Vychází kniha o největší firmě na vinyly. „Průběžně na mě vyskakovaly nové příběhy,“ říká autor
Že největším světovým výrobcem vinylů je česká firma GZ Media (dříve Gramofonové závody Loděnice), asi už víte. Že o něm právě vyšla kniha, možná tušíte. A nebo taky ne… ať je to tak, či onak, přinášíme rozhovor s jejím autorem Miroslavem Čepickým.
Jak dlouho jste knihu chystal a co bylo nejpracnější?
Do příprav jsme s celým týmem skočili na konci února 2020. Pomohlo nám, že jsme od začátku měli dobře rozvržené kapitoly a jasnou strukturu knihy. Piplačka byla probrat se historickými materiály v archivech. V této části hodně pomohla historička Dana Hradilová. Časově náročné, ale moc zajímavé byly rozhovory s desítkami lidí z Čech i zahraničí a návštěvy v továrnách. Nejpracnější byla pro celý tým finalizace knížky, kterou jsme četli opakovaně, odchytávali jsme chyby a ladili stylistické i grafické detaily, aby byl výsledek co nejlepší.
Vznikla tu také první lisovna cédéček ve střední Evropě
Čím jsou GZ tak výjimečné?
Firma má už více než sedmdesátiletou nepřerušenou historii a zaměstnance, kteří tu pracují přes 55 let. Mají díky tomu unikátní znalosti a zkušenosti. Sám majitel továrny a její dřívější ředitel, Zdeněk Pelc, je v čele GZ od roku 1983 a aktivně ovlivňuje její vývoj dodnes, od roku 2013 ve spolupráci se současným ředitelem GZ Michalem Štěrbou. Výjimečné a neopakovatelné jsou okolnosti, z nichž továrna vyrostla. Za minulého režimu se sem soustředily velké kapacity pro výrobu gramofonových desek a vznikla tu také první lisovna cédéček ve střední Evropě. Jedinečné je i to, že v GZ ani v největším poklesu zájmu o vinyly nikdy nepřerušili jejich výrobu, nechali si staré lisy a později na jejich základě vyvinuli lisy nové. Několik let byli jediní na světě, kdo je uměl vyrábět. Už řadu let díky tomu produkují nejvíc vinylů na světě a lisy využívají i ve svých továrnách v USA a Kanadě.
Loni, během pandemie, dosáhli nejlepších výsledků v historii.
Jak se změnila výroba za ta léta?
Druhého května 1951 v Loděnici vylisovali první desku. V sedmdesátých letech začali vyrábět magnetofonové pásky, což vydrželo až do začátku tohoto tisíciletí. Hodně důležitý byl start výroby CD na konci osmdesátých let a později se k tomu přidala i výroba DVD. Právě tyto nosiče vydělaly továrně hodně peněz a mohla pak v novém tisíciletí investovat do vývoje lisů na desky a také do polygrafické výroby. To byl velký zlom, protože právě polygrafie výrazně zvýšila obrat i tržby celé skupiny. Ta už řadu let kombinuje výrobu hudebních nosičů pro nejznámější světové muzikanty a polygrafickou výrobu pro globální firmy, například pro Samsung nebo Hewlett-Packard. V obou oborech GZ vytváří špičkové výrobky v obrovském množství. Vždycky si najdou cestu, jak dál růst, z krize vycházejí silnější, umějí improvizovat, zdravě riskovat a přizpůsobit se situaci. Loni, během pandemie, dosáhli nejlepších výsledků v historii.
Jaký máte vy osobně vztah k vinylům?
Když jsem žil s rodiči, pouštěli jsme si desky hodně často a měl jsem je rád, bral jsem je jako samozřejmost. V dospělosti jsem se odstěhoval do Prahy a vinyly roky neposlouchal. Až do doby, než jsme se propojil s GZ Media, kde jsem jednu desku dostal. Byl jsem z ní nadšený a koupil si postupně tři gramofony. Nejdřív dva z druhé ruky, ale každý měl nějakou vadu, tak jsem si pořídil nový. A k němu postupně přikupuju desky, některé z bazaru, jiné nové. Když si je pouštím, je to malý rituál a plně se na hudbu soustředím. Je to jiné než poslouchat jako podklad k práci nebo v autě Spotify, což samozřejmě dělám taky.
Vyrobili 600 milionů desek a 1,7 miliardy CD a DVD.
Jsou ve firmě nějaké archivy starých materiálů, obalů, desek?
V GZ celkově vyrobili zhruba 600 milionů desek, 1,7 miliardy CD a DVD a přes 3 miliardy polygrafických výrobků. K tomu spoustu magnetofonových pásků a kazet. Přestože archiv mají, obsahuje jen zlomek jejich celkové produkce. Uchovávají například některé měděné nosiče se zvukovým záznamem, z nichž se vyrábějí matrice pro lisování desek. Když do GZ přijdete, uvidíte na stěnách lisovny mnoho druhů desek, včetně barevných, v jiných částech mají zase výstavu reprezentativních výrobků, včetně luxusních box setů. Ty obsahují mnoho produktů spojených s jednou kapelou, například vinyly, cédéčka, kazety, plakáty, kopie původních not nebo textu skladby či třeba vstupenek na koncert. Mají tam ale na ukázku ze svých továren třeba i luxusní krabice na alkohol, módní doplňky nebo kosmetiku. Škála jejich sortimentu je opravdu velká. Řadu výrobků archivují také digitálně, aby mohli třeba za pár let vyrobit produkty se zcela stejnými parametry, když je to potřeba.
Jaká překvapení na vás při přípravě čekala?
Věděl jsem, že GZ je zajímavá, ale na začátku jsem netušil, jak moc. Průběžně na mě vyskakovaly nové a nové příběhy. Knížka má přes 330 stánek, formát elpíčka, a přesto nebylo snadné vybrat, co už tam nedáme, protože se to nevejde. V knížce jsou zaznamenané jak neuvěřitelné úspěchy, tak velmi dramatická období včetně toho, kdy hrozilo, že továrnu vytuneluje skupina lumpů.
Dozvěděl jste se i něco o sobě?
Byl to nejobsáhlejší projekt, na kterém jsem zatím pracoval. Navíc práce, kterou nejde urychlit, musí se odsedět, pilovat. Je třeba se jí věnovat průběžně. Dost jsem si zlepšil disciplínu, plánování i trpělivost. Taky se mi potvrdilo, že každý má zajímavý příběh. Je jedno jakou práci lidé dělají a kolik vydělávají peněz, ale vždycky mají něco, co stojí za sdílení s ostatními.
Máte web o práci, která člověka baví… jaký je jeho příběh?
Web jsem založil před několika lety, protože mě baví psát a mám často nutkání zaznamenat postřehy nebo příběhy, které vnímám. Na mnohé z textů jsem měl i skvělé odezvy. Jen je psaní bohužel časově dost náročné a při práci a rodině ho stíhám míň, než bych si přál. Teď se k publikování zase vracím a chci na web přispívat pravidelně. Brzy spustím i podcast, který s webem propojím. Postupně tam přidám i některé zajímavosti z knížky o GZ.
Přečtěte si také: