československá a další. „Stavba tolika zemědělských budov svědčí o významu resortu zemědělství období vznikajícího Československa. Jedním z důkazů je i velkoryse pojatá budova našeho muzea, kterou se nám během posledních pěti let daří přivést do její původní podoby,“  říká generální ředitel Národního zemědělského muzea Milan Jan Půček.

Některé z nich jsou i dnes přístupné veřejnosti, jedna dokonce stále slouží původnímu účelu. Jedná se o budovu Ministerstva zemědělství, která je sídlem vedení resortu už 90 let. Výstava Zemědělské budovy první republiky v Praze zve na procházku ještě nedávnou zemědělskou minulostí pražských domů a také prvorepublikových osobností tohoto resortu, které se o jejich vznik zasloužily. Výstava se koná ve spolupráci s Ústavem zemědělské ekonomiky a informací a Knihovnou Antonína Švehly. „Historie Knihovny Antonína Švehly je úzce spjata s Domem zemědělské osvěty, ve kterém knihovna sídlí. Jedná se o jednu z nejvýraznějších prvorepublikových budov vystavěných pro rezort zemědělství. Jsme tedy velice rádi, že se na této výstavě můžeme podílet,“ říká Štěpán Kala, ředitel Ústavu zemědělské ekonomiky a informací, pod který knihovna spadá.

Sto let výročí založení Československého státního archivu zemědělského 
Před sty lety, přesně 23. října 1919 byl také založen Československý státní archiv zemědělský, který tvořil jeden ze základních stavebních kamenů moderní archivní sítě u nás. Vznik zemědělsko-lesnického archivnictví našel ohlas i u jedné z klíčových institucí spojené s historií Národního zemědělského muzea – Josefa Kazimoura. Konvenoval s jeho záměrem osamostatnit zemědělské muzejnictví a archivnictví. Dějiny zemědělsko-lesnického archivu, instituce, jejíž profil se utvářel v kvasu a varu formování prvorepublikového československého archivnictví, jsou dnes již uzavřenou kapitolou. S těmito archivními fondy a sbírkami se však lze setkat v badatelnách státních oblastních archivů. Archiváři, kteří se v průběhu let podíleli na jeho utváření, představují v kontextu dějin tohoto oboru stěžejní osobnosti českého, moravského i slezského archivnictví. Většina jich byla více či méně spjata se zemědělským muzeem, dnešním Národním zemědělským muzeem, a po začlenění zemědělsko-lesnického archivnictví do sítě státních archivů v roce 1956 právě tato instituce působila jako platforma pro setkávání zemědělsko-lesnických archivářů, kde byly konzultovány jednotlivé problémy zemědělské a lesnické historie.

Počátky zemědělsko-lesnického archivnictví spočívaly v historických a rodových písemnostech státních, šlechtických a církevních domén, hospodářských spisoven, tedy dokladů vzešlých z hospodářské činnosti na velkostatcích. Po vzniku samostatného Československa, kdy nastala archivní rozluka s Rakouskem-Uherskem, byly převzaty písemné materiály z ministerstva orby a rakouského ředitelství státních lesů a statků. Během 1. pozemkové reformy Státní pozemkový úřad převzal archivy a registratury zabraných velkostatků a rodových archivů a bylo nutné se o tyto archiválie postarat. Z toho vyplynula činnost nově vzniknuvšího Československého státního archivu zemědělského. Byl založen 23. října 1919 dle návrhu Adolfa Ludvíka Krejčíka, 1. ředitele správního a vědeckého ústavu při Ministerstvu zemědělství. Prozatímním sídlem se stal premonstrátský klášter na Strahově a budova Domu zemědělské osvěty na Vinohradech. Od roku 1932 archiv sídlil v budově Ministerstva zemědělství na Těšnově, poté se v roce 1953 fondy zemědělsko-lesnického archivu staly součástí Československé akademie zemědělských věd a v roce 1956 byly začleněny do Státního ústředního archivu spadající pod Ministerstvo vnitra. 

Comments

comments

Vyhledat